Krematorium
Z Multimediaexpo.cz
(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“) |
(++) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[File:Verbrennung eines Toten in einem Krematorium 2009-09-05.JPG|thumb|Hořící tělo v krematoriu]] | + | [[File:Verbrennung eines Toten in einem Krematorium 2009-09-05.JPG|thumb|230px|Hořící tělo v krematoriu]] |
'''Krematorium''' (z [[latina|latinského]] ''cremare'' = ''spálit'') je veřejné zařízení, v němž se v pecích provádí '''[[kremace]]''' neboli '''[[pohřeb]] žehem'''. Často se zde nachází také [[obřadní síň]], sloužící k rozloučení pozůstalých se zemřelým. | '''Krematorium''' (z [[latina|latinského]] ''cremare'' = ''spálit'') je veřejné zařízení, v němž se v pecích provádí '''[[kremace]]''' neboli '''[[pohřeb]] žehem'''. Často se zde nachází také [[obřadní síň]], sloužící k rozloučení pozůstalých se zemřelým. | ||
== Historie současných krematorií == | == Historie současných krematorií == | ||
* 1874 vstupuje v platnost nový italský [[zdravotní zákon]], který jako první v křesťanském světě povoluje zpopelňování zesnulých v krematoriích. Německý inženýr [[Frederic Siemens]] postavil a vyzkoušel [[žároviště]] podobné současným [[kremační pec|kremačním pecím]]. | * 1874 vstupuje v platnost nový italský [[zdravotní zákon]], který jako první v křesťanském světě povoluje zpopelňování zesnulých v krematoriích. Německý inženýr [[Frederic Siemens]] postavil a vyzkoušel [[žároviště]] podobné současným [[kremační pec|kremačním pecím]]. | ||
| - | * 1876 první novodobé krematorium v italském [[ | + | * 1876 první novodobé krematorium v italském [[Milán|Milanu]] |
* 1885 vzniká první kremační spolek na území v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]] ''Die Flamme'' (Plamen) | * 1885 vzniká první kremační spolek na území v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]] ''Die Flamme'' (Plamen) | ||
* 1890 v tomto roce je v [[Paříž]]i zpopelněna jako první Češka Augusta Braunerová (1817–1890), matka malířky [[Zdenka Braunerová|Zdenky Braunerové]] | * 1890 v tomto roce je v [[Paříž]]i zpopelněna jako první Češka Augusta Braunerová (1817–1890), matka malířky [[Zdenka Braunerová|Zdenky Braunerové]] | ||
| Řádka 13: | Řádka 13: | ||
* [[1923]] v Pardubicích dokončeno první české krematorium (viz [[Pardubické krematorium]]) | * [[1923]] v Pardubicích dokončeno první české krematorium (viz [[Pardubické krematorium]]) | ||
== Seznam provozovaných krematorií v Česku == | == Seznam provozovaných krematorií v Česku == | ||
| - | [[Soubor:krematorium_strasnice.jpg|thumb|Krematorium [[Praha]]-[[Strašnice]]]] | + | [[Soubor:Crematorium, Pardubice, Czech Republic.jpg|thumb|230px|Krematorium v [[Pardubice|Pardubicích]]]] |
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:krematorium_strasnice.jpg|thumb|230px|Krematorium [[Praha]]-[[Strašnice]]]] |
| - | + | [[Soubor:Brněnské krematorium-2020.jpg|thumb|230px|Krematorium v [[Brno|Brně]] na [[Ústřední hřbitov v Brně|Ústředním hřbitově]]]] | |
| - | [[Soubor:Crematorium in Olomouc.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Crematorium in Olomouc.jpg|thumb|230px|Krematorium v [[Olomouc|Olomouci]]]] |
* [[Blatná]] (1974) | * [[Blatná]] (1974) | ||
* [[Brno]] (1930) – viz [[Brněnské krematorium]] | * [[Brno]] (1930) – viz [[Brněnské krematorium]] | ||
| Řádka 51: | Řádka 51: | ||
== Koncentrační tábory == | == Koncentrační tábory == | ||
Krematoria byla také součástí výbavy [[Nacizmus|nacistických]] [[Koncentrační tábor|koncentračních]] a vyhlazovacích táborů [[smrt]]i. V někdejším [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] se takovéto [[Terezínské krematorium|táborové krematorium]] nacházelo například v [[Terezín]]ě, na konci [[Druhá světová válka|2. světové války]] i v [[Litoměřice|Litoměřicích]]. | Krematoria byla také součástí výbavy [[Nacizmus|nacistických]] [[Koncentrační tábor|koncentračních]] a vyhlazovacích táborů [[smrt]]i. V někdejším [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] se takovéto [[Terezínské krematorium|táborové krematorium]] nacházelo například v [[Terezín]]ě, na konci [[Druhá světová válka|2. světové války]] i v [[Litoměřice|Litoměřicích]]. | ||
| - | + | ||
| - | + | == Související články == | |
* [[Kremace]] | * [[Kremace]] | ||
* [[Kolumbárium]] | * [[Kolumbárium]] | ||
| Řádka 58: | Řádka 58: | ||
* [[Brněnské krematorium]] | * [[Brněnské krematorium]] | ||
* [[Pardubické krematorium]] | * [[Pardubické krematorium]] | ||
| - | + | == Literatura == | |
| - | + | ||
| - | + | ||
* {{Citace monografie | * {{Citace monografie | ||
|editoři= František Xaver Mencl | |editoři= František Xaver Mencl | ||
| Řádka 70: | Řádka 68: | ||
|poznámka=Vývoj kremace u nás a ve světě, otevření, budova a fungování pražského krematoria v ústřední síni na Olšanském hřbitově a další texty propagující pohřeb žehem. | |poznámka=Vývoj kremace u nás a ve světě, otevření, budova a fungování pražského krematoria v ústřední síni na Olšanském hřbitově a další texty propagující pohřeb žehem. | ||
|}} | |}} | ||
| - | === Externí odkazy | + | == Reference == |
| + | <references/> | ||
| + | == Externí odkazy == | ||
* [http://technet.idnes.cz/fotoreportaz-z-krematoria-z-lidskeho-tela-se-stane-hromadka-popela-behem-tri-hodin-g2m-/tec_reportaze.asp?c=A080806_094602_tec_reportaze_nyv Fotoreportáž z krematoria: Z lidského těla se stane hromádka popela během tří hodin] | * [http://technet.idnes.cz/fotoreportaz-z-krematoria-z-lidskeho-tela-se-stane-hromadka-popela-behem-tri-hodin-g2m-/tec_reportaze.asp?c=A080806_094602_tec_reportaze_nyv Fotoreportáž z krematoria: Z lidského těla se stane hromádka popela během tří hodin] | ||
* [http://www.archiweb.cz/salon.php?action=show&id=2732&type=10 Pardubice - pokus o první české krematorium] | * [http://www.archiweb.cz/salon.php?action=show&id=2732&type=10 Pardubice - pokus o první české krematorium] | ||
| + | |||
| + | {{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Pohřbívání]] | [[Kategorie:Pohřbívání]] | ||
[[Kategorie:Stavby]] | [[Kategorie:Stavby]] | ||
| - | |||
Aktuální verze z 3. 3. 2023, 17:46
Krematorium (z latinského cremare = spálit) je veřejné zařízení, v němž se v pecích provádí kremace neboli pohřeb žehem. Často se zde nachází také obřadní síň, sloužící k rozloučení pozůstalých se zemřelým.
Obsah |
Historie současných krematorií
- 1874 vstupuje v platnost nový italský zdravotní zákon, který jako první v křesťanském světě povoluje zpopelňování zesnulých v krematoriích. Německý inženýr Frederic Siemens postavil a vyzkoušel žároviště podobné současným kremačním pecím.
- 1876 první novodobé krematorium v italském Milanu
- 1885 vzniká první kremační spolek na území v Rakousku-Uhersku Die Flamme (Plamen)
- 1890 v tomto roce je v Paříži zpopelněna jako první Češka Augusta Braunerová (1817–1890), matka malířky Zdenky Braunerové
- 1899 založena společnost propagující pohřeb žehem na území Česka Společnost pro spalování mrtvol
- 1909 založen spolek Krematorium
- 1914 krajanským sdružením v Chicagu je uvedeno do provozu První české národní krematorium v Chicagu
- 1917 v Liberci dokončeno první krematorium v Českých zemích (německé)
- 1919 1. dubna je v tehdejším Československu přijat zákon č. 180/1919 Sb., kterým je zlegalizován pohřeb žehem. Postupně jsou uváděna do provozu krematoria v Liberci, Praze, Pardubicích, Mostě a Nymburce.
- 1923 v Pardubicích dokončeno první české krematorium (viz Pardubické krematorium)
Seznam provozovaných krematorií v Česku
- Blatná (1974)
- Brno (1930) – viz Brněnské krematorium
- Česká Třebová (1970)
- České Budějovice (1925)
- Hrušovany u Chomutova (1995)
- Hustopeče u Brna (1999)
- Jaroměř (1994)
- Jihlava
- Jindřichův Hradec
- Karlovy Vary (1933)
- Kladno
- Klatovy
- Liberec (1919)
- Mělník
- Most (1924)
- Nymburk (1924)
- Olomouc (1932)
- Ostrava (1925)
- Pardubice (1923) - viz Pardubické krematorium
- Plzeň (1926)
- Praha–Strašnice (1931)
- Praha–Motol (1954)
- Semily (1937)
- Šumperk
- Tábor
- Ústí nad Labem (1934)
- Zlín (1978)
Zvířecí krematoria
Krematoria v umění
- Ve filmu Spalovač mrtvol je k vidění pardubické rondokubistické krematorium architekta Janáka,[1] první české krematorium v Českých zemích (první krematorium v Českých zemích, liberecké, bylo německé (1917)).[1]
- V krematoriu se odehrává i část českého oscarového filmu Kolja.
Koncentrační tábory
Krematoria byla také součástí výbavy nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů smrti. V někdejším Protektorátu Čechy a Morava se takovéto táborové krematorium nacházelo například v Terezíně, na konci 2. světové války i v Litoměřicích.
Související články
Literatura
- Pohřeb ohněm : několik kapitol o zpopelňování mrtvých. Příprava vydání František Xaver Mencl. Praha : Krematorium, 1922. Vývoj kremace u nás a ve světě, otevření, budova a fungování pražského krematoria v ústřední síni na Olšanském hřbitově a další texty propagující pohřeb žehem.. Dostupné online.
Reference
- ↑ 1,0 1,1 http://www.asb-portal.cz/2008/01/10/architektura/nadcasova-architektura/rondokubisticky-chram-smrti-v-pardubicich.html
Externí odkazy
- Fotoreportáž z krematoria: Z lidského těla se stane hromádka popela během tří hodin
- Pardubice - pokus o první české krematorium
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |