V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Nadějov

Z Multimediaexpo.cz


Nadějov je malá obec 15 km východně od Jihlavy s 200 obyvateli. Obec je součástí mikroregionu Polensko.

Obsah

Geografie

Leží v údolí náhorní roviny Křižanovské vrchoviny 8 km jihovýchodně od Polné. Katastr obce ze severovýchodní strany ohraničuje evropské rozvodí Labe – Dunaj. Obcí protéká Nadějovský potok, přítok řeky Balinky. Na území obce se rozkládá rybník „Pod Obcí“.

Etymologie

Za zakladatele obce se považuje opat Naděj, který je v listinách třebíčského kláštera zmiňován v roce 1160 a podle něhož obec dostala svůj název.[1]

Znak a prapor

22. dubna 2002 dostali zástupci obce z rukou předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause právo držet znak a prapor obce.[1]

Historie

Vznik obce Nadějova spadá do doby před 800 lety a připisuje se kolonizačním snahám třebíčského benediktinského kláštera. Opat Naděj sem přivedl první osadníky, kteří po vymýcení a vyžďáření okolního pralesa postavili první dřevěné chatrče. Nadějov byl vystavěn jako vesnice tzv. ulicového typu, kdy nová dřevěná stavení vznikala podél probíhající cesty.

Nadějov se objevuje již v listině Václava II., kterou zakládal probošství v Měříně.[2] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1417.[3] Další historie obce se spojuje s vladyky, kteří na počátku 15. století sídlili na zhořské tvrzi. Roku 1481 prodává Jan Klusáček ze Zhoře celý majetek zhořské tvrze i s obcí Nadějov majitelům rudoleckého panství. Toto panství pak přechází roku 1552 do vlastnictví významného rytířského rodu Chroustenských z Malovar. Z této doby se již zachovaly první zápisy o poddanských poměrech v urbáři a registrech panství a jsou v nich také připomínána některá jména poddaných na nadějovských gruntech. Protože se v roce 1620 v osudové bitvě na Bílé hoře Chroustečtí z Malovar přiklonili na stranu proticísařskou, byly jim v rámci pobělohorských konfiskací všechny jejich majetky zabaveny. Roku 1623 pak byly císařem Ferdinandem II. výhodně prodány lombardskému šlechtickému rodu Collaltů. Ti si za své sídlo zvolili zámek v Brtnici a toto panství vlastnili až do počátku 20.století,[1] kdy jim byl majetek vyvlastněn a rozprodán českým občanům.[1] 30. června 1942 nacisté popravili Jana a Marii Plašilovi z Nadějova, kteří poskytli úkryt židovskému zubnímu lékaři Goldsteinovi z Jihlavy, jenž uprchl z transportu.[1] Během období kolektivizace místního zemědělství bylo několik rodin nuceno se z obce vystěhovat, jednoho ze sedláků dokonce odsoudili k sedmi letům odnětí svobody.[1] Roku 1959 založili jednotné zemědělské družstvo III. typu.

Pamětihodnosti

  • Kaple svatého Floriána na návsi – pochází z konce 18. století,[1] patří mezi státem chráněné památky
  • Kaple svatého Václava – při cestě do Věžnice ji v roce 1929 postavila rodina Skryjových na vlastní náklady[1]
Kaple sv. Václava v Nadějově

Ekonomika

Zemědělskou půdu v okolní obdělává akciová společnost ze Zhoře. Sídlí zde několik živnostníků a menším firem zabývajících se zpracováním dřeva.

Obyvatelstvo a občanská vybavenost

Stojí zde 50 trvale obydlených domů. 52 % obyvatel patří mezi ekonomicky aktivní, 67 % občanů se hlásí k náboženské víře.[1] Funguje zde obchod se smíšeným zbožím, kulturní dům, který občané vystavěli v roce 1979. K zábavě slouží fotbalové hřiště. V roce 2002 dokončili plynofikaci a vyhloubení hlubinného vrtu určeného pro obecní vodovodní řad.

Vývoj počtu obyvatel Nadějova[1]
Rok 1850 1869 1950 1980 2002 2006
Počet obyvatel 341 317 250 212 208 206

Reference

Související články

Externí odkazy


Města, městyse a obce Mikroregionu Polensko

Arnolec • Brzkov • Dobronín • Dobroutov • Jamné • Jersín • Kamenná • Měšín • Nadějov • Nížkov • Poděšín • Polná • Rybné •
Sirákov • Stáj • Šlapanov • Věžnice • Věžnice • Věžnička • Záborná • Zhoř • Ždírec

  Města, městyse a obce okresu Jihlava  

Arnolec • Batelov • Bílý Kámen • Bítovčice • Bohuslavice • Borovná • Boršov • Brtnice • Brtnička • Brzkov • Cejle • Cerekvička-Rosice • Černíč • Čížov • Dlouhá Brtnice • Dobronín • Dobroutov • Dolní Cerekev • Dolní Vilímeč • Doupě • Dudín • Dušejov • Dvorce • Dyjice • Hladov • Hodice • Hojkov • Horní Dubenky • Horní Myslová • Hostětice • Hrutov • Hubenov • Hybrálec • Jamné • Jersín • Jezdovice • Ježená • Jihlava • Jihlávka • Jindřichovice • Kalhov • Kaliště • Kamenice • Kamenná • Klatovec • Kněžice • Knínice • Kostelec • Kostelní Myslová • Kozlov • Krahulčí • Krasonice • Lhotka • Luka nad Jihlavou • Malý Beranov • Markvartice • Měšín • Milíčov • Mirošov • Mrákotín • Mysletice • Mysliboř • Nadějov • Nevcehle • Nová Říše • Olšany • Olší • Opatov • Ořechov • Otín • Panenská Rozsíčka • Panské Dubenky • Pavlov • Plandry • Polná • Puklice • Radkov • Rančířov • Rantířov • Rohozná • Rozseč • Růžená • Rybné • Řásná • Řídelov • Sedlatice • Sedlejov • Smrčná • Stáj • Stará Říše • Stonařov • Strachoňovice • Střítež • Suchá • Svojkovice • Šimanov • Švábov • Telč • Třešť • Třeštice • Urbanov • Ústí • Vanov • Vanůvek • Vápovice • Velký Beranov • Větrný Jeníkov • Věžnice • Věžnička • Vílanec • Volevčice • Vyskytná nad Jihlavou • Vysoké Studnice • Vystrčenovice • Záborná • Zadní Vydří • Zbilidy • Zbinohy • Zdeňkov • Zhoř • Zvolenovice • Žatec • Ždírec


Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Nad%C4%9Bjov“