Český Krumlov

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 16. 8. 2015, 11:43

Krásný panoramatický pohled na město

Český Krumlov (německy: Böhmisch Krumau, popřípadě Krummau) je okresní město v Jihočeském kraji, zhruba 25 km jižně od Českých Budějovic. Rozkládá se pod hřebenem Blanského lesa a protéká jím řeka Vltava. Jedná se o významné turistické centrum Jižních Čech.

Středověké centrum města, které obklopuje meandry Vltavy, je od roku 1963 městskou památkovou rezervací a od roku 1992 je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO^[1]. V roce 2003 bylo městskou památkovou zónou vyhlášeno předměstí Plešivec (jižně od historického jádra).

Historie

Jméno

Jméno Krumlov patrně pochází z německého Krumme Aue (křivý luh), což odkazuje k poloze města mezi esovitými zákruty řeky Vltavy. V první dochované zmínce z roku 1253^[2] je Krumlov označován jako Chrumbenowe, na latinských listinách pak nese jméno Crumlovia nebo Crumlovium. Také býval používán název Krumlov nad Vltavou. Přídomek Český se začal ke jménu města připojovat v roce 1439. Oficiálně se však název Český Krumlov používá až s výnosem Ministerstva vnitra z 30. dubna 1920.

Historie města

Hrádek na levém břehu Vltavy byl zřejmě založen někdy mezi léty 1230 a 1239 synem Vítka z Prčice. První písemnou zmínku o něm najdeme v listině z roku 1253. Vlastní město bylo v zákrutě (meandru) řeky Vltavy založeno v roce 1274.

V roce 1302 zdejší větev Vítkovců vymřela a dědictví se s povolením krále Václava II. ujali páni z Rožmberka '(tedy jiná větev rodu Vítkovců), bezprostředně poté přesídlili z hradu Rožmberk na Krumlov. Tehdy se město stalo střediskem rozsáhlého panství. Vybudován byl nový, větší hrad, v podhradí vznikla nová čtvrť, známá dnes jako Latrán.

V průběhu 14. a 15. století město, stejně jako celý rod Rožmberků, nabývalo na důležitosti, a tak si mohli dovolit se postavit proti centralizačním snahám krále Václava IV., kterého dokonce v letech 1394 a 1402 na zdejším hradě krátce věznili.

V době husitské revoluce se tehdejší majitel panství Oldřich II. z Rožmberka nejprve přiklonil na stranu husitů, později však svůj postoj velmi radikálně přehodnotil a stal se jejich zarytým odpůrcem.

Renesanční dům ve čtvrti Plešivec.

I po skončení husitského období docházelo dále k soustavnému rozšiřování rožmberského panství, spojeného s hospodářským vzestupem města. V roce 1475 byly otevřeny doly těžící stříbro, následoval však velký příliv německých horníků, kteří zahájili proces postupné germanizace města. V roce 1494 byl Krumlov povýšen na královské město. Připojena byla nová předměstí – Špičák, Horní Brána, Za tavírnou a Plešivec.

Hornická aktivita vrcholila v 16. století – v provozu byla tavírna stříbra, na Vltavě pod kostelem sv. Víta byla založena papírna. Ložiska stříbra byla vytěžena již kolem roku 1600, k hospodářskému úpadku ale díky orientaci na zemědělskou výrobu nedošlo. Na panství byly zakládány mnohé hospodářské dvory a rybníky.

Ve druhé polovině 16. století, za vlády Viléma z Rožmberka (nejvyššího královského purkrabího), a Petra Voka z Rožmberka – došlo k velkorysé přestavbě krumlovského hradu na pohodlné zámecké sídlo. Velké dluhy však Petra Voka v roce 1601 dohnaly k prodeji Krumlova císaři Rudolfu II. Tím město přestalo být centrem Rožmberského panství. Za vlády tohoto rodu vznikla drtivá většina současných obdivovaných gotických a renesančních památek ve městě, významných turistických atrakcí.

V 17. století bylo město několikrát vypleněno – poprvé v roce 1611 vpádem Pasovských, později za třicetileté války byl několikrát obsazen vojsky. V roce 1622 daroval císař Ferdinand II. Štýrský celé město Janu Oldřichu z Eggenberka. Po vymření rodu Eggenberků v roce 1719, přešlo krumlovské panství na rod Schwarzenberků, v jejichž majetku zůstalo až do roku 1940.

V 19. století byla ve městě vlivem průmyslové revoluce oživena hospodářská činnost. V provozu byl vodní hamr na Chvalšinském potoce, dnes v mapách pojmenován jako Polečnice, dále přádelny lnu, papírna, vápenka, aj. V 2. pol. 19. století byla zahájena těžby tuhy jako výchozí suroviny pro výrobu tužek (ta se v Českém Krumlově udržela dodnes).

Po zrušení nevolnictví, v roce 1850, se Český Krumlov stal okresním městem. Tehdy zde z 8 300 obyvatel města žilo asi 1 500 Čechů (tj. asi 18 %). Bylo založeno mnoho českých spolků - Čtenářská beseda, Řemeslnická jednota, dělnický spolek Včela, česká škola. První národnostní nepokoje mezi Čechy a Němci jsou v Krumlově datovány již do 19. století. Po první světové válce reagovala německá většina obyvatelstva vyhlášením samostatné šumavské župy Böhmerwaldgau, která měla podle jejich představ připadnout k Rakousku. K tomu ale nedošlo, hnutí bylo potlačeno a Krumlov byl 28. listopadu 1918 obsazen nově vzniklou československou armádou. Vzhledem k převaze německé národnosti bylo město po Mnichově podstoupeno Německé říši. V roce 1945 bylo osvobozeno americkou armádou, v letech 1945–1946 došlo k odsunu německého obyvatelstva. To bylo postupně nahrazováno přistěhovalci – v roce 1946 zde bylo již 4 550 nových českých osídlenců.

Zimní Vltava pod krumlovským zámkem

Po roce 1948 začíná další rozvoj nových průmyslových odvětví - zejména průmyslu textilního (závody Jitka a Otavan), dřevozpracujícího a potravinářského (záv. Jihočeské mlékárny). Postupně vznikají nová sídliště - Plešivec , Špičák, Vyšný, Dubík, Domoradice, Havraní Skála, a nejnovější - Mír. Staví se nové školy, nová budova nemocnice, nové úřady (zejm. po vzniku moderního okresu Český Krumlov v roce 1960). Postaven byl také silniční obchvat centra města (ulice Objížďková). Většina z těchto staveb se sice neřadí mezi architektonické skvosty, nutné je však říci, že stavbami tohoto ražení nebylo nijak výrazněji poškozeno historické jádro města, jako se tomu stalo např. v nedalekých Prachaticích nebo v Kaplici. V roce 1963 byla vyhlášena Městská památková rezervace, označovaná v rámci tehdejší ČSSR, jako druhá nejvýznamnější po Praze. V období vlády jedné strany nebyla sice památková péče (na rozdíl od jiných historických měst) doslova zanedbávána, ale rozhodně jí nebylo věnováno tolik pozornosti jako dnes. Proto byly mnohé významné památky města až do r. 1989 ošuntělé, ne-li přímo zchátralé.

Renesanční radnice na náměstí Svornosti

Po listopadu 1989 se Krumlov stal z okresního města jedním z nejvýznamnějších cílů zahraničních turistů v ČR. Velké finanční prostředky byly investovány do obnovy památkových objektů. Díky tomu se dnes Krumlov řadí mezi nejhezčí města v České republice.

Pověsti

• Podle pověsti stával v místě dnešního Hrádku klášter. Když klášter zanikl, na jeho místě se rozkládala louka a na ní býk vyryl rohem ze země veliký zvon. Zvonu se potom navždy říkalo Býčí zvon.
• Jiná pověst vypráví o zvonu z kapličky sv. Jiří u Litomyšle. Když na konci 17. století byla kaplička velmi poškozena, rozhodli se lidé zvon prodat do Lochovic. Avšak paní z Lochovic prohrála zvon v kartách s krumlovskými, a tak zvon skončil v Českém Krumlově.

Hospodářství

Transformace hospodářství znamenala zánik některých krumlovských podniků- např. oděvního závodu OTAVAN. Na druhou stranu však vznikla mnohá pracovní místa ve službách, zejm. v ubytování a pohostinství. Na severu města, na předměstí Domoradice, byla v 90. letech založena nová průmyslová zóna. Z potravinářských provozů fungují pekárny, pobočka jihočeských mlékáren MADETA a pivovar Eggenberg. Nezaměstnanost ve městě dosahuje 5,22 % k 31.8.2007.

Obyvatelstvo

Ze 14 056 obyvatel k 24.9.2007 jich bylo 14,7 % mladších 15 let. Podle údajů ze sčítání lidu bylo 26 % obyvatel města věřících. Přibližně 93 % obyvatel se přihlásilo k národnosti české, 2 % k národnosti slovenské, 1 % k národnosti německé.

Památkové objekty

Podívejte se také na: Státní hrad a zámek Český Krumlov

Zámek

Zámek Český Krumlov je po Pražském hradě nejrozsáhlejší zámecký areál v ČR. Původní gotický hrad, přestavěn zejm. v renesančním slohu. Skládá se z Dolního hradu (původního Hrádku) s dominující věží; a Horního hradu

• Most Na plášti - několikaposchoďové přemostění Jelení zahrady - spojuje zámek a zámeckou zahradu. Vystavěn 1764.
• Zámecká zahrada - založena ve 2. pol. 16. století, dlouhá 700 m, celková rozloha 10 ha. Nachází se v ní Kaskádová fontána, barokní letohrádek Belárie, doplněné otáčivým hledištěm pro divadlo v otevřené krajině.

Vnitřní město

• Systém ulic s pravidelným náměstím nezměněn od doby založení. Velký počet zachovalých městských domů - gotických, renesančních, v menší míře i barokních.
  
• Radnice – renesanční stavba ze 2. poloviny 16. stol. (nám. Svornosti)
• Kostel sv. Víta – gotický trojlodní kostel z let 1408–1439 (ul. Kostelní)

Latrán

- čtvrť za řekou, severně od Vnitřního města, podhradí zámku. S Vnitřním městem je spojen dřevěným Lazebnickým mostem. Velké množství menších gotických domů.

• Městské hradby - dnešní podoba hradeb obepínajících Latrán pochází z 15. stol. Z městských bran zachována pouze Budějovická brána.
• Kostel sv. Jošta - původní gotický kostel, mnohokrát přestavován, od 20. stol. využíván jako obytný dům, dnes muzeum loutek.

Plešivec

• Historická část předměstí prohlášena samostatnou městskou památkovou zónou.
• Synagoga

Galerie – památky

Služby

V Českém Krumlově je nemocnice se spádovou oblastí pro celý okres. Město má odpovídající množství školních zařízení (gymnázium, umělecko-průmyslovou školu, učiliště, 4 základní školy, základní uměleckou školu, zvláštní školu). Na velkých sídlištích a v bezprostředním okolí centra města najdeme samoobsluhy, většinou provozované spotřebním družstvem COOP v Kaplici. Na okraji města (v Domoradicích) byl postaven hypermarket TERNO, supermarket Lidl, supermarket Penny a hypermarket Tesco. Stravovacích a ubytovacích zařízení je opravdu velký počet, který ale samozřejmě souvisí s velkým počtem návštěvníků města.

Doprava

Silniční

Městem prochází jedna silnice první třídy - I/39, která vede z Lenory přes Volary a kolem nádrže Lipno. Č. Krumlovem prochází ulicemi Chvalšinská a Budějovická, pokračuje směrem na České Budějovice. Dále zde prochází 3 silnice II. třídy: Silnice II/157 vede z Českého Krumlova přes Kaplice (nádraží) a Trhové Sviny oklikou do Českých Budějovic.

Goticko-renesanční budova zvaná Kaplanka v Horní ulici.

Silnice II/160 spojuje Český Krumlov s obcemi Větřní, Rožmberk nad Vltavou a Horní Dvořiště. Až za Rožmberk vede podél řeky Vltavy. Silnice II/166 vede z Krumlova severozápadním směrem na Chvalšiny a Smědeč, odkud lze po jiných silnicích pokračovat na Prachatice.

Železniční

Železniční trať 194 České Budějovice - Volary prochází severní částí města. Železniční stanice se nachází na sídlišti Nádražní předměstí na úpatí hory Kleť. Vzdálenost od nádraží do centra města je přibližně 2 km, pro její překonání lze využít služeb MHD.

Autobusová

Autobusové nádraží najdeme nedaleko křižovatky ulic Objížďková a Nemocniční u krumlovské nemocnice. Vyjíždí z něj velké množství regionálních i dálkových linek, zastávku zde má i MHD. Další větší autobusovou zastávku najdeme na sídlišti Špičák.

Kultura

Český Krumlov je také střediskem kultury. V Horní ulici najdeme Městské divadlo, v letních měsících se hraje také na otáčivém hledišti v zámecké zahradě. Ve městě je také velký počet galerií umění, 6 muzeí (nejvýznamnějšími jsou Okresní muzeum Č. Krumlov a Muzeum Egona Schieleho a Muzeum voskových figurín). Městská knihovna má sídlo v Horní ulici a pobočky ve čtvrtích Plešivec, Mír a Vyšehrad. Jediné kino ve městě najdeme v ulici Špičák. V Českém Krumlově je zpřístupněný grafitový důl. Do podzemí tohoto dolu je možné se dostat, důl je opět přístupný. Z významných kulturních akcí jmenujme Mezinárodní hudební festival Český Krumlov, Slavnosti růže nebo festival Ekofilm.

Významní rodáci

• Anna Chromy (* 1940), česko-rakouská malířka a sochařka^[3]
• Martin Behaim (1459-1506), německý geograf a kartograf, tvůrce nejstaršího dochovaného glóbu na světě^[3]
• Karel Šmirous (1890-1981), český fotograf, průkopník barevné fotografie^[3]
• Jan Pták (1808-1860?), hudebník a řezbář^[3]
• Jakub Hořčický z Tepence (1575-1622), alchymista a lékař Rudolfa II.^[3]
• Petr Muk (1965-2010), zpěvák ^[4]

Členění města

Katastrální území Českého Krumlova

Město se skládá ze šesti katastrálních území a deseti místních částí:

• Český Krumlov - části Horní Brána, Latrán, Nádražní Předměstí, Plešivec a Vnitřní Město
• Kladné-Dobrkovice - část Nové Dobrkovice
• Přísečná-Domoradice - část Domoradice
• Slupenec - část Slupenec
• Spolí-Nové Spolí - část Nové Spolí
• Vyšný - část Vyšný

Správní území

Podívejte se také na: Okres Český Krumlov

Český Krumlov je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Český Krumlov se skládá ze 45 obcí, ORP z 31 obcí.

Velká Galerie

• Mnoho fotografií Českého Krumlova

Partnerská města

• Hauzenberg, Německo
• Miami Beach, USA
• Vöcklabruck, Rakousko
• Slovenj Gradec, Slovinsko
• San Gimignano, Itálie
• Llanwrtyd Wells, Velká Británie

Zahraniční partneři

• Linec, Rakousko
• Pasov, Německo

Literatura

• PAVELEC, Petr. Český Krumlov
• ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.

Reference

1. ↑ Historic Centre of Český Krumlov - UNESCO World Heritage Centre
2. ↑ Historie města Český Krumlov
3. ↑ ^{3,0 3,1 3,2 3,3 3,4} KOČNAR, Jan. Magické zrcadlo pětilisté růže. Praha 2 : Onyx, 2005. ISBN 80-86788-31-8.
4. ↑ Osobní web P.M. [1]

Externí odkazy

• Oficiální stránky zámku Český Krumlov
• Statistické údaje města Český Krumlov
• Stránky města Český Krumlov
• Český Krumlov na stránkách oficiálního portálu České republiky
• Vyhlídkový vrch nedaleko historického centra Českého Krumlova
• Mezinárodní hudební festival Český Krumlov

České památky na seznamu světového dědictví UNESCO

Historické centrum Českého Krumlova • historické centrum Prahy a zámecký park Průhonice • historické centrum Telče • kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře • historické centrum Kutné Hory s kostelem svaté Barbory a chrámem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci • Lednicko-valtický areál • Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži • Holašovice • zámek Litomyšl • sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci • Vila Tugendhat • židovská čtvrť, hřbitov a bazilika svatého Prokopa v Třebíči