V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Stuha

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
'''Stuhy''' jsou úzké pevné plošné textilie<ref>Definice stuhy: http://lite.cojeco.cz/detail.php?id=92016</ref>
+
[[Soubor:2009-08 bandwebstuhl sarotti.JPG|thumb|240px|Výroba stuh na stroji se čtyřmi člunky nad&nbsp;sebou]]
 +
[[Soubor:BandwebM-P.jpg|thumb|240px|Jehlový tkalcovský stav]]
 +
[[Soubor:Bandkante 2.jpg|thumb|240px|Vazba kraje stuhy na jehlovém stroji]]
 +
'''Stuhy''' jsou úzké pevné plošné textilie.&nbsp;<ref>Definice stuhy: http://lite.cojeco.cz/detail.php?id=92016</ref>
== Historie ==
== Historie ==
-
První zmínky o řemeslné výrobě stuh v Evropě pochází z 11.století ve francouzském St.Etienne.<ref>Počátky stuhyřství v Evropě (anglicky):http://en.wikipedia.org/wiki/Ribbon</ref>  V Čechách se už vždy soustředovalo stuhařství (a [[prýmek|prýmkařství]]) ve Šluknovském výběžku, od 30. let 19. století jako průmyslová výroba. V současné době je zde v tomto oboru zaměstnáno několik set lidí (asi pětina stavu před 20 lety), více než polovina výrobků se exportuje, přibývá výrobků k [[technické textilie|technickým účelům]].  
+
První zmínky o řemeslné výrobě stuh v Evropě pochází z 11.století ve francouzském St.Etienne.<ref>Počátky stuhyřství v Evropě (anglicky):http://en.wikipedia.org/wiki/Ribbon</ref>  V Čechách se už vždy soustředovalo stuhařství (a [[prýmek|prýmkařství]]) ve Šluknovském výběžku, od 30. let 19. století jako průmyslová výroba. V&nbsp;současné době je zde v tomto oboru zaměstnáno několik set lidí (asi pětina stavu před 20 lety), více než polovina výrobků se exportuje, přibývá výrobků k [[technické textilie|technickým účelům]].  
== Výroba ==
== Výroba ==
-
[[Soubor:2009-08 bandwebstuhl sarotti.JPG|thumbnail|150px|Výroba stuh na stroji se čtyřmi člunky nad sebou]]
 
Stuhy se vyrábí [[tkanina|tkaním]], [[pletenina|pletením]] nebo lepením. Nejčastěji se zpracovávají [[příze]] z nekonečných vláken, z [[bavlna|bavlny]] a z [[přírodní hedvábí|přírodního hedvábí]]. Asi čtvrtina stuh se vyrábí s příměsí [[elastická vlákna|elastomerů.]]
Stuhy se vyrábí [[tkanina|tkaním]], [[pletenina|pletením]] nebo lepením. Nejčastěji se zpracovávají [[příze]] z nekonečných vláken, z [[bavlna|bavlny]] a z [[přírodní hedvábí|přírodního hedvábí]]. Asi čtvrtina stuh se vyrábí s příměsí [[elastická vlákna|elastomerů.]]
=== Tkané stuhy ===
=== Tkané stuhy ===
Řádka 9: Řádka 11:
'''Ploché''' stuhy se tkají většinou s jedním člunkem, stroje s [[Žakárové vzorování textilií|žakarovým]] ústrojím mohou však mít i čtyři soustavy k zanášení útku nad sebou (na snímku vpravo je část takového stroje z konce 20. století). Na jednom stroji se vyrábí 2-6 (i více) stuh v šíři 0,5 až cca. 30 cm vedle sebe. Kraje tkaniny se musí u většiny výrobků zpevňovat tzv. ''dutou'' [[vazby tkanin|vazbou]].<ref>Tkací a pletací stroje na stuhy (anglicky): http://www.mueller-frick.com/product/prodindex.htm</ref>
'''Ploché''' stuhy se tkají většinou s jedním člunkem, stroje s [[Žakárové vzorování textilií|žakarovým]] ústrojím mohou však mít i čtyři soustavy k zanášení útku nad sebou (na snímku vpravo je část takového stroje z konce 20. století). Na jednom stroji se vyrábí 2-6 (i více) stuh v šíři 0,5 až cca. 30 cm vedle sebe. Kraje tkaniny se musí u většiny výrobků zpevňovat tzv. ''dutou'' [[vazby tkanin|vazbou]].<ref>Tkací a pletací stroje na stuhy (anglicky): http://www.mueller-frick.com/product/prodindex.htm</ref>
Na výrobu '''dutinných''' (hadicovitých) stuh se používají stroje se dvěma [[Osnova (textil)|osnovami]] a dvěma systémy zanášení [[Útek|útku]] nad sebou. Útky jsou zanášeny střídavě do horní a dolní osnovy a tak vzniká bezešvá hadice.
Na výrobu '''dutinných''' (hadicovitých) stuh se používají stroje se dvěma [[Osnova (textil)|osnovami]] a dvěma systémy zanášení [[Útek|útku]] nad sebou. Útky jsou zanášeny střídavě do horní a dolní osnovy a tak vzniká bezešvá hadice.
-
[[Soubor:BandwebM&P.jpg|thumbnail|150px|Jehlový tkalcovský stav]]
+
 
U '''jehlových stavů''' je útek zanášen jehlou ve formě smyčky na kraji tkaniny. Smyčky se proplétají navzájem nebo s přídavnou [[nit|nití]]. Stroje mohou být vybaveny také [[Žakárové vzorování textilií|žakarovým]] [[Prošlup|prošlupním]] zařízením.
U '''jehlových stavů''' je útek zanášen jehlou ve formě smyčky na kraji tkaniny. Smyčky se proplétají navzájem nebo s přídavnou [[nit|nití]]. Stroje mohou být vybaveny také [[Žakárové vzorování textilií|žakarovým]] [[Prošlup|prošlupním]] zařízením.
Stuhy se tkají ve všech základních vazbách, podle kterých často nazývají i v obchodním styku ([[plátno (vazba)|plátnovka]], [[kepr (vazba)|keprovka]] atd.).
Stuhy se tkají ve všech základních vazbách, podle kterých často nazývají i v obchodním styku ([[plátno (vazba)|plátnovka]], [[kepr (vazba)|keprovka]] atd.).
Řádka 18: Řádka 20:
Technologie '''pletení''' stuh je sice známá, ale v současné době se sotva využívá.
Technologie '''pletení''' stuh je sice známá, ale v současné době se sotva využívá.
== Druhy výrobků ==
== Druhy výrobků ==
-
[[Image:Stuha_1.ong.png|thumbnail|150px|Vyznamenání hrdiny Sovětského svazu]]
+
[[File:Klettverschluss.jpg|thumb|240px|Suchý zip]]
-
- podle vzhledu, například:
+
; podle vzhledu, například:
* paspulky – stuhy se zesíleným okrajem (někdy s výplnkovou nití)
* paspulky – stuhy se zesíleným okrajem (někdy s výplnkovou nití)
* lámové stuhy – s obsahem pokovovaných nití nebo pásků zvaných ''lamé''
* lámové stuhy – s obsahem pokovovaných nití nebo pásků zvaných ''lamé''
* piketky – se zoubkováním krajů vytvořených jemnými smyčkami  
* piketky – se zoubkováním krajů vytvořených jemnými smyčkami  
* sametky – se sametovým povrchem na lícní straně
* sametky – se sametovým povrchem na lícní straně
-
[[Image:Klettverschluss.jpg|thumbnail|150px|Suchý zip]]
 
* dutinné stuhy – hadicovitý tvar
* dutinné stuhy – hadicovitý tvar
* pruženky – stuhy s obsahem elestomeru  
* pruženky – stuhy s obsahem elestomeru  
-
- podle použití  
+
; podle použití:
* pro oděvní a obuvnické účely – zdrhovadla, lemovky, pasovky, ramínkovky, poutkovky, chránidlovky, zdobící stuhy
* pro oděvní a obuvnické účely – zdrhovadla, lemovky, pasovky, ramínkovky, poutkovky, chránidlovky, zdobící stuhy
* jako doplňky k bytovým textiliím – [[koberec|kobercovky]], [[záclona|záclonovky]],  
* jako doplňky k bytovým textiliím – [[koberec|kobercovky]], [[záclona|záclonovky]],  

Aktuální verze z 4. 1. 2023, 00:36

Výroba stuh na stroji se čtyřmi člunky nad sebou
Jehlový tkalcovský stav
Vazba kraje stuhy na jehlovém stroji

Stuhy jsou úzké pevné plošné textilie. [1]

Obsah

Historie

První zmínky o řemeslné výrobě stuh v Evropě pochází z 11.století ve francouzském St.Etienne.[2] V Čechách se už vždy soustředovalo stuhařství (a prýmkařství) ve Šluknovském výběžku, od 30. let 19. století jako průmyslová výroba. V současné době je zde v tomto oboru zaměstnáno několik set lidí (asi pětina stavu před 20 lety), více než polovina výrobků se exportuje, přibývá výrobků k technickým účelům.

Výroba

Stuhy se vyrábí tkaním, pletením nebo lepením. Nejčastěji se zpracovávají příze z nekonečných vláken, z bavlny a z přírodního hedvábí. Asi čtvrtina stuh se vyrábí s příměsí elastomerů.

Tkané stuhy

se vyrábí na člunkových nebo jehlových stavech[3] Ploché stuhy se tkají většinou s jedním člunkem, stroje s žakarovým ústrojím mohou však mít i čtyři soustavy k zanášení útku nad sebou (na snímku vpravo je část takového stroje z konce 20. století). Na jednom stroji se vyrábí 2-6 (i více) stuh v šíři 0,5 až cca. 30 cm vedle sebe. Kraje tkaniny se musí u většiny výrobků zpevňovat tzv. dutou vazbou.[4] Na výrobu dutinných (hadicovitých) stuh se používají stroje se dvěma osnovami a dvěma systémy zanášení útku nad sebou. Útky jsou zanášeny střídavě do horní a dolní osnovy a tak vzniká bezešvá hadice.

U jehlových stavů je útek zanášen jehlou ve formě smyčky na kraji tkaniny. Smyčky se proplétají navzájem nebo s přídavnou nití. Stroje mohou být vybaveny také žakarovým prošlupním zařízením. Stuhy se tkají ve všech základních vazbách, podle kterých často nazývají i v obchodním styku (plátnovka, keprovka atd.).

Řezané stuhy

Laciné stuhy se také zhotovují řezáním široké tkaniny ze syntetických materiálů (ve směru osnovy) na pruhy. Během řezání se nataví útkové niti a tím se zabrání párání krajů pruhu.

Lepené stuhy

Lepením nití na pevný podklad a rozdělením na pásky se dají rovněž zhotovovat levné stuhy. Technologie pletení stuh je sice známá, ale v současné době se sotva využívá.

Druhy výrobků

Suchý zip
podle vzhledu, například
  • paspulky – stuhy se zesíleným okrajem (někdy s výplnkovou nití)
  • lámové stuhy – s obsahem pokovovaných nití nebo pásků zvaných lamé
  • piketky – se zoubkováním krajů vytvořených jemnými smyčkami
  • sametky – se sametovým povrchem na lícní straně
  • dutinné stuhy – hadicovitý tvar
  • pruženky – stuhy s obsahem elestomeru
podle použití
  • pro oděvní a obuvnické účely – zdrhovadla, lemovky, pasovky, ramínkovky, poutkovky, chránidlovky, zdobící stuhy
  • jako doplňky k bytovým textiliím – kobercovky, záclonovky,
  • stuhy k technickým a zdravotním účelům – např. tzv.suché zipy, knoty, filtry, obínadla

Reference

  1. Definice stuhy: http://lite.cojeco.cz/detail.php?id=92016
  2. Počátky stuhyřství v Evropě (anglicky):http://en.wikipedia.org/wiki/Ribbon
  3. Člunkové tkací stroje na stuhy (německy): http://www.mageba.com/deu/weben.htm
  4. Tkací a pletací stroje na stuhy (anglicky): http://www.mueller-frick.com/product/prodindex.htm

Literatura

  • Kolektiv autorů: Gewebetechnik, Fachbuchverlag Leipzig 1978, str. 420-442