MiG-29

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 21. 6. 2014, 10:27

MiG-29 (1989)

MiG-29 (rusky: МиГ-29, v kódu NATO: Fulcrum) je moderní ruské jednomístné, nadzvukové stíhací letadlo vytvořené pro získání a udržení nadvlády ve vzduchu.

Vývoj

MiG-29 byl vyvinutý počátkem 70. let 20. století v konstrukční kanceláři inženýra Mikojana ze společného prototypu, ze kterého se vyvinul i MiG-23 a později MiG-27. Měl nahradit rychle zastarávající letouny MiG-21 a být potenciálním soupeřem amerického letounu F-15. Podle požadavků sovětského generálního štábu na tzv. PFI (Perspektivnyj Frontovoj Istrebitel - perspektivní frontový stíhač), měla mít rychlost Mach 2+ ve vodorovném letu, vynikající manévrovací schopnosti, velký dolet, schopnost používat i neupravené vzletové plochy a silnou výzbroj. Velmi brzy začal vývoj ve spolupráci s konkurenční kanceláří Suchoj v Aerodynamickém institutu v Moskvě. Brzy se však ukázalo, že stroj bude finančně velmi náročný na to, aby mohl být vyráběn v tak velkých sériích jako jeho předchůdci. Proto byl projekt PFI rozdělen na dvě varianty - těžkou a lehkou. Lehká svými parametry odpovídala americkému letounu F-16 Fighting Falcon. Výsledný prototyp známý jako Produkt 9 byl přímým předchůdcem prvního MiGu-29A. Práce na něm se začaly v roce 1974 a o dva roky později 6. října 1976 absolvoval svůj první zkušební let. Zanedlouho byla jeho existence odhalena americkými špionážními družicemi. Sériová výroba mírně vylepšeného typu MiG-29B začala rychle, ačkoliv stále existovaly různé problémy s motory.

Sovětské letectvo ho začalo používat v roce 1983. První zmínky a spekulace se v západním tisku objevily už v roce 1979. Západní veřejnost ho mohla poprvé spatřit ve Finsku v červenci 1986. Na leteckém dni v anglickém Farnborough v září 1988 okouzlil svými výkony a letovými vlastnostmi také odborníky. MiG-29B se vyráběl v několika verzích, včetně dvojmístné. Byl exportován do většiny zemí Varšavské smlouvy a než jeho výrobu zastavil rozpad Sovětského svazu, bylo vyrobeno celkem 840 letadel. Mnoho zemí si tyto stroje stále cení a snaží se je dále vylepšovat.

Konstrukce

Kokpit MiGu-29

Maďarský MiG-29UB během letecké přehlídky

MiG-29 je samonosný, dvoumotorový hornoplošník. Trup tvoří celokovová skořepina. Menší část povrchu je na exponovaných místech tvořená kompozitními materiály. Trup je celkově pojat jako vztlakové těleso s dvěma vírovými přechody u křídel. Trup tak tvoří téměř polovinu vztlaku celého letounu. Díky těmto vlastnostem má MiG-29 obrovský přebytek tahu a vztlaku, což je základní předpoklad pro úspěšný manévrový boj.

Mezi dvojitými ocasními plochami se nachází aerodynamický brzdný štít a padák, který umožňuje výrazně zkrátit dojezd letadla během přistání. Vnitřní nádrže umožňují nést až 3 200 kg paliva, což při velké spotřebě obou motorů Klimov RD-33 postačuje jen na kratší vzdálenosti. Letoun sice může nést velké přídavné nádrže, ale za cenu velkého zhoršení letových charakteristik. Při startu a přistávání používá letoun jako ochranu před nasáním cizích předmětů do motoru sací otvory v horní části rozhraní mezi křídly a trupem (kterým se slangově říká „žábry“). Hlavní vstupy do motorů se otevírají až po zatažení podvozku. Řízení plně zabezpečuje hydraulický posilovač, ale pilot nemá k dispozici plně automatického pilota jako třeba v Su-27. Před pilotem se nachází multifunkční přehledový head-up display (HUD). Na pravé straně je umístěn monochromatický displej s alfanumerickou klávesnicí. Pilot přitom sedí na vystřelovacím sedadle KM-36. Letadlo bylo zpočátku vybaveno dopplerovským radarem N-019, který však nesplnil očekávaní ruského letectva. Proto byl modernizován na typ N-019M Topaz s palubním počítačem C-101M, který je odolnější proti rušení, dokáže sledovat mnoho různých cílů a současně navádět dvě rakety na dva nezávislé cíle. Nedostatky tohoto radaru částečně kompenzuje optický systém OEPS-29, který se skládá z infračerveného zaměřovače S-31E2 KOLS a laserového dálkoměru. Tento systém umožňuje napadnout cíl v pasivním režimu s vypnutým radiolokátorem. Pilot nepřátelského letounu tak není před útokem nijak varován, což podstatně zvyšuje utajení celé činnosti nad územím s nepřátelskou protivzdušnou obranou. Jako pasívní ochrana slouží vrhače dipólových odrážečů a pyrotechnických klamných cílů v ocasní části letadla.

MiG-29 je vybavený trojpodpěrovým zatahovacím podvozkem. Přední podvozková noha je dvojkolová a zatahuje se směrem dozadu. Zadní nohy se sklápějí dopředu, přičemž se otáčejí o 90 stupňů. Jejich šachty jsou umístěny na okraji motorových gondol. Podvozková kola s velkým průměrem umožňují MiGu-29 start i z nezpevněných polních letišť.

MiG-29 v české armádě

Dodávky československých letounů MiG-29 probíhaly od jara do podzimu 1989. Celkem tehdy dostalo naše federální letectvo 18 letounů MiG-29A (Izdělije 9.12) a 2 cvičné letouny MiG-29UB, z nichž polovina připadla při dělení federální armády Slovensku. Česko své stroje v červenci 1994 vyřadilo ze služby a začalo jednání o jejich prodeji. V prosinci 1995 vyměnilo všech svých 10 MiGů-29 do Polska za 11 vrtulníků W-3 Sokol vybavených pro leteckou záchrannou službu, protože jedinou soupravu na rozsáhlejší opravy získalo při dělení ČSFR Slovensko. Letouny byly do Polska přelétnuty mezi prosincem 1995 a lednem 1996.

MiG-29 ve slovenské armádě

Stíhačky MiG-29 tvoří základ slovenského vojenského letectva. V současnosti vlastní slovenská armáda 21 letadel tohoto typu. Odhaduje se, že po jejich modernizaci je budou slovenské ozbrojené síly využívat až do roku 2029.

MiG-29 v polské armádě

MiG-29 v Muzeu Polské armády

Stíhačky MiG-29 tvoří základ polského vojenského letectva. První letouny MiG-29A zakoupilo Polsko v roce 1989. Dalších 5 letounů bylo dodáno v roce 1990. Celkem tak získalo 10 letounů MiG-29. V prosinci 1995 získalo Polsko dalších deset MiGů na základě dvoustranné česko-polské vládní dohody, která vytvořila rámec pro předání všech 9 letounů MiG-29A a jednoho dvoumístného MiGu-29UB české vojenského letectva.

V roce 1999 byl zařazen do služby první mírně vylepšený letoun MiG-29A, schopný plnit úkoly v rámci integrovaného systému NATO. Byl vybaven nezbytným identifikačním zařízením vlastní-cizí a příslušným komunikačním zařízením podle standardu NATO. Koncem září 2003 přistálo v Polsku prvních pět z celkem 23 letounů MiG-29G/UB darovaných německou Luftwaffe na základě dvoustranné vládní dohody z roku 2002. Za všechny tyto stíhačky Poláci zaplatili symbolické jedno euro. Zbývajících 18 letounů bylo předáno během jednoho roku. Polské letectvo také získalo kompletní výzbroj a mnoho náhradních dílů včetně motorů. Za ty ovšem už muselo zaplatit 30 miliónů USD.

Bývalé německé MiGy už jsou zahrnuty do integrovaného systému protivzdušné obrany NATO a měly by zůstat ve výzbroji polského vojenského letectva až do roku 2014. Vzhledem k vysokému stupni dosažené modernizace se už nepočítá s jejich dalšími úpravami.

Další uživatelé

MiG-29 vlastnily nebo také vlastní tyto země: Alžírsko, Bangladéš, Bulharsko, Československo, Eritrea, Indie, Írán, Irák, Jemen, Kuba, Maďarsko, Malajsie, Německo, Peru, Polsko, Rumunsko, Severní Korea, Slovensko, Srbsko a Sýrie. Také některé bývalé sovětské republiky: Bělorusko, Kazachstán, Moldavsko, Turkmenistán, Ukrajina a Uzbekistán. Německé stroje byly v roce 1990 zmodernizovány a v září 2003 všechny prodány do Polska.

Verze

• MiG-29 „Fulcrum A“ (Produkt 9.12) : základní model
• MiG-29A „Fulcrum A“ (Produkt 9.12A) : verze pro země Varšavské smlouvy
• MiG-29B „Fulcrum A“ (Produkt 9.12B) : verze pro nečleny Varšavské smlouvy
• MiG-29AS „Fulcrum A“ (Produkt 9.12AS) : zmodernizovaná verze pro Slovenské letectvo na standard NATO
• MiG-29 Sniper : zmodernizovaná verze v Rumunsku
• MiG-29BM „Fulcrum A“ (Produkt 9.12) : zmodernizovaná verze pro Bělorusko
• MiG-29UB „Fulcrum B“ (Produkt 9.51) : dvoumístná cvičně bojová verze
• MiG-29UBS „Fulcrum B“  : zmodernizovaná dvoumístná cvičně bojová verze pro Slovensko na standard NATO
• MiG-29UBT „Fulcrum B“ (Produkt 9.52, 9.53) : dvoumístná cvičně bojová verze odvozená od MiG-29SMT
• MiG-29S „Fulcrum C“ (Produkt 9.13S) : zlepšená taktická stíhací verze vycházející ze základního modelu
• MiG-29SD „Fulcrum C“ (Produkt 9.13SD) : přestavěné ze základního modelu
• MiG-29SE „Fulcrum C“ (Produkt 9.13SE) : určen na vývoz
• MiG-29SM „Fulcrum C“ (Produkt 9.13SM) : vylepšený 9.13S
• MiG-29SMT „Fulcrum C“ (Produkt 9.17, 9.18, 9.19) : vylepšený 9.13SM
• MiG-29K „Fulcrum D“ (Produkt 9.31) : námořní verze
• MiG-29K „Fulcrum D“ (Produkt 9.41) : námořní verze určená pro Indii
• MiG-29KU „Fulcrum D“ (Produkt 9.62) : cvičná dvoumístná námořní verze (bez radaru)
• MiG-29KUB „Fulcrum D“ (Produkt 9.47) : dvoumístná námořní verze určená pro Indii
• MiG-29M „Fulcrum E“ (Produkt 9.15) : výrazně vylepšená varianta z verze 9.13
• MiG-33 (MiG-29ME) „Fulcrum E“ (Produkt 9.15) : MiG-29M určený pro export, nerealizováno
• MiG-29 UBM (Produkt 9.61) : dvoumístná nerealizovaná cvičně bojová verze odvozená z MiG-29M
• MiG-29M2 : dvoumístný vytvořený z MiG-29M a vylepšený
• MiG-35 „Fulcrum F“ : dvoumístný vytvořený z MiG-29M2 určený v první fázi pro Indii
• MiG-29 OVT : z MiG-29M odvozený technologický demonstrátor s velkými manévrovacími schopnostmi

Specifikace (MiG-29 "Fulcrum A")

Technické údaje

• Posádka: 1
• Délka: 17,37 m
• Rozpětí: 11,4 m
• Výška: 4,73 m
• Plocha křídel: 38,1 m²
• Hmotnost (prázdný): 10 900 kg (11 600 kg u MiG-29SMT)
• Hmotnost (naložen): 15 240 kg (16 100 kg u MiG-29SMT)
• Maximální vzletová hmotnost: 18 480 kg (21 000 kg u MiG-29SMT)
• Pohonná jednotka: 2 × dvouproudový motor Klimov RD-33K, s přídavným spalováním, každý o tahu 49,4 kN / 86,4 kN (maximálně)

Výkony

• Maximální rychlost: 2 445 km/h (Mach 2,3) ve velké výšce
• Akční rádius: 700 km (990 km u MiG-29SMT)
• Přeletový dolet: 2 100 km (3 500 km u MiG-29SMT)
• Dostup: 17 000 m (18 000 m u MiG-29SMT)
• Stoupavost: 330 m/s
• Zátěž křídel: 442 kg/m²
• Tah/Hmotnost: 1,05 kW/kg

Výzbroj

• 1x 30 mm kanón GŠ-30-1 se 150 náboji. Jde o nejlehčí zbraň ve své kategorii na světě, která bez munice váží jen 46 kg.
• Do 3 500 kg výzbroje – na třech závěsnících pod každým křídlem lze umístit nejrůznější varianty řízených střel vzduch–vzduch například: R-27, R-73, R-60, stejně jako několik laserem naváděných raket vzduch–zem nebo konvenčních bomb. Verze dodávané zemím bývalé Varšavské smlouvy byly přizpůsobené nést i atomové zbraně.

YouTube

290 sociálních sítí a dalších služeb (připojte se)

Externí odkazy

• MiG-29 – Nové a nejnovější varianty
• MiG-35 Cesta do Indie? na Palba.cz
• MiG-29 po česku
• Globalsecurity.org – MiG-29 Fulcrum (anglicky)
• Luftwaffe MiG-29 experience (anglicky)