Světelná studna

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 1. 11. 2013, 20:46

V popředí světelná studna pasivního domu

Světelná studna (světelný komín či světelný tubus) je v architektuře typ světlovodu, který má za úkol vést sluneční světlo (přímé, ale i difúzní) z vnějšího prostředí (nejčastěji střecha domu) do vnitřního.

Popis

Jedná se o krátké kruhové potrubí, ústící nad střechou, vyložené po obvodu speciálním vysocereflexním (zrcadlícím) materiálem. Využívá fyzikálního jevu odrazu světla.

Světelnou studnu tvoří tři hlavní části:

střešní kopule - vně budovy
světlovodné potrubí - uvnitř
difuzér světla (rozptylovač světla) - uvnitř

Studna je schopna odrazit 95 - 99 % slunečního záření (maximum udáváno výrobcem Solatube).

S výhodou se ji využívá např. u nízkoenergetických staveb ke snížení nákladů na elektrickou energii nutnou pro osvětlení prostor. Užívá se jí tam, kde konstrukce neumožňuje užití klasických oken či jejich zvětšení a kde cílem je přivádět světlo Vytváří iluzi okna a výhledu.

Historie

Používání světelné studny bylo známo již starověkým civilizacím, zejména Egypťanům^[1], ale zmínky poukazují i užívání v mínojském paláci Knossosu na Krétě^[2]. Římané rovněž znaly světlovody na způsob světelné studny^[3].

Užití

v pokojích bez oken (např. sociální prostory) s nižšími požadavky na osvětlení

Výhody

+ tepelná izolace (menší úniky tepla než v případě světlíků)

+ bezpečnost (vzhledem k malému průměru studny cca 250 mm - 500 mm není možný vstup do objektu)

Nevýhody

− nevhodný pro obytné místnosti (frustrace z nepřítomnosti okna, nedostatečné prosvícení prostoru)

− nároky na finance a nainstalování studny

Poznámka

Po nainstalování musí být splněny požadavky dle ČSN 73 05 80 (Denní osvětlení obytných budov) a ČSN 36 00 11 (Měření osvětlení vnitřních prostorů).

Externí články

Světlo_chycené_do_potrubí

Reference

↑ BAGNALL, Roger S, Frier, Bruce W The demography of Roman Egypt. Cambridge, New York : Cambridge University Press, 2006. ISBN 9780521461238.
↑ HOGAN, C Michael. Knossos [online]. 2008-04-14, [cit. 2008-05-24]. (The Modern Antiquarian.) Dostupné online.
↑ HIGGINBOTHAM, James Arnold. Piscinae: Artificial Fishponds in Roman Italy. Chapel Hill, NC : University of North Carolina Press, 1997. ISBN 9780807823293.

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] BAGNALL, Roger S, Frier, Bruce W The demography of Roman Egypt. Cambridge, New York : Cambridge University Press, 2006. ISBN 9780521461238.

[1] HOGAN, C Michael. Knossos [online]. 2008-04-14, [cit. 2008-05-24]. (The Modern Antiquarian.) Dostupné online.

[2] HIGGINBOTHAM, James Arnold. Piscinae: Artificial Fishponds in Roman Italy. Chapel Hill, NC : University of North Carolina Press, 1997. ISBN 9780807823293.

[1]

[2]

[3]