Z Multimediaexpo.cz
Americký černoch mohl pít pouze z nádržky s označením "pro barevné", 1939, Oklahoma City.
Rasismus je teorie a ideologie hierarchizující sociální skupiny podle rasového klíče. Rasismus jako politická ideologie se snaží legitimizovat společenské nerovnosti na základě biologických (rasových) rozdílů mezi lidmi.[1] Jeho moderní forma vznikla v době romantismu jako reakce na osvícenské teorie o občanské rovnosti. Tehdejší rasismus souvisel s rozvojem etnického nacionalismu a později se zneužitím evoluční teorie tzv. sociálním darwinismem.
Rasismus bývá často zaměňován s rasovou nesnášenlivostí a v běžné mluvě tyto dva pojmy často splývají.
Rasismus v širokém slova smyslu je názor, že z představy, podle níž je lidstvo rozděleno na biologicky odlišné „rasy“, lze vyvodit politické či sociální důsledky a rozdíly.[2]
Tato teorie tvrdí, že odlišný vývoj různých lidských ras a etnik, podmíněný geografickou diverzitou, determinuje schopnosti a vlastnosti jejich jednotlivých příslušníků.
V praxi pak tento názor v řadě případů vedl (či stále ještě vede) k rasové segregaci, veřejnoprávní nebo soukromoprávní diskriminaci, a ve výjimečných případech i k pokusům o vyvraždění nepřátelských skupin.
Rasismus zatím nebyl nikde přesně definován. Možná jsou různá pojetí, například:
1. Rasismus jako teorie hlásající, že jelikož se jednotlivé lidské rasy a etnika vyvíjely na různých místech, v rozličných podmínkách (tropický prales, poušť, savana, tropy, mírné pásmo, polární kruh atd.), jinou rychlostí a různými způsoby (v jiných podmínkách byly zapotřebí jiné vlastnosti), jsou Gaussovy křivky jejich vlastností a schopností rozdílné.
2. Rasismus jako nenávist k jedinci opodstatněná pouze jeho příslušností k jiné rase.
Mezi těmito dvěma extrémy je možné najít obrovskou škálu jiných potenciálních definic.
Paleokonzervativec Peter Brimelow k tomu uvádí, že dle moderní definice pojmu je rasista ten, kdo vyhrává spor s liberálem.[3] Podle konzervativce Steva Sailera je pojem rasismus pro dnešní dobu tím, čím byl neamerikanismus v 50. letech ve Spojených státech, tj. zaklínacím slovem, které poskytuje šikovnou náhradu za logické myšlení.[4]
Dějiny
Orientalista a diplomat Joseph Arthur Comte de Gobineau (1816–1882) tvrdil, že míchání ras vede k neschopnosti udržet pokrok, neboť existují tzv. rasy vyšší a nižší. Nejvyšší rasou je pro Gobineaua rasa bílá, nejnižší pak židovská. Degenerací nejvyšší rasy je způsoben úpadek lidstva. Obdobná stanoviska zastával i britský anatom Robert Knox (1798 - 1862). Na myšlenky Arthura de Gobineaua navazuje také kniha Základy XIX. století, jejíž autorem je v Německu žijící anglický spisovatel a filozof Houston Stewart Chamberlain (1855 - 1927). Ten označil za nejvyšší rasu národ německý, jehož protipólem byla rasa židovská. Tvrdil, že mezi vyššími a nižšími národy musí dojít ke konečnému zúčtování.
Související články
Reference
- ↑ DAVID, Roman. Politologie : základy společenských věd. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2003. ISBN 80-7182-162-4. Kapitola Levice a pravice, s. 347. (čeština)
- ↑ HEYWOOD, Andrew. Politologické ideologie. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-137-3. Kapitola Fašismus, s. 236. (čeština)
- ↑ Today’s Letter: A VDARE.COM Contributor Worries About Smears; Peter Brimelow Reassures Him.
- ↑ Banned by Free Republic?
Externí odkazy
[zobrazit] Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly.
Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás.
Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa.
Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org.
|
