Síran měďnatý

Z Multimediaexpo.cz

Síran měďnatý (CuSO₄) je jakožto pentahydrát znám také pod triviálním názvem modrá skalice, dříve i jako modrý vitriol (vitriol = alchymistický název pro kyselinu sírovou či její soli). Patří k nejběžnějším sloučeninám mědi. Jedná se o průmyslově nejvyráběnější měďnatou sůl.

V bezvodém stavu tvoří bílý prášek, který přijímáním vody modrá. Proto se jej užívá k důkazu vody v organických kapalinách nebo jako sušidla.

Z vodného roztoku krystalizuje jako pentahydrát (skalice modrá), CuSO₄·5H₂O, v azurově modrých, průhledných, trojklonných krystalech, které na vzduchu na povrchu větrají. Modrá skalice je technicky nejdůležitější solí mědi.

Obsah 1 Použití 2 Výroba 3 Toxicita 4 Literatura

Použití

• Materiál pro výrobu minerálních barev
• Impregnace dřeva proti hnilobě
• Konzervování vycpanin
• Moření osiva
• Připravuje se z ní bordoská jícha (směs roztoku modré skalice a vápenného mléka) - prostředek k hubení škůdců rostlinných kultur
• Součást poměďovacích lázní
• Součást Daniellova a Meidingerova článku
• Barvení kůží
• Svíravý, leptací a dávicí prostředek v lékařství
• Jako veterinární léčivo či jejich součást (například v akvaristice)

Výroba

Vyrábí se rozpouštěním měděných odpadků v horké koncentrované kyselině sírové:

Cu + 2H₂SO₄ → CuSO₄ + 2H₂O + SO₂,

nebo lépe a hospodárněji rozpouštěním v teplé, zředěné kyselině sírové za přístupu vzduchu:

2Cu + 4H₂SO₄ + O₂ → 2CuSO₄ + 4H₂O

Dalším způsobem přípravy je rozpouštění oxidu měďnatého, získaného např. pražením sulfidových rud, v kyselině sírové:

CuO + 2H₂SO₄ → CuSO₄ + 2H₂O

Modrá skalice se vyskytuje i v přírodě, zejména v Chile (chalkantit). Mimoto nacházíme brochantit, zásaditý síran měďnatý, CuSO₄·3Cu(OH)₂. Z těchto přírodních síranových rud můžeme modrou skalici získat rozpouštěním ve zředěné kyselině sírové.

Zahřívá-li se modrá skalice, odštěpuje se z ní voda ve dvou krocích. Při teplotě 110 °C vzniká monohydrát (CuSO₄ · H₂O) a po zahřátí na 150 °C dojde k úplné dehydrataci za vzniku síranu měďnatého (CuSO₄). Při zahřívání na teplotu 650 °C se rozkládá, dle rovnice:

2 CuSO₄ → 2 CuO + 2 SO₃ → 2 CuO + 2 SO₂ + O₂

Při reakci vzniká oxid měďný a oxid sírový, který se však z podstatné části dále rozpadá na kyslík a oxid siřičitý.

Toxicita

Při požití dochází k silnému zvracení a vodnatým průjmům s příměsí krve. Postižený může s příznaky těžkého šoku zemřít během několika hodin. Jako protijed podáme mléko nebo jednu lžičku ferrokyanidu draselného rozpuštěného v půl litru vody. Poté vyvoláme zvracení, ale maximálně deset minut po intoxikaci. Při potřísnění kůže vodným roztokem CuSO₄ omyjeme pokožku vodou a mýdlem.

Zvláště nebezpečný je pro vodní organismy, zejména vodní bezobratlé.

Literatura

• VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vydání Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii