Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Suchoj Su-27
Z Multimediaexpo.cz
| Suchoj Su-27 | ||
| ||
| Běloruský Suchoj Su-27 (28. srpna 2009) | ||
| Základní charakteristika | ||
|---|---|---|
| Určení | stíhací letoun | |
| Výrobce | Suchoj | |
| Konstruktér | Suchoj | |
| První let | 20. května 1977 | |
| Zařazen | prosinec 1984 | |
| Vyřazen | ||
| Výroba | ||
| Vyrobeno | 680 ks | |
| Varianty | Suchoj Su-30 Suchoj Su-33 Suchoj Su-34 Suchoj Su-35 Suchoj Su-37 | |
| Uživatel | Rusko ČLR | |
Suchoj Su-27 (kód NATO Flanker) je sovětský, resp. ruský stíhací letoun z počátku 80. let 20. století.
Obsah |
Vývoj
Stíhací letoun vznikl jako reakce na nový stíhací letoun F-15 Eagle. Posléze byl dán požadavek na vývoj nového letounu s názvem projektu Перспективный Фронтовый Истребитель (Perspektivní frontový stíhač). První náčrty nového bojového letounu vznikly už v roce 1969. Stavba prvního prototypu T-10-1 byla dokončena v roce 1977. Letoun byl vybaven staršími motory AL-21F-3, které se tehdy montovaly do letounů Su-17M a Su-24. První zkušební let byl uskutečněn 20. května 1977. Následovali stroje T-10-2, T-10-3, T-10-4 - tyto stroje však ještě zdaleka nedosahovali kvalit amerických letounů. Konstrukce letounu byla přepracována a v roce 1981 vznikl nový letoun s označením T-10S-1, který se velmi odlišoval od původního provedení.
Letadlo mělo dokonalejší aerodynamiku, novou pohonnou jednotku, nové šípové křídlo s náběžnou hranou po celém rozpětí s novými tupými náběhy do trupu. První prototyp T-10S-1 vzlétl 20.dubna 1981. Základní stíhací verze se začala vyrábět v roce 1982 v leteckém závodě sovětského leteckého průmyslu v Komsomolsku na Amuru, ale vojenské zkoušky byly ukončeny až v roce 1984.
Rekordy
Stíhací letoun Su-27 je držitelem 27 světových rekordů. V 80. letech 20. století sestrojili v SSSR experimentální letoun Su-27 s označením P-42, který tehdy překonal řadu rekordů ve stoupavosti a ve výšce horizontálního letu. Jeho hmotnost tehdy činila 14 124 kg (byl tedy o 2 000 kg lehčí než prázdný sériový Su-27). Dalším letounem byl T-10-20R, který měl překonat světové rekordy dosažené F-15A v rámci amerického programu Streak Eagle.
Konstrukce
Suchoj Su-27 je ve všech verzích stavěn jako středoplošník. Konstrukčním materiálem jsou hlavně hliníkové slitiny. Na tepelně nejvíce trpící části draku se používají titanové slitiny. Pro kryty antén palubního lokátoru se používá slitina lithia a hliníku. Letoun je ovládán pomocí elektroimpulzního řízení (Fly-By-Wire).
Pohon
Pohon je tvořen dvěma dvouproudovými motory AL-31F, které jsou vybaveny komorami přídavného spalování. Váha motoru je 1 540 kg. AL-31F je spolehlivý v širokém rozsahu rychlostí a výšek letu. Životnost motoru je asi 500 – 600 hodin.
Palivový systém
Palivový systém je tvořen čtyřmi palivovými nádržemi, jedna je v centroplánu, dvě ve vnějších částech křídla a jedna v žihadle (válcovité těleso na konci trupu). Palivo je možno za letu přečerpávat mezi jednotlivými nádržemi. Palivové nádrže jsou ve vnitř potaženy polyuretanovou pěnou, aby pro snížení rizika požáru.
Pilotní kabina
Pilotní kabina je posunuta dopředu a má zaoblený tvar. Kryt je vyroben z organického skla. Tvoří ji dvě části - přední zaoblená a zadní, která se otevírá směrem dozadu, proti směru letu. Kabina je přetlaková. Na předním rámu zadní části krytu jsou tři zrcátka. Pilot sedí ve vystřelovací sedačce K-36, která umožňuje katapultáž při nulové rychlosti a výšce. Přetížení se pohybuje kolem 20G. Uprostřed nad palubní deskou je čelní průhledový indikátor (HUD), který zobrazuje údaje z palubního radiolokátoru a optoelektronického lokátoru.
Verze letounu
- Su-27 Flanker-A - základní verze letounu a jeho prvního prototypu
- Su-27 Flanker-B - upravená, první sériově vyráběná verze Flanker-A
- Su-27 UB Flanker-C - cvičná bojeschopná verze
- Su-27 PU/Su-30 - víceúčelový bitevník
- Su-27 K/Su-33 - námořní verze
- Su-27 KU - dvoumístná cvičná námořní verze
- Su-27 IB/Su-34 - útočný stíhač
- Su-27 FB/Su-32 - dvoumístná verze
- Su-27 M/Su-35 - nová verze letounu
- Su-37 Terminátor - supermoderní varianta letounů odvozených od Su-27 s prvky STEALTH
Technické údaje Su-27
- Osádka: 1
- Motor: Saturn / Ljulka AL-31F, 122,6 kN
- Délka: 21,94 m
- Rozpětí: 14,70 m
- Výška: 5,93 m
- Plocha křídel: 64 m2
- Prázdná hmotnost: 16 380 kg
- Maximální hmotnost: 30 000 kg
- Maximální rychlost: 2 500 km/h (2,35 M)
- Maximální dostup: 19 000 m
- Dolet: 4 000 km
- Vzletová dráha: 800 m
- Přistávací dráha: 700 m
- Výzbroj: 1x 30 mm kanón GŠ-30-1, 6 000 kg výzbroje na 10 podkřídlových závěsnících pro široku škálu řízených i neřízených raket R-27, R-77, R-73A nebo R-60 a bomb KAB-500KR, CH-23, CH-25, CH-58, CH-25MP, CH-59, CH-29 nebo CH-31
Velká Galerie
Uživatelé
- Rusko, Německo, Čína, Ukrajina, Bělorusko, Kazachstán, Uzbekistán, Indie, Indonésie, Alžírsko, Vietnam, Venezuela, Malajsie, Etiopie, Angola, USA, Sýrie, Eritrea, Japonsko, Moldávie
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |