Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Kupole
Z Multimediaexpo.cz
Kupole (kopule, sféra, báň, z lat cop(u)la a it cupola – pouto, pojidlo, svazek) je základní sférická klenba tvořená částí kulové, nebo jiné rotační plochy nad kruhovým, čtvercovým či polygonálním půdorysem. Používána byla především v římské antické architektuře, renesanční a barokní architektuře, byzantské a islámské architektuře.
Obsah |
Typologie
Výchozím tvarem kupole je polovina kulové plochy. Pokud je vzepětí kupole vyšší, nazýváme ji podle tvaru hrotitá, či elipsovitá, pokud je nižší, tak stlačená. Kupole může být ve vrcholu uzavřená, nebo zde může být okulus. Často na okulus nasedá lucerna, která kupoli prosvětluje. Kupole také může být prolomena a osvětlována dalšími, zpravidla oválnými či kruhovými okénky, případně prostoupena výsečemi. Kupole také bývá zpevněna pasy. Ty mohou být umístěny jak na rubu tak na líci klenby. Kupole může nasedat na obvodové zdivo, nebo může být nesena sloupy a pasy. Pokud je kupole umístěna nad čtvercovým, či obdélným prostorem, slouží k převedení tvaru zvláštní klenební útvary, tzv. pendativy. Mezi pendativy a vlastní kupolí může být umístěn tambur, zpravidla pročleněný okny. Zvláštním typem klenby odvozené z kupole je pak tzv. placková klenba, která je v podstatě tvořena čtvercovým či obdélným výsekem kupole.
Penditifkuppel.png
Kupole na pendativech |
Penditifkuppel-mit.png
Kupole s tamburem na pendativech |
 Placková klenba |
Historie
V nejjednodušší podobě se s použitím kupole setkáváme u tradičního inuitského obydlí – iglú. Nejstarší kamenná kupole je doložena z pravěkého sídliště v Kirokhitti na Kypru z doby kolem roku 6000 př. n. l. Kupoli používala též římská antika – kupole nad Pantheonem v Římě byla až do vybudování kupole florentského dómu největší kupolí vůbec. Výrazně se kupole uplatnily v architektuře byzantské, která úspěšně vyřešila problém jejich stavby nad čtvercovým půdorysem pomocí pendativů. Kupole jsou hojně užívány v islámské architektuře. Velmi hojné je také použití kupolí v renesanční a především barokní architektuře, ale objevují se i v dalších stavebních slozích až do současnosti.
Významné stavby zaklenuté kupolí
Stavby jsou řazeny chronologicky:
- 125 př.n.l. Pantheon, Řím, Itálie - Ø 43,3 m
- 547 - San Vitale, Ravenna, Itílie - Ø 16 m
- 563 - Hagia Sophia, Istanbul, Turecko - Ø 31 m
- 1434 - Santa Maria del Fiore, Florencie, Itálie - Ø 45 m
- 1593 - Bazilika svatého Petra, Řím, Itálie - Ø 42.34 m
- 1708 - Katedrála svatého Pavla, Londýn, Anglie - Ø 34 m
- 1737 - Karlskirche, Vídeň - Ø 25 m
- 1743 - Frauenkirche, Drážďany, Německo - Ø 26,15 m
- 1781 - Dóm svatého Blažeje, St. Blasien, Švýcarsko - Ø 36 m
- 1841 - Katedrála svatého Izáka, Petrohrad, Rusko - Ø 26 m, výška 101,5 m
- 1863 - Kapitol, Washington, USA - Ø 29 m
- 1871 - Rotunda Santa Marija Assunta, Mosta, Malta - Ø 52 m
- 1894 - Frederiks Kirke, Kopenhagen, Dánsko - Ø 31 m
- 1913 - Jahrhunderthalle, Vratislav, Polsko - Ø 65 m
- 1926 - Planetarium Jena, Jena, Německo - Ø 25 m
- 1929 - Markthalle Basel, Basilej, Švýcarsko - Ø 60 m
- 1929 - Großmarkthalle, Lipsko, Německo - Ø 66 m
- 1975 - Louisiana Superdome, New Orleans, Louisiana, USA - Ø 210 m
- 1978 - Xewkija, Malta - Ø 27 m
- 1989 - Stockholm Globe Arena Stockholm, Švédsko - Ø 110 m
- 2000 - Eden Project in Cornwall, Anglie - Ø 125 m
Reference
- DUDÁK, Vladislav a kol.: Encyklopedie světové architektury, Baset, Praha 2002, ISBN 80-86223-90-6, S. 531–532.
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |