Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Rudolfov
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | |||
{{Infobox české obce a města| | {{Infobox české obce a města| | ||
název = Rudolfov | název = Rudolfov | ||
Řádka 32: | Řádka 31: | ||
| mapa = Soubor:Rudolfov CB CZ.png | | mapa = Soubor:Rudolfov CB CZ.png | ||
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=48 |lat_min=59 |lat_sec=37 |lon_deg=14 |lon_min=32 |lon_sec=28 |float=center }} | | loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=48 |lat_min=59 |lat_sec=37 |lon_deg=14 |lon_min=32 |lon_sec=28 |float=center }} | ||
- | }} | + | }}[[Soubor:Rudolfov - městský úřad.jpg|thumb|240px|Rudolfovská radnice]] |
'''Rudolfov''' je [[město]], které leží na úbočí [[Lišovský práh|Lišovského prahu]] (asi 480 m n. m.) asi 5 km severovýchodně od centra [[České Budějovice|Českých Budějovic]]. Má 712 domů a zhruba 2 400 obyvatel; jeho [[Katastrální území|katastrální výměra]] činí 320 ha. [[Poštovní směrovací číslo|PSČ]] Rudolfova je 373 71, místní část Hlinsko však spadá do obvodu českobudějovické pošty (370 01). Vzhledem k těsné blízkosti Českých Budějovic je Rudolfov napojen na síť [[Městská hromadná doprava|MHD]] tohoto krajského města. V minulosti ležel na hlavním silničním tahu na [[Brno]], po vybudování obchvatu od Českých Budějovic mezi Hůrami a [[Libnič]]í směrem na [[Lišov]] ho lze nyní objet ze severní strany. Neleží na žádné železniční trati. Pro svou ideální vyvýšenou polohu a nádherný výhled do kraje je vyhledávaným místem pro bydlení. Najdeme zde starobylou radnici, základní devítiletou školu s jídelnou, mateřskou školku, tělocvičnu, římskokatolický kostel Sv.Víta (výrazný orientační bod) s děkanstvím, Sbor smíření CČSH [http://www.ccsh.cz/ CČSH] s farou, hasičskou zbrojnici, hornické muzeum, dům s pečovatelskou službou, zdravotnické středisko včetně zubaře, dvě restaurace, poštu, několik obchodů s potravinami a koloniálním zbožím, hřbitov s urnovým hájem, holičství a kadeřnictví, místní knihovnu, dětské hřiště, Královský rybník, řadu drobných živnostníků poskytujících různé služby. | '''Rudolfov''' je [[město]], které leží na úbočí [[Lišovský práh|Lišovského prahu]] (asi 480 m n. m.) asi 5 km severovýchodně od centra [[České Budějovice|Českých Budějovic]]. Má 712 domů a zhruba 2 400 obyvatel; jeho [[Katastrální území|katastrální výměra]] činí 320 ha. [[Poštovní směrovací číslo|PSČ]] Rudolfova je 373 71, místní část Hlinsko však spadá do obvodu českobudějovické pošty (370 01). Vzhledem k těsné blízkosti Českých Budějovic je Rudolfov napojen na síť [[Městská hromadná doprava|MHD]] tohoto krajského města. V minulosti ležel na hlavním silničním tahu na [[Brno]], po vybudování obchvatu od Českých Budějovic mezi Hůrami a [[Libnič]]í směrem na [[Lišov]] ho lze nyní objet ze severní strany. Neleží na žádné železniční trati. Pro svou ideální vyvýšenou polohu a nádherný výhled do kraje je vyhledávaným místem pro bydlení. Najdeme zde starobylou radnici, základní devítiletou školu s jídelnou, mateřskou školku, tělocvičnu, římskokatolický kostel Sv.Víta (výrazný orientační bod) s děkanstvím, Sbor smíření CČSH [http://www.ccsh.cz/ CČSH] s farou, hasičskou zbrojnici, hornické muzeum, dům s pečovatelskou službou, zdravotnické středisko včetně zubaře, dvě restaurace, poštu, několik obchodů s potravinami a koloniálním zbožím, hřbitov s urnovým hájem, holičství a kadeřnictví, místní knihovnu, dětské hřiště, Královský rybník, řadu drobných živnostníků poskytujících různé služby. | ||
Řádka 38: | Řádka 37: | ||
''Kayser Rudolffstadt'' (posléze pouze Rudolfov) vznikl roku 1585 z obce Velké Hory na základě výsadní listiny, kterou jí udělil Rudolf II. V ní bylo vsi udělen status hornického [[městečko|městečka]] s rozsáhlými privilegiemi. Město s převládajím počtem reformačních věřících bylo centrem hornického života (v okolí se nacházely významné [[stříbrné doly]]), který se slibně rozvíjel až do roku 1600, a postupně se stalo nebezpečným konkurentem katolických Českých Budějovic. To se nezměnilo ani po roce 1610, když těžba pomalu začínala upadat pro vyčerpání dolů. | ''Kayser Rudolffstadt'' (posléze pouze Rudolfov) vznikl roku 1585 z obce Velké Hory na základě výsadní listiny, kterou jí udělil Rudolf II. V ní bylo vsi udělen status hornického [[městečko|městečka]] s rozsáhlými privilegiemi. Město s převládajím počtem reformačních věřících bylo centrem hornického života (v okolí se nacházely významné [[stříbrné doly]]), který se slibně rozvíjel až do roku 1600, a postupně se stalo nebezpečným konkurentem katolických Českých Budějovic. To se nezměnilo ani po roce 1610, když těžba pomalu začínala upadat pro vyčerpání dolů. | ||
- | |||
Konec Rudolfova jako významného města a soupeře Budějovic přišel s Českým stavovským povstáním. V něm zůstaly Budějovice věrné [[císař]]i a katolické církvi, zatímco Rudolfov se k povstání připojil. Když pak v roce 1619 táhla skrz [[jižní Čechy]] císařská vojska, neopomněli budějovičtí upozornit císařského [[generál]]a Karel Bonaventura Buquoy na neprominutelnou zradu Rudolfova, která dle nich musí být okamžitě a nekompromisně potrestána. A jelikož si Buquoy tou nutností tak jist nebyl, použily České Budějovice jako dodatečný argument nezanedbatelnou sumu ve zlatě. Poté už žádné pochybnosti nezůstaly a Rudolfov byl císařským vojskem vypálen a srovnán se zemí. V roce 1620 Ferdinand II. Štýrský torzu města privilegia odebral. Do své původní podoby a slávy se již Rudolfov nikdy nevrátil. | Konec Rudolfova jako významného města a soupeře Budějovic přišel s Českým stavovským povstáním. V něm zůstaly Budějovice věrné [[císař]]i a katolické církvi, zatímco Rudolfov se k povstání připojil. Když pak v roce 1619 táhla skrz [[jižní Čechy]] císařská vojska, neopomněli budějovičtí upozornit císařského [[generál]]a Karel Bonaventura Buquoy na neprominutelnou zradu Rudolfova, která dle nich musí být okamžitě a nekompromisně potrestána. A jelikož si Buquoy tou nutností tak jist nebyl, použily České Budějovice jako dodatečný argument nezanedbatelnou sumu ve zlatě. Poté už žádné pochybnosti nezůstaly a Rudolfov byl císařským vojskem vypálen a srovnán se zemí. V roce 1620 Ferdinand II. Štýrský torzu města privilegia odebral. Do své původní podoby a slávy se již Rudolfov nikdy nevrátil. | ||
Řádka 52: | Řádka 50: | ||
* Hornické muzeum | * Hornické muzeum | ||
+ | [[Soubor:Rudolfov - Mrhal - hospoda.jpg|thumb|240px|Rybník Mrhal]] | ||
== Místní části == | == Místní části == | ||
Rudolfov se skládá ze dvou místních částí: | Rudolfov se skládá ze dvou místních částí: | ||
- | |||
* [[Hlinsko (Rudolfov)|Hlinsko]] | * [[Hlinsko (Rudolfov)|Hlinsko]] | ||
* '''Rudolfov''' neboli Perštát z německého BergStadt (Horní Město neboli Velké Hory) - obecně míněno celé město | * '''Rudolfov''' neboli Perštát z německého BergStadt (Horní Město neboli Velké Hory) - obecně míněno celé město | ||
Různé části města jsou místně pojmenovány, nemají však status částí ani sídelních jednotek - jedná se druh místopisu zavedený předchozími generacemi a převzatý do místního slangu. | Různé části města jsou místně pojmenovány, nemají však status částí ani sídelních jednotek - jedná se druh místopisu zavedený předchozími generacemi a převzatý do místního slangu. | ||
- | * '''Na Americe''' | + | * '''Na Americe''' – lokalita v okolí známé rodinné restaurace Na Americe v blízkosti točny MHD, směr Hlincova Hora. |
- | * '''U Štítu''' | + | * '''U Štítu''' – lokalita u fotbalového hřiště v kopci pod hasičskou zbrojnicí |
- | * '''Blaheťák''' | + | * '''Blaheťák''' – lokalita u rybníčku na konci Rudolfova směrem k Mrhalu |
- | * '''U Chrta''' | + | * '''U Chrta''' – lokalita u bývalého koloniálu s průmyslovým zbožím |
- | * '''U kulturáku''' | + | * '''U kulturáku''' – lokalita okolo dnes již neexistujícího kulturního domu. Na jeho místě se v 90.tých letech 20.století postavila pobočka ÚHUL České Budějovice <ref>[http://www.uhul.cz/pobocky/ Pobočky UHÚL]</ref> |
- | * '''Svaťák''' | + | * '''Svaťák''' – obecní rybník zvaný Královský s vysokou hrází se sochou Svatého Jana Nepomuckého |
- | * '''Pučejdlák''' | + | * '''Pučejdlák''' – prudký kopec pod radnicí |
- | * '''Pod zámečkem''' | + | * '''Pod zámečkem''' – nejníže položená lokalita v západní části města pod renesančním zámečkem (bývalá kasárna - již od dob první republiky) |
- | * '''U Bulhara''' | + | * '''U Bulhara''' – lokalita v místech dnes již neexistujícího velkého zelinářství naproti Zámečku |
- | * '''Farská louka''' | + | * '''Farská louka''' – lokalita mezi základní školou a Veskou naproti hřbitovu u konečné MHD u kostela Sv.Víta |
- | * '''Šibeník''' | + | * '''Šibeník''' – nová lokalita mezi domovem mládeže (Adamov) a Veskou |
== Veska == | == Veska == | ||
Řádka 80: | Řádka 78: | ||
* Klabouch Vratislav: Rudolfovsko. Praha - Litomyšl 2008. | * Klabouch Vratislav: Rudolfovsko. Praha - Litomyšl 2008. | ||
+ | == Souřadnice == | ||
+ | {{geo cz|48|59|37|14|32|28}} | ||
== Reference == | == Reference == | ||
<references /> | <references /> | ||
Řádka 90: | Řádka 90: | ||
- | {{ | + | {{Commonscat|Rudolfov}}{{Město Rudolfov}}{{Okres České Budějovice}}{{Článek z Wikipedie}} |
- | + | [[Kategorie:Rudolfov| ]] | |
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | {{Okres České Budějovice}} | + | |
- | {{ | + | |
[[Kategorie:Města v Čechách]] | [[Kategorie:Města v Čechách]] | ||
[[Kategorie:Okres České Budějovice]] | [[Kategorie:Okres České Budějovice]] | ||
[[Kategorie:Obce v okrese České Budějovice]] | [[Kategorie:Obce v okrese České Budějovice]] |
Aktuální verze z 8. 6. 2018, 17:26
Rudolfov je město, které leží na úbočí Lišovského prahu (asi 480 m n. m.) asi 5 km severovýchodně od centra Českých Budějovic. Má 712 domů a zhruba 2 400 obyvatel; jeho katastrální výměra činí 320 ha. PSČ Rudolfova je 373 71, místní část Hlinsko však spadá do obvodu českobudějovické pošty (370 01). Vzhledem k těsné blízkosti Českých Budějovic je Rudolfov napojen na síť MHD tohoto krajského města. V minulosti ležel na hlavním silničním tahu na Brno, po vybudování obchvatu od Českých Budějovic mezi Hůrami a Libničí směrem na Lišov ho lze nyní objet ze severní strany. Neleží na žádné železniční trati. Pro svou ideální vyvýšenou polohu a nádherný výhled do kraje je vyhledávaným místem pro bydlení. Najdeme zde starobylou radnici, základní devítiletou školu s jídelnou, mateřskou školku, tělocvičnu, římskokatolický kostel Sv.Víta (výrazný orientační bod) s děkanstvím, Sbor smíření CČSH CČSH s farou, hasičskou zbrojnici, hornické muzeum, dům s pečovatelskou službou, zdravotnické středisko včetně zubaře, dvě restaurace, poštu, několik obchodů s potravinami a koloniálním zbožím, hřbitov s urnovým hájem, holičství a kadeřnictví, místní knihovnu, dětské hřiště, Královský rybník, řadu drobných živnostníků poskytujících různé služby.
Obsah |
Historie města
Kayser Rudolffstadt (posléze pouze Rudolfov) vznikl roku 1585 z obce Velké Hory na základě výsadní listiny, kterou jí udělil Rudolf II. V ní bylo vsi udělen status hornického městečka s rozsáhlými privilegiemi. Město s převládajím počtem reformačních věřících bylo centrem hornického života (v okolí se nacházely významné stříbrné doly), který se slibně rozvíjel až do roku 1600, a postupně se stalo nebezpečným konkurentem katolických Českých Budějovic. To se nezměnilo ani po roce 1610, když těžba pomalu začínala upadat pro vyčerpání dolů.
Konec Rudolfova jako významného města a soupeře Budějovic přišel s Českým stavovským povstáním. V něm zůstaly Budějovice věrné císaři a katolické církvi, zatímco Rudolfov se k povstání připojil. Když pak v roce 1619 táhla skrz jižní Čechy císařská vojska, neopomněli budějovičtí upozornit císařského generála Karel Bonaventura Buquoy na neprominutelnou zradu Rudolfova, která dle nich musí být okamžitě a nekompromisně potrestána. A jelikož si Buquoy tou nutností tak jist nebyl, použily České Budějovice jako dodatečný argument nezanedbatelnou sumu ve zlatě. Poté už žádné pochybnosti nezůstaly a Rudolfov byl císařským vojskem vypálen a srovnán se zemí. V roce 1620 Ferdinand II. Štýrský torzu města privilegia odebral. Do své původní podoby a slávy se již Rudolfov nikdy nevrátil.
Částečně obnoveno bylo město již v 17. století, určitý výraznější rozkvět pak prodělalo ve 19. století.
Z Rudolfova podle pověsti pochází zvon Bumerin z Černé věže v Českých Budějovicích.
Zajímavosti
- renesanční původně luteránský kostel sv. Víta z 2. pol. 16. století, po roce 1620 římskokatolický. V kostele bývala gotická socha Madony, jedna z nejstarších v Čechách, dnes zapůjčená v Alšově jihočeské galerii v Hluboké.
- radnice (původně sídlo král. báňského úřadu) z konce 16. století
- bývalý renesanční zámeček sloužící v pozdější době jako kasárna
- naučná stezka Rudolfovo město- po stopách hornické činnosti - zbytky a fragmenty v okolní krajině
- Hornické muzeum
Místní části
Rudolfov se skládá ze dvou místních částí:
- Hlinsko
- Rudolfov neboli Perštát z německého BergStadt (Horní Město neboli Velké Hory) - obecně míněno celé město
Různé části města jsou místně pojmenovány, nemají však status částí ani sídelních jednotek - jedná se druh místopisu zavedený předchozími generacemi a převzatý do místního slangu.
- Na Americe – lokalita v okolí známé rodinné restaurace Na Americe v blízkosti točny MHD, směr Hlincova Hora.
- U Štítu – lokalita u fotbalového hřiště v kopci pod hasičskou zbrojnicí
- Blaheťák – lokalita u rybníčku na konci Rudolfova směrem k Mrhalu
- U Chrta – lokalita u bývalého koloniálu s průmyslovým zbožím
- U kulturáku – lokalita okolo dnes již neexistujícího kulturního domu. Na jeho místě se v 90.tých letech 20.století postavila pobočka ÚHUL České Budějovice [1]
- Svaťák – obecní rybník zvaný Královský s vysokou hrází se sochou Svatého Jana Nepomuckého
- Pučejdlák – prudký kopec pod radnicí
- Pod zámečkem – nejníže položená lokalita v západní části města pod renesančním zámečkem (bývalá kasárna - již od dob první republiky)
- U Bulhara – lokalita v místech dnes již neexistujícího velkého zelinářství naproti Zámečku
- Farská louka – lokalita mezi základní školou a Veskou naproti hřbitovu u konečné MHD u kostela Sv.Víta
- Šibeník – nová lokalita mezi domovem mládeže (Adamov) a Veskou
Veska
Veska místní část Rudolfova, nejvýše položená lokalita Rudolfova na výjezdu směrem k Lišovu.Dříve samostatná víska s názvem Vesce, Ves nebo Véska, či německy Wes am Berg. [1]
Literatura
- Böhnel Bedřich: Dějiny města Rudolfova, České Budějovice 1956.
- Černý Jiří: Farní kostel sv. Víta v Rudolfově. Stručně z historie. Rudolfovský Patriot. Občasník rudolfovského spolku Patriot, 2000, č. 7 (prosinec), s. 8 – 11.
- Klabouch Vratislav: Rudolfovsko. Praha - Litomyšl 2008.
Souřadnice
Reference
Externí odkazy
- Oficiální stránky královského horního města Rudolfov
- www.jiznicechy.cz
- Mapa
- podrobné statistické údaje z roku 2003 na stránce ČSÚ
- [2]Rudolfovský patriot
|
Město Rudolfov |
---|
Hlinsko • Rudolfov |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |