Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Národní park České Švýcarsko
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Eine Wanderung zum Prebischtor Pravčická brána (11).jpg|thumb|250px|Pravčická brána,<br />symbol národního parku]] |
'''Národní park České Švýcarsko''' je jeden ze čtyř [[Národní park|národních parků]] [[Česká republika|České republiky]]. Nalézá se v [[Okres Děčín|okrese Děčín]] mezi obcemi [[Hřensko]] a [[Chřibská]] a zaujímá oblast při státní hranici se [[Německo|Německem]], která ho odděluje od [[Národní park Saské Švýcarsko|NP Saské Švýcarsko]]. Geologicky náleží do [[Děčínská vrchovina|Děčínské vrchoviny]]. | '''Národní park České Švýcarsko''' je jeden ze čtyř [[Národní park|národních parků]] [[Česká republika|České republiky]]. Nalézá se v [[Okres Děčín|okrese Děčín]] mezi obcemi [[Hřensko]] a [[Chřibská]] a zaujímá oblast při státní hranici se [[Německo|Německem]], která ho odděluje od [[Národní park Saské Švýcarsko|NP Saské Švýcarsko]]. Geologicky náleží do [[Děčínská vrchovina|Děčínské vrchoviny]]. | ||
Hlavním předmětem ochrany jsou unikátní [[skalní město|skalní města]] a na ně vázaní [[živočich]]ové a rostliny. Oblast je známa především svými skalními útvary — věžemi, branami, stěnami, které vystupují nad souvislé [[les]]y. Význačné jsou též soutěsky [[Kamenice (přítok Labe)|Kamenice]] a [[Křinice (řeka)|Křinice]]. | Hlavním předmětem ochrany jsou unikátní [[skalní město|skalní města]] a na ně vázaní [[živočich]]ové a rostliny. Oblast je známa především svými skalními útvary — věžemi, branami, stěnami, které vystupují nad souvislé [[les]]y. Význačné jsou též soutěsky [[Kamenice (přítok Labe)|Kamenice]] a [[Křinice (řeka)|Křinice]]. | ||
== Pojmenování == | == Pojmenování == | ||
| - | [[ | + | [[File:Jetrzichovice (js).jpg|thumb|250px|Pískovcová skála na okraji [[Jetřichovice|Jetřichovic]].]] |
Název České Švýcarsko vznikl odvozením od názvu Saské Švýcarsko, používaném pro německou část Labských pískovců od 18. století. O tento romantický název se zasloužili hlavně [[Švýcarsko|švýcarští]] malíři [[Adrian Zingg]] a [[Anton Graff]], kteří působili na Akademii v [[Drážďany|Drážďanech]] a malovali krajinu podél [[Labe]], která jim připomínala jejich domovinu. Trempy starší generace bylo toto území nazýváno Zadní země. | Název České Švýcarsko vznikl odvozením od názvu Saské Švýcarsko, používaném pro německou část Labských pískovců od 18. století. O tento romantický název se zasloužili hlavně [[Švýcarsko|švýcarští]] malíři [[Adrian Zingg]] a [[Anton Graff]], kteří působili na Akademii v [[Drážďany|Drážďanech]] a malovali krajinu podél [[Labe]], která jim připomínala jejich domovinu. Trempy starší generace bylo toto území nazýváno Zadní země. | ||
== Topografický popis == | == Topografický popis == | ||
V Českém Švýcarsku nenajdeme množství hor, které by se tyčily nad krajinou. Výjimkou je stolová hora [[Děčínský Sněžník]] (mimo národní park, 723 m) a čedičový kužel [[Národní přírodní rezervace Růžák|Růžovského vrchu]] (619 m). Typická jsou skalní města a strmé útesy, rozdělené hlubokými roklemi. Unikátní je hluboce zaříznutý skalnatý kaňon [[Labe]]. Většina území je souvisle pokryta hlubokými [[les]]y, které si na nedostupných místech uchovaly původní [[prales]]ovitý charakter. | V Českém Švýcarsku nenajdeme množství hor, které by se tyčily nad krajinou. Výjimkou je stolová hora [[Děčínský Sněžník]] (mimo národní park, 723 m) a čedičový kužel [[Národní přírodní rezervace Růžák|Růžovského vrchu]] (619 m). Typická jsou skalní města a strmé útesy, rozdělené hlubokými roklemi. Unikátní je hluboce zaříznutý skalnatý kaňon [[Labe]]. Většina území je souvisle pokryta hlubokými [[les]]y, které si na nedostupných místech uchovaly původní [[prales]]ovitý charakter. | ||
== Přírodní poměry == | == Přírodní poměry == | ||
| - | [[Soubor:České Švýcarsko.jpg|thumb| | + | [[Soubor:České Švýcarsko.jpg|thumb|230px|České Švýcarsko]] |
Vlivem velkých teplotních i vlhkostních rozdílů mezi plošinami a kaňonovitými údolími se ve vyšších suchých a teplých polohách nacházejí porosty [[borovice lesní]] s přimíšenou [[bříza (strom)|břízou]] a [[Sorbus|jeřábem]], ve stinných údolích rostou chladnomilné [[smrk]]y, [[Buk (rod)|buky]], [[klen]]y a [[javor]]y. Významné jsou zbytky původních lesů, které se zachovaly na nedostupných skalách. | Vlivem velkých teplotních i vlhkostních rozdílů mezi plošinami a kaňonovitými údolími se ve vyšších suchých a teplých polohách nacházejí porosty [[borovice lesní]] s přimíšenou [[bříza (strom)|břízou]] a [[Sorbus|jeřábem]], ve stinných údolích rostou chladnomilné [[smrk]]y, [[Buk (rod)|buky]], [[klen]]y a [[javor]]y. Významné jsou zbytky původních lesů, které se zachovaly na nedostupných skalách. | ||
Ze vzácnější fauny se zde vyskytuje i [[výr velký]], [[krkavec velký]], [[skorec vodní]], [[plch zahradní]], [[čáp černý]] a vzácně se zde vyskytuje nově vysazený [[rys ostrovid]] a [[sokol stěhovavý]]. | Ze vzácnější fauny se zde vyskytuje i [[výr velký]], [[krkavec velký]], [[skorec vodní]], [[plch zahradní]], [[čáp černý]] a vzácně se zde vyskytuje nově vysazený [[rys ostrovid]] a [[sokol stěhovavý]]. | ||
| Řádka 14: | Řádka 14: | ||
Pro území je typická klimatická inverze, kdy se studený vzduch hromadí na dně roklí, kde rostou chladnomilné podhorské a horské druhy, a na výše položených skalách se vyskytují teplomilná společenstva. | Pro území je typická klimatická inverze, kdy se studený vzduch hromadí na dně roklí, kde rostou chladnomilné podhorské a horské druhy, a na výše položených skalách se vyskytují teplomilná společenstva. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| - | [[Soubor:České Švýcarsko(4).jpg|thumb|Pohled do prostoru parku]] | + | [[Soubor:České Švýcarsko(4).jpg|thumb|230px|Pohled do prostoru parku]] |
Územím procházely odedávna obchodní stezky, k jejichž ochraně bylo vybudováno množství skalních hrádků. Ty v některých obdobích sloužily též jako sídla lupičů. | Územím procházely odedávna obchodní stezky, k jejichž ochraně bylo vybudováno množství skalních hrádků. Ty v některých obdobích sloužily též jako sídla lupičů. | ||
Území bylo relativně hustě osídleno v době kamenné (četné nálezy propracovaných kamenných nástrojů) i v době bronzové, v čase českých Keltů je tato oblast smíšená kelto-germánská (Podmokelská kultura), v době stěhování národů je oblast zřejmě pustá. Slované osidlovali oblast postupně z jihu (Češi) a od severu (Lužičtí Srbové). Mocensky byla tato oblast vždy ovládána Českým státem (Koenigstein, Oybin - Ojvín). V době velké kolonizace (12. století, němečtí kolonisté zvaní českými králi) získala oblast charakter, který si uchovala dodnes - dlouhé lánové vsi podél vodních toků, typická architektura spojující západoevropské prvky (patrový hrázděný dům) a slovanské prvky (roubené stavby vhodné do chladného klimatu). Oblast byla jazykově převážně německá, zvláště po třicetileté válce pak v oblasti němčina zcela převážila. Po odsunu německy mluvícího obyvatelstva po roce 1945 byla oblast dosídlena především Čechy z východních Čech (region blízký geograficky, historicky (česká a německá větev Kinských) i kulturně), Slováky (z oblastí zničených válkou) a Rusíny (vojáky Svobodovy armády). V regionu existují i smíšené česko-německé rodiny. Nesourodý původ současného obyvatelstva z několika regionů s různými kulturními tradicemi způsobuje pnutí dodnes, každá z těchto "menšin" směřuje region diametrálně jinam. | Území bylo relativně hustě osídleno v době kamenné (četné nálezy propracovaných kamenných nástrojů) i v době bronzové, v čase českých Keltů je tato oblast smíšená kelto-germánská (Podmokelská kultura), v době stěhování národů je oblast zřejmě pustá. Slované osidlovali oblast postupně z jihu (Češi) a od severu (Lužičtí Srbové). Mocensky byla tato oblast vždy ovládána Českým státem (Koenigstein, Oybin - Ojvín). V době velké kolonizace (12. století, němečtí kolonisté zvaní českými králi) získala oblast charakter, který si uchovala dodnes - dlouhé lánové vsi podél vodních toků, typická architektura spojující západoevropské prvky (patrový hrázděný dům) a slovanské prvky (roubené stavby vhodné do chladného klimatu). Oblast byla jazykově převážně německá, zvláště po třicetileté válce pak v oblasti němčina zcela převážila. Po odsunu německy mluvícího obyvatelstva po roce 1945 byla oblast dosídlena především Čechy z východních Čech (region blízký geograficky, historicky (česká a německá větev Kinských) i kulturně), Slováky (z oblastí zničených válkou) a Rusíny (vojáky Svobodovy armády). V regionu existují i smíšené česko-německé rodiny. Nesourodý původ současného obyvatelstva z několika regionů s různými kulturními tradicemi způsobuje pnutí dodnes, každá z těchto "menšin" směřuje region diametrálně jinam. | ||
| Řádka 30: | Řádka 30: | ||
* bývalá [[přírodní rezervace Babylon]] | * bývalá [[přírodní rezervace Babylon]] | ||
* [[Nad Dolským mlýnem|Přírodní památka Nad Dolským mlýnem]] | * [[Nad Dolským mlýnem|Přírodní památka Nad Dolským mlýnem]] | ||
| - | Chráněná území v bezprostřední blízkosti národního parku | + | ; Chráněná území v bezprostřední blízkosti národního parku |
* [[Přírodní rezervace Pavlino údolí]] | * [[Přírodní rezervace Pavlino údolí]] | ||
* [[Meandry Chřibské Kamenice|Přírodní památka Meandry Chřibské Kamenice]] | * [[Meandry Chřibské Kamenice|Přírodní památka Meandry Chřibské Kamenice]] | ||
| - | Další zajímavá místa | + | [[Soubor:Pískovcový útvar.JPG|thumb|230px|Pohled na pískovcový útvar nedaleko Pravčické brány]] |
| + | ; Další zajímavá místa | ||
* Okolí řeky [[Kamenice (přítok Labe)|Kamenice]] — [[Soutěsky Kamenice|Ferdinandova, Divoká a Tichá soutěska]] | * Okolí řeky [[Kamenice (přítok Labe)|Kamenice]] — [[Soutěsky Kamenice|Ferdinandova, Divoká a Tichá soutěska]] | ||
* Hrad [[Šaunštejn]] poblíž [[Vysoká Lípa|Vysoké Lípy]] | * Hrad [[Šaunštejn]] poblíž [[Vysoká Lípa|Vysoké Lípy]] | ||
| Řádka 43: | Řádka 44: | ||
* [[Malá Pravčická brána]] | * [[Malá Pravčická brána]] | ||
* [[Na Tokáni]] | * [[Na Tokáni]] | ||
| - | + | ||
== Správa parku == | == Správa parku == | ||
České Švýcarsko spravuje „Správa Národního parku České Švýcarsko“ zřízena [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|ministrem životního prostředí]]. Posláním organizace je výzkum a dokumentace, péče o přírodu a krajinu, environmentální výchova, vzdělávání a osvěta. | České Švýcarsko spravuje „Správa Národního parku České Švýcarsko“ zřízena [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|ministrem životního prostředí]]. Posláním organizace je výzkum a dokumentace, péče o přírodu a krajinu, environmentální výchova, vzdělávání a osvěta. | ||
| Řádka 60: | Řádka 61: | ||
| - | {{ | + | {{Flickr|České+Švýcarsko}}{{Commonscat|České Švýcarsko}}{{Národní parky ČR}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:NP České Švýcarsko| ]] | [[Kategorie:NP České Švýcarsko| ]] | ||
[[Kategorie:Národní parky v Česku|České Švýcarsko]] | [[Kategorie:Národní parky v Česku|České Švýcarsko]] | ||
[[Kategorie:Chráněná území v okrese Děčín]] | [[Kategorie:Chráněná území v okrese Děčín]] | ||
[[Kategorie:Ministerstvo životního prostředí České republiky]] | [[Kategorie:Ministerstvo životního prostředí České republiky]] | ||
Aktuální verze z 1. 7. 2018, 12:11
.jpg)
symbol národního parku
Národní park České Švýcarsko je jeden ze čtyř národních parků České republiky. Nalézá se v okrese Děčín mezi obcemi Hřensko a Chřibská a zaujímá oblast při státní hranici se Německem, která ho odděluje od NP Saské Švýcarsko. Geologicky náleží do Děčínské vrchoviny. Hlavním předmětem ochrany jsou unikátní skalní města a na ně vázaní živočichové a rostliny. Oblast je známa především svými skalními útvary — věžemi, branami, stěnami, které vystupují nad souvislé lesy. Význačné jsou též soutěsky Kamenice a Křinice.
Obsah |
Pojmenování
.jpg)
Název České Švýcarsko vznikl odvozením od názvu Saské Švýcarsko, používaném pro německou část Labských pískovců od 18. století. O tento romantický název se zasloužili hlavně švýcarští malíři Adrian Zingg a Anton Graff, kteří působili na Akademii v Drážďanech a malovali krajinu podél Labe, která jim připomínala jejich domovinu. Trempy starší generace bylo toto území nazýváno Zadní země.
Topografický popis
V Českém Švýcarsku nenajdeme množství hor, které by se tyčily nad krajinou. Výjimkou je stolová hora Děčínský Sněžník (mimo národní park, 723 m) a čedičový kužel Růžovského vrchu (619 m). Typická jsou skalní města a strmé útesy, rozdělené hlubokými roklemi. Unikátní je hluboce zaříznutý skalnatý kaňon Labe. Většina území je souvisle pokryta hlubokými lesy, které si na nedostupných místech uchovaly původní pralesovitý charakter.
Přírodní poměry
Vlivem velkých teplotních i vlhkostních rozdílů mezi plošinami a kaňonovitými údolími se ve vyšších suchých a teplých polohách nacházejí porosty borovice lesní s přimíšenou břízou a jeřábem, ve stinných údolích rostou chladnomilné smrky, buky, kleny a javory. Významné jsou zbytky původních lesů, které se zachovaly na nedostupných skalách. Ze vzácnější fauny se zde vyskytuje i výr velký, krkavec velký, skorec vodní, plch zahradní, čáp černý a vzácně se zde vyskytuje nově vysazený rys ostrovid a sokol stěhovavý. Z významných rostlin zde roste rojovník bahenní, šicha černá, violka dvoukvětá, čípek objímavý, žebrovice různolistá, různé kapraďorosty a četné druhy mechů. Pro území je typická klimatická inverze, kdy se studený vzduch hromadí na dně roklí, kde rostou chladnomilné podhorské a horské druhy, a na výše položených skalách se vyskytují teplomilná společenstva.
Historie
.jpg)
Územím procházely odedávna obchodní stezky, k jejichž ochraně bylo vybudováno množství skalních hrádků. Ty v některých obdobích sloužily též jako sídla lupičů. Území bylo relativně hustě osídleno v době kamenné (četné nálezy propracovaných kamenných nástrojů) i v době bronzové, v čase českých Keltů je tato oblast smíšená kelto-germánská (Podmokelská kultura), v době stěhování národů je oblast zřejmě pustá. Slované osidlovali oblast postupně z jihu (Češi) a od severu (Lužičtí Srbové). Mocensky byla tato oblast vždy ovládána Českým státem (Koenigstein, Oybin - Ojvín). V době velké kolonizace (12. století, němečtí kolonisté zvaní českými králi) získala oblast charakter, který si uchovala dodnes - dlouhé lánové vsi podél vodních toků, typická architektura spojující západoevropské prvky (patrový hrázděný dům) a slovanské prvky (roubené stavby vhodné do chladného klimatu). Oblast byla jazykově převážně německá, zvláště po třicetileté válce pak v oblasti němčina zcela převážila. Po odsunu německy mluvícího obyvatelstva po roce 1945 byla oblast dosídlena především Čechy z východních Čech (region blízký geograficky, historicky (česká a německá větev Kinských) i kulturně), Slováky (z oblastí zničených válkou) a Rusíny (vojáky Svobodovy armády). V regionu existují i smíšené česko-německé rodiny. Nesourodý původ současného obyvatelstva z několika regionů s různými kulturními tradicemi způsobuje pnutí dodnes, každá z těchto "menšin" směřuje region diametrálně jinam. Počátky turistického využití spadají do 19. století. Romantičtí umělci se nechávali inspirovat divokou krásou skal, jako například skladatel Carl Maria von Weber. Snahy o zákonnou ochranu území byly již od počátku 20. století, komplexní ochranu území zajistilo až vyhlášení CHKO Labské pískovce. Přírodně nejcennější část území byla 1. ledna 2000 vyhlášena národním parkem, který má rozlohu 79,25km².
Horolezectví
Horolezectví se nejprve objevilo v německé části Labských pískovců. Následně se rozšířilo i na české straně, která se stala koncem 19. století jednou z prvních a nejslavnějších českých lezeckých oblastí. Po zřízení národního parku bylo skalní lezení kompletně zakázáno, následně povoleno po část roku.
Zajímavá místa
V národním parku se nachází řada známých i méně známých přírodních památek a rezervací:
- Národní přírodní památka Pravčická brána
- Národní přírodní rezervace Růžák
- bývalá přírodní rezervace Ponova louka
- bývalá přírodní rezervace Babylon
- Přírodní památka Nad Dolským mlýnem
- Chráněná území v bezprostřední blízkosti národního parku
- Další zajímavá místa
- Okolí řeky Kamenice — Ferdinandova, Divoká a Tichá soutěska
- Hrad Šaunštejn poblíž Vysoké Lípy
- Mariina skála u Jetřichovic
- Vilemínina stěna u Jetřichovic
- Rudolfův kámen — vyhlídka u Jetřichovic
- Skalní hrad Falkenštejn
- Vyhlídka Belvedér u Labské stráně
- Malá Pravčická brána
- Na Tokáni
Správa parku
České Švýcarsko spravuje „Správa Národního parku České Švýcarsko“ zřízena ministrem životního prostředí. Posláním organizace je výzkum a dokumentace, péče o přírodu a krajinu, environmentální výchova, vzdělávání a osvěta.
Související články
Externí odkazy
- Správa Národního parku České Švýcarsko
- České Švýcarsko - regionální web
- Fotografický průvodce přírodou Českosaského Švýcarska
- Turistické informace a fotografie z Českého Švýcarska
- České Švýcarsko - turistické informace, s.r.o
- České Švýcarsko - Region-Tour.cz, s.r.o.
- České Švýcarsko - Online Travel Solutions
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |