Návštěvnost naší encyklopedie dnes trhá všechny historické rekordy !!
Návštěvnost dne 8. března 2026 byla — 612 557 unikátních návštěvníků !
Návštěvnost dne 9. března 2026 byla — 590 729 unikátních návštěvníků !
Návštěvnost dne 10. března 2026 byla — 657 697 unikátních návštěvníků !

Perský záliv

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Výrazné vylepšení)
(+ Aktualizace)
 
Řádka 15: Řádka 15:
| poznámka =  
| poznámka =  
| přítok = [[Šatt al-Arab]]
| přítok = [[Šatt al-Arab]]
-
}}[[Soubor:ISS-40 Persian Gulf.jpg|thumb|240px|Perský záliv z vesmíru ([[Mezinárodní vesmírná stanice|ISS]])]]
+
}}[[Soubor:Dust storm over the Persian Gulf (MODIS 2017-02-27).jpg|thumb|240px|[[Písečná bouře]] nad Perským zálivem]]
-
'''Perský záliv''' (nazývaný též jen ''Záliv'' nebo ''Arabský záliv'') je [[záliv]]em [[Indický oceán|Indického oceánu]] a představuje pokračování [[Ománský záliv|Ománského zálivu]], se kterým je spojen [[Hormuzský průliv|Hormuzským průlivem]]. Rozkládá se mezi [[Arabský poloostrov|Arabským poloostrovem]] a [[Írán]]em. Má rozlohu 239 000 [[Kilometr čtvereční|km²]], délku asi 1000 [[Kilometr|km]] a šířku 35-380 km. Převládají však malé hloubky do 50 [[m]], maximální hloubka je zde 104 m. Teplota vody v létě 30-33 [[Stupeň Celsia|°C]], v zimě 15-21 °C, slanost 37-40 [[Promile|‰]]. V důsledku ústupu [[moře]], se záliv se za poslední 2000 let znatelně zkrátil (například starověké město [[Ur]] leželo na jeho pobřeží, zatímco v současnosti leží jeho pozůstatky ve vnitrozemí [[Irák]]u).
+
[[Soubor:ISS-40 Persian Gulf.jpg|thumb|240px|Perský záliv z vesmíru ([[Mezinárodní vesmírná stanice|ISS]])]]
 +
[[Soubor:Persian Gulf EN.PNG||thumb|240px|Základní mapa]]
 +
'''Perský záliv''' (nazývaný též jen ''Záliv'' nebo ''Arabský záliv'') je [[záliv]]em [[Indický oceán|Indického oceánu]] a představuje pokračování [[Ománský záliv|Ománského zálivu]], se kterým je spojen [[Hormuzský průliv|Hormuzským průlivem]]. Rozkládá se mezi [[Arabský poloostrov|Arabským poloostrovem]] a [[Írán]]em. Má&nbsp;rozlohu 239&nbsp;000&nbsp;[[Kilometr čtvereční|km<sup>2</sup>]], délku asi 1000&nbsp;[[Kilometr|km]] a šířku 35-380&nbsp;km. Převládají však malé hloubky do 50&nbsp;[[m]], maximální hloubka je zde 104&nbsp;m. Teplota vody v létě 30-33&nbsp;[[Stupeň Celsia|°C]], v zimě 15-21&nbsp;°C, slanost 37-40&nbsp;[[Promile|‰]]. V&nbsp;důsledku ústupu [[moře]], se záliv se za poslední 2&nbsp;000&nbsp;let znatelně zkrátil (například starověké město [[Ur]] leželo na jeho pobřeží, zatímco v současnosti leží jeho pozůstatky ve vnitrozemí [[Irák]]u).
-
Perský záliv je také světovým nalezištěm [[ropa|ropy]]. Ropná naleziště se nacházejí asi v největším počtu na jeho severozápadním pobřeží, kolem hranic mezi Kuwajtem, Irákem a Íránem. V Saúdské Arábii se zase dováží ropa vytěžená v obřím poli [[Ghawar]] do jednoho ze dvou největších překladišť světa v [[Ras Tanura|Ras Tanuře]], situované na jihozápadním pobřeží zálivu, ne příliš vzdáleného od sousedního [[Bahrajn]]u. Ve severovýchodní části Perského zálivu, na ostrově Kiš, se též nachází jedna z pěti světových burz svého druhu, [[Íránská ropná burza]].
+
Perský záliv je také světovým nalezištěm [[ropa|ropy]]. Ropná naleziště se nacházejí asi v největším počtu na jeho severozápadním pobřeží, kolem hranic mezi Kuwajtem, Irákem a Íránem. V Saúdské Arábii se zase dováží ropa vytěžená v obřím poli [[Ghawar]] do jednoho ze dvou největších překladišť světa v [[Ras Tanura|Ras Tanuře]], situované na jihozápadním pobřeží zálivu, ne příliš vzdáleného od sousedního [[Bahrajn]]u. Ve severovýchodní části Perského zálivu, na ostrově Kiš, se též nachází jedna z&nbsp;pěti světových burz svého druhu, [[Íránská ropná burza]].
O pojmenování zálivu jako perský, referoval např. [[Sir Arnold Wilson]] ve své knize, vydané v roce 1928:
O pojmenování zálivu jako perský, referoval např. [[Sir Arnold Wilson]] ve své knize, vydané v roce 1928:
„Pro geology, archeolovy, zeměpisce, obchodníky, politiky, výletníky, učence minulosti i současnosti nebylo tak významného vodního kanálu jako Perský záliv. Tento vodní kanál, který odděluje Íránskou vrchovinu od Arabské se těšil totožnosti s íránem minimálně 2200 let.“
„Pro geology, archeolovy, zeměpisce, obchodníky, politiky, výletníky, učence minulosti i současnosti nebylo tak významného vodního kanálu jako Perský záliv. Tento vodní kanál, který odděluje Íránskou vrchovinu od Arabské se těšil totožnosti s íránem minimálně 2200 let.“
-
23. ledna 1980 prezident [[Jimmy Carter]] prohlásil Perský záliv za americkou zónu vlivu a uvedl, že „každý pokus vnější moci získat vliv nad Perským zálivem bude [Spojenými státy] vnímán jako zásadní útok na životně důležité zájmy USA a tento útok bude odražen všemi dostupnými prostředky včetně vojenské síly.“
+
23. ledna 1980 prezident [[Jimmy Carter]] prohlásil Perský záliv za americkou zónu vlivu a uvedl, že „každý pokus vnější moci získat vliv nad Perským zálivem bude [[Spojené státy americké|Spojenými státy]] vnímán jako zásadní útok na životně důležité zájmy USA a tento útok bude odražen všemi dostupnými prostředky včetně vojenské síly.“
== Související odkazy ==
== Související odkazy ==

Aktuální verze z 13. 3. 2026, 13:53

Písečná bouře nad Perským zálivem
Perský záliv z vesmíru (ISS)
Základní mapa

Perský záliv (nazývaný též jen Záliv nebo Arabský záliv) je zálivem Indického oceánu a představuje pokračování Ománského zálivu, se kterým je spojen Hormuzským průlivem. Rozkládá se mezi Arabským poloostrovem a Íránem. Má rozlohu 239 000 km2, délku asi 1000 km a šířku 35-380 km. Převládají však malé hloubky do 50 m, maximální hloubka je zde 104 m. Teplota vody v létě 30-33 °C, v zimě 15-21 °C, slanost 37-40 . V důsledku ústupu moře, se záliv se za poslední 2 000 let znatelně zkrátil (například starověké město Ur leželo na jeho pobřeží, zatímco v současnosti leží jeho pozůstatky ve vnitrozemí Iráku).

Perský záliv je také světovým nalezištěm ropy. Ropná naleziště se nacházejí asi v největším počtu na jeho severozápadním pobřeží, kolem hranic mezi Kuwajtem, Irákem a Íránem. V Saúdské Arábii se zase dováží ropa vytěžená v obřím poli Ghawar do jednoho ze dvou největších překladišť světa v Ras Tanuře, situované na jihozápadním pobřeží zálivu, ne příliš vzdáleného od sousedního Bahrajnu. Ve severovýchodní části Perského zálivu, na ostrově Kiš, se též nachází jedna z pěti světových burz svého druhu, Íránská ropná burza.

O pojmenování zálivu jako perský, referoval např. Sir Arnold Wilson ve své knize, vydané v roce 1928: „Pro geology, archeolovy, zeměpisce, obchodníky, politiky, výletníky, učence minulosti i současnosti nebylo tak významného vodního kanálu jako Perský záliv. Tento vodní kanál, který odděluje Íránskou vrchovinu od Arabské se těšil totožnosti s íránem minimálně 2200 let.“

23. ledna 1980 prezident Jimmy Carter prohlásil Perský záliv za americkou zónu vlivu a uvedl, že „každý pokus vnější moci získat vliv nad Perským zálivem bude Spojenými státy vnímán jako zásadní útok na životně důležité zájmy USA a tento útok bude odražen všemi dostupnými prostředky včetně vojenské síly.“

Související odkazy

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Perský záliv
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Perský záliv