Praha 11

Z Multimediaexpo.cz

O obvodu Praha 11 tvořeném územím Žižkova a části Vysočan v letech 1949–1960 pojednává článek: Praha 11 (1949).

Městská část Praha 11 je tvořena katastrálními územími Chodov a Háje a leží na území městského obvodu Praha 4. Vznikla na území spravovaném po připojení k Praze roku 1968 MNV Praha-Chodov, jež mělo identické hranice jako území obce Chodov od roku 1967. V období let 1990-1994 se tato městská část nazývala Praha-Jižní Město. Praha 11 je od centra Prahy vzdálena průměrně 12 km a je jedním z nejhustěji zalidněných míst v Česku. Velkou část území městské části zaujímají sídliště Jižní Město I. a Jižní Město II., nazývaná lidově Jižňák, jimiž se zabývá samostatný článek. Samostatné články jsou věnovány i historickým obcím Chodov a Háje.

Správní obvod Praha 11

Radnice Prahy 11 sídlí v několika budovách, mimo jiné i v bývalé školce na jihovýchodním okraji sídliště Jižní Město I.

Úřad městské části Praha 11 je pověřen výkonem rozšířené působnosti státní správy též pro území dalších městských částí:

• Praha-Šeberov tvořená katastrálním územím Šeberov na území městského obvodu Praha 4
• Praha-Újezd tvořená katastrálním územím Újezd u Průhonic na území městského obvodu Praha 4
• Praha-Křeslice tvořená katastrálním územím Křeslice na území městského obvodu Praha 10

Městská část Praha 11 je největší a nejlidnatější částí správního obvodu Praha 11.

Historie Chodova a Hájů

Území dnešní městské části se skládá z bývalé obce Chodov a osady Háje, které byly ku Praze přičleněny z původního okresu Praha-východ v roce 1968. Vesnice Chodov je poprvé připomínána v roce 1185, kdy byla majetkem vyšehradské kapituly. Nejstarší (a jednou z mála) staveb, které se z původní vesnice zachovaly, je Chodovská tvrz, která vznikla v polovině 13. století jako gotická vodní tvrz kruhového půdorysu. Obec Chodov měla začátkem 20. století 1328 obyvatel, do kterých se počítali také obyvatelé osad Litochleby, Šeberov, Hrnčíře a Chodovec (Šeberov a Hrnčíře se v roce 1909 oddělily). V období první republiky byla na chodovském území stavěna vilová čtvrť, dnešní „starý Chodov“.

Háje byly a jsou menší než Chodov. Jako vesnice vznikly poměrně pozdě (asi až v 18. století) a původně byly nazývány Malý Hostivař. Dříve byly Háje součástí Hostivaře, od roku 1922 samostatnou obcí. Jednou z mála staveb, které zbyly ze starých Hájů, je kaplička sv. Jana Nepomuckého z roku 1841, nyní obklopená panelovými domy. Také v Hájích vznikala za první republiky vilová zástavba a čtvrť Nové Háje, většina domů však byla zbořena (okolo roku 1975) kvůli výstavbě metra. Součástí Hájů byl také dvůr Milíčov.

Dnešní Praha 11

Jak už bylo zmíněno, největší část Prahy 11 zaujímají sídliště Jižní Město I. a Jižní Město II. Jejich historii a současnosti se věnuje článek Jižní Město. Jižním Městem II. ale celková výstavba Prahy 11 neskončila. Staví se nová obchodní centra i nové menší obytné soubory. Mezi obchodní centra řadíme hlavně gigantické Centrum Chodov u stejnojmenné stanice metra. Stavělo se v letech 2004–2005. Otevřeno bylo 9. listopadu 2005. V budoucnu (původní plán hovořil o roce 2010) by mělo být Centrum Chodov rozšířeno ještě o 2 etapy zahrnující administrativní, obchodní i rezidenční prostory a také další podzemní garáže, stejně jako nové náměstí, které dotvoří nové centrum Chodova. V těsném sousedství obchodního centra a dálnice D1 se nachází rozsáhlé moderní administrativní centrum The Park, kde sídlí známé firmy jako Sony, IBM, DHL, General Electric nebo Dell.

Význam nejen jako obchodní, ale také jako obytné místo a dominanta okolí měl mít i mrakodrap Poutník u stanice metra Háje, proti kterému ale protestovali někteří místní obyvatelé. Investor od výstavby nakonec (jaro 2007) ustoupil i přesto, že pro nedokončené okolí stanice Háje by mohl být architektonickým přínosem. Mezi nové obytné celky patří například sídliště Kulatý Chodovec při chodovsko-záběhlické hranici nebo obytný celek Křtiny v Milíčově. Dnešní Praha 11 už není ta rozbahněná, špinavá a šedá periferie, ale městská část, která má co nabídnout. Ať už po stránce kulturní (kulturní centra Zahrada, Dům dětí a mládeže Jižní Město, městské knihovny Jírovcovo náměstí a Opatov), ale i nákupní, vzdělávací (síť základních a středních škol) a sportovně-rekreační (Kunratický, Milíčovský les a rybníky a síť sportovních hřišť u škol). Územím MČ neprochází žádná železniční ani tramvajová trať (přestože se o tramvajích v minulosti teoreticky uvažovalo). Na Roztylech je od roku 1988 významné autobusové nádraží, na Opatově je přestupní zastávka příměstských autobusů na metro. Radnice MČ se snaží o přiblížení občanům, pořádá besedy se starostou a různé akce pro děti i seniory.

Reference