Síran měďnatý

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(→Literatura: vylepšení)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 30. 10. 2013, 17:42

Síran měďnatý (CuSO4) je jakožto pentahydrát znám také pod triviálním názvem modrá skalice, dříve i jako modrý vitriol (vitriol = alchymistický název pro kyselinu sírovou či její soli). Patří k nejběžnějším sloučeninám mědi. Jedná se o průmyslově nejvyráběnější měďnatou sůl.

V bezvodém stavu tvoří bílý prášek, který přijímáním vody modrá. Proto se jej užívá k důkazu vody v organických kapalinách nebo jako sušidla.

Z vodného roztoku krystalizuje jako pentahydrát (skalice modrá), CuSO4·5H2O, v azurově modrých, průhledných, trojklonných krystalech, které na vzduchu na povrchu větrají. Modrá skalice je technicky nejdůležitější solí mědi.

Obsah

Použití

Bezvodý síran měďnatý
  • Materiál pro výrobu minerálních barev
  • Impregnace dřeva proti hnilobě
  • Konzervování vycpanin
  • Moření osiva
  • Připravuje se z ní bordoská jícha (směs roztoku modré skalice a vápenného mléka) - prostředek k hubení škůdců rostlinných kultur
  • Součást poměďovacích lázní
  • Součást Daniellova a Meidingerova článku
  • Barvení kůží
  • Svíravý, leptací a dávicí prostředek v lékařství
  • Jako veterinární léčivo či jejich součást (například v akvaristice)

Výroba

Krystalická modrá skalice

Vyrábí se rozpouštěním měděných odpadků v horké koncentrované kyselině sírové:

Cu + 2H2SO4 → CuSO4 + 2H2O + SO2,

nebo lépe a hospodárněji rozpouštěním v teplé, zředěné kyselině sírové za přístupu vzduchu:

2Cu + 4H2SO4 + O2 → 2CuSO4 + 4H2O

Dalším způsobem přípravy je rozpouštění oxidu měďnatého, získaného např. pražením sulfidových rud, v kyselině sírové:

CuO + 2H2SO4 → CuSO4 + 2H2O

Modrá skalice se vyskytuje i v přírodě, zejména v Chile (chalkantit). Mimoto nacházíme brochantit, zásaditý síran měďnatý, CuSO4·3Cu(OH)2. Z těchto přírodních síranových rud můžeme modrou skalici získat rozpouštěním ve zředěné kyselině sírové.

Zahřívá-li se modrá skalice, odštěpuje se z ní voda ve dvou krocích. Při teplotě 110 °C vzniká monohydrát (CuSO4 · H2O) a po zahřátí na 150 °C dojde k úplné dehydrataci za vzniku síranu měďnatého (CuSO4). Při zahřívání na teplotu 650 °C se rozkládá, dle rovnice:

2 CuSO4 → 2 CuO + 2 SO3 → 2 CuO + 2 SO2 + O2

Při reakci vzniká oxid měďný a oxid sírový, který se však z podstatné části dále rozpadá na kyslík a oxid siřičitý.

Toxicita

Při požití dochází k silnému zvracení a vodnatým průjmům s příměsí krve. Postižený může s příznaky těžkého šoku zemřít během několika hodin. Jako protijed podáme mléko nebo jednu lžičku ferrokyanidu draselného rozpuštěného v půl litru vody. Poté vyvoláme zvracení, ale maximálně deset minut po intoxikaci. Při potřísnění kůže vodným roztokem CuSO4 omyjeme pokožku vodou a mýdlem.

Zvláště nebezpečný je pro vodní organismy, zejména vodní bezobratlé.

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vydání Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.


Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/S%C3%ADran_m%C4%9B%C4%8Fnat%C3%BD“