Adamov (okres České Budějovice)

Z Multimediaexpo.cz

Adamov (dříve Ungnadovské Hory, Perkstadt Adamstadt, Adamstadl, Malé Hory) je obec v Jihočeském kraji, ležící 6 km severovýchodně od centra Českých Budějovic. Má 171 domů, 538 obyvatel a jeho katastrální výměra činí 103 ha. PSČ Adamova je 373 71.

Poloha

Katastrální území Adamova

Adamov leží 6 km severovýchodně od centra Českých Budějovic a asi 0,5 km severně od Rudolfova, na úbočí Lišovského prahu, v nadmořské výšce 478 m. Na jižní straně Adamov stavebně splývá s městem Rudolfov, na severní straně s obcí Hůry.

Historie

Počátky Adamova sahají do poloviny 16. století, kdy se na zdejších pozemcích, náležejících k hlubockému panství, překotně rozvíjela těžba stříbra. Hornická osada o 60 domcích, zvaná Ungnadovské Hory (po tehdejším držiteli panství Ondřeji Ungnádovi ze Suneku) se poprvé připomíná roku v konceptu nerealizované kupní smlouvy z roku 1554. Sídlo mělo v oněch dobách určitou samosprávu - rychtáře, pět až sedm konšelů a obecního staršího. Šlo o osadu téměř výhradně hornicko-řemeslnickou, jejíž obyvatelé se nezabývali zemědělstvím. Po Ungnádech byli hlubockou vrchností páni z Hradce, nejprve Jáchym, poté jeho syn Adam II. a nakonec vnuk Jáchym Oldřich. Z těchto zejména pan Adam († 1596) hornické podnikání velmi podporoval a zdejšímu městečku u císaře Rudolfa II. vymohl udělení podnes užívaného městského znaku. Stalo se tak dne 6. února 1595 německy psanou listinou, v níž se poprvé objevuje název sídla v nynější podobě (Perkstadt Adamstadt). Další písemné doklady nového názvu se objevují na městské soudní pečeti, pořízené ještě téhož roku (.GERICHT.SIGIL..ADDAMSTADT.), a v zápise do zemských desek z roku 1601 (město Adamsstat). Výnosy z těžby však již ke konci 16. století upadaly (zvláště kvůli nadbytku důlních vod, pro jejichž odvádění musela být od Úsilného k Adamovu ražena štola sv. Eliáše) a pro vrchnost se stával větším zdrojem příjmů spíše prodej piva, dobytka a jiného zboží horníkům. V roce 1598 prodal Jáchym Oldřich z Hradce hlubocké panství včetně Adamova Bohuslavu Malovcovi z Malovic. Nový pán byl poněkud bezohledným zbohatlíkem, který důlnímu podnikání nepřál do té míry, že jeho adamovských poddaných se musel kvůli jejich hornickým svobodám několikrát zastávat sám císař, který trval na tom, že mají požívat stejných práv jako obyvtelé sousedního Rudolfova. Zkázu pro Adamov znamenaly válečné události následujících let. Za vpádu Pasovských roku 1611 bylo okolí městečka vyjedeno dvěma pluky jízdy a ještě větší pohromu následovala za českého stavovského povstání, kdy nejprve v letech 1618 až 1619 na Rudolfovsku dlouhodobě tábořilo stavovské vojsko, obléhající katolické město České Budějovice, po bitvě u Záblatí naopak přitrhlo k Rudolfovu a Adamovu císařské vojsko a dne 15. června 1519 protestantská hornická města vypálilo a nemalou část obyvatel pobilo. Adamov poté zůstal po zhruba sedm let pustý, teprve kolem roku 1630 došlo k obnovení městské správy a rozprodeji opuštěných gruntů, jak dokládá od onoho data dochovaná nejstarší městská kniha. Adamov, Malovcům pro účast na odboji konfiskovaný a v roce 1622 udělený císařskému vojevůdci Baltazaru Marradasovi, byl stále označován jako město, ačkoliv v reálu jím mohl být již jen stěží; v roce 1654 zde berní rula udávala 27 hospodářů (dle jmen převážně německojazyčných) a 37 usedlostí stále ještě pustých. Havířů mezi obyvateli již téměř nebylo, v naprosté většině se jednalo o řemeslníky a živnostníky s pouze minimálním zemědělským zázemím. V roce 1661 od Marradasova vnuka Bartoloměje koupil hlubocké panství Jan Adolf ze Schwarzenbergu; adamosvskou vrchností pak Schwarzenbergové byli až do zrušení poddanství. Podle údajů geometra Petra Kašpara Světeckého z Černčic žilo v Adamově roku 1731 25 rodin. Městečko si své výsady z konce 16. století nechalo opakovaně potvrdit u panovníků (1747 a 1782), ač bylo tak chudé, že i poplatky s těmito úkony spojené uhradilo až po dlouhodobých urgencích. V Adamově se konávaly dva výroční trhy, v pondělí po Rozeslání apoštolů a v pondělí po sv. Rafaeli; v roce 1770 zde byl ustaven společný řemeslnický cech, který v podobě živnostenského společenstva přetrval až do počátku 20. století. V roce 1824 čítal Adamov něco přes 400 obyvatel a 70 domů, z toho však pouze k pěti příslušely vlastní polnosti. Významný podíl na obživě zdejšího obyvatelstva měla v oné době výroba nožů a krajek. Po zániku feudálního zřízení byl Adamov od roku 1850 začleněn pod obec Hůry a druhá polovina 19. století přinesla počeštění dosud převážně německojazyčného sídla (k roku 1910 poklesl podíl Němců na 42 ze 735 tehdejších obyvatel, tj. necelých 6 %). V roce 1919 si Adamov podal žádost o odloučení od Hůr, čemuž bylo vyhověno roku 1922, sanostatná obec však již neměla status města. Za nacistické okupace byl v letech 1943 až 1945 Adamov na čas přičleněn k Rudolfovu, poté znovu samostatný až do nového spojení s Rudolfovem na přelomu let 1975 a 1976. Nejnověji se Adamov osamostatnil roku 1990.

Vývoj Adamova mezi lety 1840 a 2001 ^[1]
Počet obyvatel
1840	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
650	637	682	707	650	735	650	632	437	441	406	387	489	515
Počet domů
1840	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
75	82	82	83	84	90	90	102	107	104	110	117	161	171

Architektonické památky

barokní sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1770 s doporovodnými sochami Panny Marie, sv. Víta a sv. Floriána
Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1755
Bývalá radnice čp. 39, barokní, klasicistně upravená

Reference

Externí odkazy

Literatura

ČERNÝ, Jiří. Sousoší Nejsvětější Trojice v Adamově. Rudolfovský Patriot, únor 2002, čís. 13, s. 9-13.
Encyklopedie Českých Budějovic. [s.l.] : [s.n.], 2006. ISBN 80-239-6706-1. S. 13.

Města a obce okresu České Budějovice
Adamov • Bečice • Borek • Borovany • Borovnice • Boršov nad Vltavou • Bošilec • Branišov • Břehov • Čakov • Čejkovice • Čenkov u Bechyně • České Budějovice • Čížkrajice • Dasný • Dívčice • Dobrá Voda u Českých Budějovic • Dobšice • Dolní Bukovsko • Doubravice • Doudleby • Drahotěšice • Dražíč • Dříteň • Dubičné • Dubné • Dynín • Habří • Hartmanice • Heřmaň • Hlavatce • Hlincová Hora • Hluboká nad Vltavou • Homole • Horní Kněžeklady • Horní Stropnice • Hosín • Hosty • Hradce • Hranice • Hrdějovice • Hůry • Hvozdec • Chotýčany • Chrášťany • Jankov • Jílovice • Jivno • Kamenná • Kamenný Újezd • Komařice • Kvítkovice • Ledenice • Libín • Libníč • Lipí • Lišov • Litvínovice • Ločenice • Mazelov • Mladošovice • Modrá Hůrka • Mokrý Lom • Mydlovary • Nákří • Nedabyle • Neplachov • Nová Ves • Nové Hrady • Olešnice • Olešník • Ostrolovský Újezd • Petříkov • Pištín • Planá • Plav • Radošovice • Roudné • Rudolfov • Římov • Sedlec • Slavče • Srubec • Staré Hodějovice • Strážkovice • Strýčice • Střížov • Svatý Jan nad Malší • Ševětín • Štěpánovice • Temelín • Trhové Sviny • Týn nad Vltavou • Úsilné • Včelná • Vidov • Vitín • Vlkov • Vrábče • Vráto • Všemyslice • Záboří • Zahájí • Závraty • Zliv • Zvíkov • Žabovřesky • Žár • Žimutice

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.

[1]