Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Dornier Do 335 Pfeil
Z Multimediaexpo.cz
(+ Vylepšení) |
(+ Jiné VIDEO !) |
||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
|typ = těžký stíhač, bombardér | |typ = těžký stíhač, bombardér | ||
|výrobce = [[Dornier Flugzeugwerke]] | |výrobce = [[Dornier Flugzeugwerke]] | ||
| - | |image = [[Soubor:Do335 Smithsonian.jpg| | + | |image = [[Soubor:Do335 Smithsonian.jpg|280px]] |
| - | |text = Jediný dochovaný exemplář v Muzeu nedaleko Washingtonu | + | |text = Jediný dochovaný exemplář v Muzeu<br />nedaleko Washingtonu (2006) |
|konstruktér = | |konstruktér = | ||
|první let = [[26. říjen|26. října]] [[1943]] | |první let = [[26. říjen|26. října]] [[1943]] | ||
| Řádka 17: | Řádka 17: | ||
|více uživatelů = | |více uživatelů = | ||
}} | }} | ||
| + | '''[[Dornier Flugzeugwerke|Dornier]] Do 335 Pfeil''' (Šíp) byl špičkový [[Německo|německý]] těžký [[stíhací letoun]] z konce [[druhá světová válka|druhé světové války]].<br />Do služby se jich ale dostala pouze hrstka. | ||
| - | + | V roce [[1945]] to byla absolutně nejrychlejší pístová [[Stíhací letoun|stíhačka]] na světě ! | |
== Koncepce == | == Koncepce == | ||
| - | Původ letounu se dá vystopovat až do doby [[první světová válka|první světové války]], kdy [[Claudius Dornier]] navrhl mnoho [[hydroplán]]ů poháněných motory v tandemu. Stejný způsob byl použit u letounů [[Dornier Do J|Wal]] a obřího [[Dornier Do X|Do X]]. Tento systém je výhodnější než u dvoumotorových letounů s motory na křídlech, protože motory v tandemu na sebe navazují; jeden z nich působí jako „tažný“ a druhý jako „tlačný“ a lze tak dosáhnout větších rychlostí, navíc má letoun lepší [[těžiště]], při poruše jednoho z motorů nedochází k takovému kroutícímu momentu, letoun má i menší čelní odpor a | + | Původ letounu se dá vystopovat až do doby [[první světová válka|první světové války]], kdy [[Claudius Dornier]] navrhl mnoho [[hydroplán]]ů poháněných motory v tandemu. Stejný způsob byl použit u letounů [[Dornier Do J|Wal]] a obřího [[Dornier Do X|Do X]]. |
| + | |||
| + | Tento systém je výhodnější než u dvoumotorových letounů s motory na křídlech, protože motory v tandemu na sebe navazují; jeden z nich působí jako „tažný“ a druhý jako „tlačný“ a lze tak dosáhnout větších rychlostí, navíc má letoun lepší [[těžiště]], při poruše jednoho z motorů nedochází k takovému kroutícímu momentu, letoun má i menší čelní odpor a dá se lépe ovládat. | ||
== Projekt a prototyp == | == Projekt a prototyp == | ||
| - | V roce [[1939]] firma pracovala na projektu velmi rychlého [[bombardér]]u ('''P.59''') s motory v tandemu, ale | + | V roce [[1939]] firma pracovala na projektu velmi rychlého [[bombardér]]u ('''P.59''') s motory v tandemu, ale Hermann Göring projekt roku [[1940]] zrušil. |
| - | V květnu roku [[1942]] Dornier předložil návrh vylepšené verze jako '''P.231''' schopné nést náklad 1 000 kg pum. Návrh byl tedy vybrán. Na podzim roku [[1942]] však bylo řečeno, že typ nebude dlouho požádován; místo toho byla změněna role letounu na rychlý stíhací bombardér, ale se stejným nákresem s motory v tandemu, to ale zdrželo | + | V květnu roku [[1942]] Dornier předložil návrh vylepšené verze jako '''P.231''' schopné nést náklad 1 000 kg pum. Návrh byl tedy vybrán. Na podzim roku [[1942]] však bylo řečeno, že typ nebude dlouho požádován; místo toho byla změněna role letounu na rychlý stíhací bombardér, ale se stejným nákresem s motory v tandemu, to ale zdrželo dodání prototypu. |
| - | Ten poprvé vzlétl na podzim roku [[1943]], šlo o mimořádně mohutný stroj s dvěma motory [[Daimler-Benz DB 603|DB 603]], jedním před a druhým za kabinou pilota, zadní motor přenášel výkon přes dlouhou [[hřídel]] na tlačnou vrtuli za křížovými ocasními plochami. Uvnitř trupu byla pumovnice. Piloti byli překvapeni rychlostí, zrychlením, zatáčkami a celkovým řízením | + | Ten poprvé vzlétl na podzim roku [[1943]], šlo o mimořádně mohutný stroj s dvěma motory [[Daimler-Benz DB 603|DB 603]], jedním před a druhým za kabinou pilota, zadní motor přenášel výkon přes dlouhou [[hřídel]] na tlačnou vrtuli za křížovými ocasními plochami. Uvnitř trupu byla pumovnice. Piloti byli překvapeni rychlostí, zrychlením, zatáčkami a celkovým řízením – byl to dvoumotorový letoun, který dokázal letět jako jednomotorový. Při vypnutém předním motoru dokázal udržet rychlost 560 km/h. Nevýhodou byl špatný zadní výhled a slabý podvozek při přistávání. |
== Verze == | == Verze == | ||
| - | [[Soubor:Do335a-0 1945 USN Patuxent River test center.jpg | + | [[Soubor:Do335a-0 1945 USN Patuxent River test center.jpg|thumb|230px|Do 335 zkoušený v USA]] |
Prvních deset předsériových D 335'''A-0''' byl dodáno k testování v květnu. Tyto stroje měly pancéřovanou kabinu a vystřelovací sedadlo, které se aktivovalo poté, co byl odhozen kryt kabiny, horní svislá ocasní plocha a zadní vrtule, dolní svislá ocasní plocha šla odhodit také – to pro případ nouzového přistání. Do 335 byl tak první sériový letoun s vystřelovacím sedadlem. Na konci roku se začala vyrábět verze '''A-1''' s motory [[DB 603]]E a možností nést pumy nebo přídavné nádrže pod křídly, měla se vyrábět i [[Průzkumný letoun|průzkumná verze]] '''A-4'''. Ve stejné době vznikl dvoumístný noční stíhač '''A-6''' s [[Radiolokátor|radarem]] a cvičné '''A-10''' a '''A-12''' s dvojím řízením, stihly se vyrobit i dva prototypy těžší verze '''B'''. Na konci války se připravovaly různé modifikace letounu (např. větší [[rozpětí křídel|rozpětí]] apod.) jako spojení dvou trupů ('''Do 635''') nebo verze s výkonnějšími motory ('''Do 435'''). Celkem se vyrobilo okolo 90 letounů, ale žádný nebyl vyzkoušen v boji. Francouzský stíhací pilot ve službách RAF [[Pierre Clostermann]] ve své knize „Velký Cirkus“ uvádí setkání svého [[Hawker Tempest|Tempestu]] pravděpodobně s Do 335 koncem války v dubnu 1945, kdy byl ''Pfeil'' nejspíš jen na zkušebním letu bez munice, německý pilot se ihned po zpozorovaní Clostermannova Tempestu rozhodl pro únik, k žádnému bojovému střetu nedošlo. Clostermann totiž předpokládal, že jak by v tak velké rychlosti vystřelil ze svých kanónů, zpětný ráz by mu utrhl křídla. | Prvních deset předsériových D 335'''A-0''' byl dodáno k testování v květnu. Tyto stroje měly pancéřovanou kabinu a vystřelovací sedadlo, které se aktivovalo poté, co byl odhozen kryt kabiny, horní svislá ocasní plocha a zadní vrtule, dolní svislá ocasní plocha šla odhodit také – to pro případ nouzového přistání. Do 335 byl tak první sériový letoun s vystřelovacím sedadlem. Na konci roku se začala vyrábět verze '''A-1''' s motory [[DB 603]]E a možností nést pumy nebo přídavné nádrže pod křídly, měla se vyrábět i [[Průzkumný letoun|průzkumná verze]] '''A-4'''. Ve stejné době vznikl dvoumístný noční stíhač '''A-6''' s [[Radiolokátor|radarem]] a cvičné '''A-10''' a '''A-12''' s dvojím řízením, stihly se vyrobit i dva prototypy těžší verze '''B'''. Na konci války se připravovaly různé modifikace letounu (např. větší [[rozpětí křídel|rozpětí]] apod.) jako spojení dvou trupů ('''Do 635''') nebo verze s výkonnějšími motory ('''Do 435'''). Celkem se vyrobilo okolo 90 letounů, ale žádný nebyl vyzkoušen v boji. Francouzský stíhací pilot ve službách RAF [[Pierre Clostermann]] ve své knize „Velký Cirkus“ uvádí setkání svého [[Hawker Tempest|Tempestu]] pravděpodobně s Do 335 koncem války v dubnu 1945, kdy byl ''Pfeil'' nejspíš jen na zkušebním letu bez munice, německý pilot se ihned po zpozorovaní Clostermannova Tempestu rozhodl pro únik, k žádnému bojovému střetu nedošlo. Clostermann totiž předpokládal, že jak by v tak velké rychlosti vystřelil ze svých kanónů, zpětný ráz by mu utrhl křídla. | ||
| Řádka 48: | Řádka 51: | ||
=== Pohonná jednotka === | === Pohonná jednotka === | ||
* 2× 12-ti válcový [[řadový motor]] [[Daimler-Benz DB 603|DB 603A]] | * 2× 12-ti válcový [[řadový motor]] [[Daimler-Benz DB 603|DB 603A]] | ||
| - | ** '''Výkon motoru:''' | + | ** '''Výkon motoru:''' 1 290 [[Watt|kW]] |
=== Výzbroj === | === Výzbroj === | ||
| Řádka 54: | Řádka 57: | ||
* 2× [[Letecký kanón|kanón]] [[MG 151]] ráže 20 mm | * 2× [[Letecký kanón|kanón]] [[MG 151]] ráže 20 mm | ||
* do 1 000 kg pum | * do 1 000 kg pum | ||
| + | |||
| + | == YouTube == | ||
| + | {| border="4" width="442" align="left" | ||
| + | | {{#widget:YouTube|id=jK8ydLY5QHQ}} | ||
| + | |- align="center" | ||
| + | | '''Dornier Do 335 Pfeil (Arrow)<br />fastest piston engine fighter of WW2...''' | ||
| + | |} | ||
| + | {| border="4" width="442" align="right" | ||
| + | | {{#widget:YouTube|id=bi4Y2qZJ6JE}} | ||
| + | |- align="center" | ||
| + | | '''Hitler's secret weapons – Dornier Do 335 in flight !''' | ||
| + | |} | ||
| + | <br style="clear: both;" /> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| + | * [http://www.warbirdsresourcegroup.org/LRG/do335.html WARBIRDS Resource Group – Dornier Do-335 Pfeil (anglicky)] | ||
| + | * [http://www.military.cz/german/SecretWeaponsWW/Do335/Do335.htm Military.cz – Dornier Do-335 Pfeil (česky)] | ||
| + | |||
| - | {{Flickr|Dornier+Do+335}}{{Commonscat|Dornier Do 335}} | + | {{Flickr|Dornier+Do+335}}{{Commonscat|Dornier Do 335}}{{Článek z Wikipedie}} |
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | |
{{Německé vojenské letouny druhé světové války}} | {{Německé vojenské letouny druhé světové války}} | ||
[[Kategorie:Německá stíhací letadla]] | [[Kategorie:Německá stíhací letadla]] | ||
[[Kategorie:Letadla Dornier|Do 335 Pfeil]] | [[Kategorie:Letadla Dornier|Do 335 Pfeil]] | ||
| + | [[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]] | ||
Aktuální verze z 12. 3. 2019, 15:13
| Dornier Do 335 | ||
| ||
| Jediný dochovaný exemplář v Muzeu nedaleko Washingtonu (2006) | ||
| Základní charakteristika | ||
|---|---|---|
| Určení | těžký stíhač, bombardér | |
| Výrobce | Dornier Flugzeugwerke | |
| Konstruktér | ||
| První let | 26. října 1943 | |
| Zařazen | 1944 | |
| Vyřazen | ||
| Výroba | ||
| Vyrobeno | ||
| Varianty | ||
| Uživatel | Luftwaffe | |
Dornier Do 335 Pfeil (Šíp) byl špičkový německý těžký stíhací letoun z konce druhé světové války.
Do služby se jich ale dostala pouze hrstka.
V roce 1945 to byla absolutně nejrychlejší pístová stíhačka na světě !
Obsah |
Koncepce
Původ letounu se dá vystopovat až do doby první světové války, kdy Claudius Dornier navrhl mnoho hydroplánů poháněných motory v tandemu. Stejný způsob byl použit u letounů Wal a obřího Do X.
Tento systém je výhodnější než u dvoumotorových letounů s motory na křídlech, protože motory v tandemu na sebe navazují; jeden z nich působí jako „tažný“ a druhý jako „tlačný“ a lze tak dosáhnout větších rychlostí, navíc má letoun lepší těžiště, při poruše jednoho z motorů nedochází k takovému kroutícímu momentu, letoun má i menší čelní odpor a dá se lépe ovládat.
Projekt a prototyp
V roce 1939 firma pracovala na projektu velmi rychlého bombardéru (P.59) s motory v tandemu, ale Hermann Göring projekt roku 1940 zrušil.
V květnu roku 1942 Dornier předložil návrh vylepšené verze jako P.231 schopné nést náklad 1 000 kg pum. Návrh byl tedy vybrán. Na podzim roku 1942 však bylo řečeno, že typ nebude dlouho požádován; místo toho byla změněna role letounu na rychlý stíhací bombardér, ale se stejným nákresem s motory v tandemu, to ale zdrželo dodání prototypu.
Ten poprvé vzlétl na podzim roku 1943, šlo o mimořádně mohutný stroj s dvěma motory DB 603, jedním před a druhým za kabinou pilota, zadní motor přenášel výkon přes dlouhou hřídel na tlačnou vrtuli za křížovými ocasními plochami. Uvnitř trupu byla pumovnice. Piloti byli překvapeni rychlostí, zrychlením, zatáčkami a celkovým řízením – byl to dvoumotorový letoun, který dokázal letět jako jednomotorový. Při vypnutém předním motoru dokázal udržet rychlost 560 km/h. Nevýhodou byl špatný zadní výhled a slabý podvozek při přistávání.
Verze
Prvních deset předsériových D 335A-0 byl dodáno k testování v květnu. Tyto stroje měly pancéřovanou kabinu a vystřelovací sedadlo, které se aktivovalo poté, co byl odhozen kryt kabiny, horní svislá ocasní plocha a zadní vrtule, dolní svislá ocasní plocha šla odhodit také – to pro případ nouzového přistání. Do 335 byl tak první sériový letoun s vystřelovacím sedadlem. Na konci roku se začala vyrábět verze A-1 s motory DB 603E a možností nést pumy nebo přídavné nádrže pod křídly, měla se vyrábět i průzkumná verze A-4. Ve stejné době vznikl dvoumístný noční stíhač A-6 s radarem a cvičné A-10 a A-12 s dvojím řízením, stihly se vyrobit i dva prototypy těžší verze B. Na konci války se připravovaly různé modifikace letounu (např. větší rozpětí apod.) jako spojení dvou trupů (Do 635) nebo verze s výkonnějšími motory (Do 435). Celkem se vyrobilo okolo 90 letounů, ale žádný nebyl vyzkoušen v boji. Francouzský stíhací pilot ve službách RAF Pierre Clostermann ve své knize „Velký Cirkus“ uvádí setkání svého Tempestu pravděpodobně s Do 335 koncem války v dubnu 1945, kdy byl Pfeil nejspíš jen na zkušebním letu bez munice, německý pilot se ihned po zpozorovaní Clostermannova Tempestu rozhodl pro únik, k žádnému bojovému střetu nedošlo. Clostermann totiž předpokládal, že jak by v tak velké rychlosti vystřelil ze svých kanónů, zpětný ráz by mu utrhl křídla.
Hlavní technické údaje
Do 335A-0
- Osádka: 1
- Rozpětí: 13,8 m
- Délka: 13,85 m
- Výška: 4,55 m
- Hmotnost prázdného letounu: 5 210 kg
- Max. vzletová hmotnost: 8 890 kg
- Maximální rychlost: 765 km/h
- Dostup: 11 400 m
- Bojový dolet: 1 160 km
Pohonná jednotka
- 2× 12-ti válcový řadový motor DB 603A
- Výkon motoru: 1 290 kW
Výzbroj
YouTube
| Dornier Do 335 Pfeil (Arrow) fastest piston engine fighter of WW2... |
| Hitler's secret weapons – Dornier Do 335 in flight ! |
Externí odkazy
- WARBIRDS Resource Group – Dornier Do-335 Pfeil (anglicky)
- Military.cz – Dornier Do-335 Pfeil (česky)
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |