V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Hladov

Z Multimediaexpo.cz

Silnice I. třídy 38 v Hladově
Obecní úřad a prodejna

Obec Hladov (německy Pfaffendorf)[1] se nachází v okrese Jihlava, kraj Vysočina. V roce 2014 zde žilo 159 obyvatel.

Obsah

Název

Název se vyvíjel od varianty Paffendorp (1257), Hladow (1678, 1718), Hungerlayd (1720), Hungerleyden (1751), Hungerleiden či Kladow (1846) až k podobám Hungerleiden a Hladov v roce 1872. Původní německý název P(f)affendorf znamenal ves popova, tedy kněžská, neboť ves patřila ženskému premonstrátskému klášteru v Nové Říši. Jméno Hladov je jmenným tvarem od přídavného jména hladový. Nazývala se tak chudá vesnice s neúrodnou (hladnou) půdou. Němecný název Hungerlayd znamenal osada trpící hladem.[2]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257. V roce 1534 vesnici koupilo město Jihlava.[3]

Zpustlá ves byla znovu obnovena v 17. století českým obyvatelstvem.[2] Do roku 1849 byla součástí novoříšského panství. Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 ve vsi 254 obyvatel, z toho 133 mužů a 122 žen ve 36 domech a 56 domácnostech. Desátky se odváděly panství Nová Říše. Na pondělní týdenní trhy se z Hladova jezdilo do Třebíče. Po osvobození v roce 1945 náležel Hladov pod Okresní národní výbor v Dačicích až do roku 1949, kdy připadl pod správní okres Třešť a v jeho rámci pro nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 byl připojen pod správní okres Jihlava a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2003. V roce 1980 byl Hladov připojen pod obec Dlouhá Brtnice, od roku 1990 je opět samostatnou obcí. Od roku 2003 spadá pod pověřený Městský úřad v Jihlavě v samosprávném kraji Vysočina. Elektrifikována byla obec připojením na rozvodnou sít ZME Brno v roce 1938. Po roce 1945 byla v obci postavena hasičská zbrojnice.

Přírodní poměry

Hladov leží v okrese Jihlava, Kraj Vysočina. Nachází se 8 km jižně od Stonařova a 2,5 km od Dlouhé Brtnice, 3,5 km západně od Opatova, 2,5 km severně od Sedlatic, 4,5 km severovýchodně od Staré Říše. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Markvartická pahorkatina.[4] Průměrná nadmořská výška činí 653 metrů.[5] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 659 metrů se nachází jihovýchodě od obce. Hladovem protéká Hladovský potok, na němž se rozkládají rybníky Panenská hráz a Hladovský rybník.[6] Památná lípa srdčitá roste ve volné krajině v blízkosti lesního porostu a polní cesty u studánky.[7]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 52 domech 278 obyvatel. 275 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 276 římských katolíků, 1 evangelík a 1 příslušník Církve československé husitské.[8]

Vývoj počtu obyvatel Hladova[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2011
Počet obyvatel 268 289 276 303 345 311 278 256 261 214 175 125 130 147 151

Obecní správa a politika

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Aleš Tomek. Hladov je členem Mikroregionu Třešťsko a Místní akční skupiny Třešťsko.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2006–2010 111 56,76 7 7 KDU-ČSL Jan Bartoň
2010–2014 119 45,38 7 7 KDU-ČSL Aleš Tomek
2014–2018 143 47,55 7 7 KDU-ČSL Aleš Tomek

Hospodářství a doprava

V obci sídlí firmy DRS Deštná s.r.o., LESY NEPOMUKY,s.r.o., POSPÍCHAL ČALOUNĚNÝ NÁBYTEK CZ a.s., LTK speed s.r.o. a Dřevovýroba Prokš, s.r.o.[10] a nachází se zde čerpací stanice Agip - Eni. Obcí prochází silnice II. třídy č. 38 ze Želetavy do Dlouhé Brtnice.[11] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a TRADO-BUS. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Nová Říše, Stará Říše, Želetava, Budeč, Zadní Vydří, Znojmo, Hrotovice, Moravské Budějovice.[12] Obcí prochází žlutě značená turistická trasa z Opatova do Nepomuk.

Školství, kultura a sport

Budova školy byla postavena v Hladově v roce 1890. Vyučovalo se v ní až do 70. let 20. století, kdy byla pro malý počet žáků zrušena a žactvo bylo převedeno do Dlouhé Brtnice a do Stonařova. Působí zde Sbor dobrovolných hasičů a Myslivecké sdružení Hladov.[13]

Další fotografie

Kaple u hlavní silnice

Dům čp. 77 u požární nádrže

Hřiště na severu obce


Reference

  1. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 39.  
  2. ↑ 2,0 2,1 HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha : Academia, 1970. S. 257.  
  3. ↑ JAROŠ, Zdeněk. Historie a současnost podnikání na Jihlavsku. Žehušice : Městské knihy, 2001. ISBN 80-902919-6-1. S. 52.  
  4. ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba. Dostupné online.  
  5. ↑ Hladov [online]. Regionální informační servis. Dostupné online.  
  6. ↑ Hladov [online]. ČÚZK. Dostupné online.  
  7. ↑ Lípa u studánky [online]. AOPK ČR. Dostupné online.  
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha : Orbis, 1935. 212 s. S. 25.  
  9. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2013-03-01]. S. 564, 565, záznam 24. Dostupné online.  
  10. ↑ Hladov [online]. Živnostenský rejstřík. Dostupné online.  
  11. ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD. Dostupné online.  
  12. ↑ Hladov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy. Dostupné online.  
  13. ↑ TOMEK, Aleš. Historie obce [online]. Obec Hladov. Dostupné online.  

Literatura

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 851-853.  

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hladov
  Města, městyse a obce okresu Jihlava  

Arnolec • Batelov • Bílý Kámen • Bítovčice • Bohuslavice • Borovná • Boršov • Brtnice • Brtnička • Brzkov • Cejle • Cerekvička-Rosice • Černíč • Čížov • Dlouhá Brtnice • Dobronín • Dobroutov • Dolní Cerekev • Dolní Vilímeč • Doupě • Dudín • Dušejov • Dvorce • Dyjice • Hladov • Hodice • Hojkov • Horní Dubenky • Horní Myslová • Hostětice • Hrutov • Hubenov • Hybrálec • Jamné • Jersín • Jezdovice • Ježená • Jihlava • Jihlávka • Jindřichovice • Kalhov • Kaliště • Kamenice • Kamenná • Klatovec • Kněžice • Knínice • Kostelec • Kostelní Myslová • Kozlov • Krahulčí • Krasonice • Lhotka • Luka nad Jihlavou • Malý Beranov • Markvartice • Měšín • Milíčov • Mirošov • Mrákotín • Mysletice • Mysliboř • Nadějov • Nevcehle • Nová Říše • Olšany • Olší • Opatov • Ořechov • Otín • Panenská Rozsíčka • Panské Dubenky • Pavlov • Plandry • Polná • Puklice • Radkov • Rančířov • Rantířov • Rohozná • Rozseč • Růžená • Rybné • Řásná • Řídelov • Sedlatice • Sedlejov • Smrčná • Stáj • Stará Říše • Stonařov • Strachoňovice • Střítež • Suchá • Svojkovice • Šimanov • Švábov • Telč • Třešť • Třeštice • Urbanov • Ústí • Vanov • Vanůvek • Vápovice • Velký Beranov • Větrný Jeníkov • Věžnice • Věžnička • Vílanec • Volevčice • Vyskytná nad Jihlavou • Vysoké Studnice • Vystrčenovice • Záborná • Zadní Vydří • Zbilidy • Zbinohy • Zdeňkov • Zhoř • Zvolenovice • Žatec • Ždírec

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Hladov“