Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Gothaer Waggonfabrik
Z Multimediaexpo.cz
(+ Optimalizace) |
(++) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[ | + | [[File:Horten Ho9 chassis 1.jpg|thumb|230px|[[Horten Ho 229]]]] |
| - | [[Soubor:Old-tram-Eupatoria.jpg|thumb|[[Tramvaj]] Gotha na [[Ukrajina|Ukrajině]]]] | + | [[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-004-3633-07, Russland, Cholm, Soldatentransport mit Go 242.jpg|thumb|230px|[[Gotha Go 242]]]] |
| + | [[Soubor:Old-tram-Eupatoria.jpg|thumb|230px|[[Tramvaj]] Gotha na [[Ukrajina|Ukrajině]]]] | ||
'''Gothaer Waggonfabrik AG''' (Gotha, GWF) byla [[Německo|německá]] továrna na výrobu [[Železniční vůz|železničních vozů]] založená koncem 19. století ve [[Warnemünde]]. V průběhu dvou světových válek továrna rozšířila výrobu také o [[Vojenské letadlo|vojenská letadla]]. | '''Gothaer Waggonfabrik AG''' (Gotha, GWF) byla [[Německo|německá]] továrna na výrobu [[Železniční vůz|železničních vozů]] založená koncem 19. století ve [[Warnemünde]]. V průběhu dvou světových válek továrna rozšířila výrobu také o [[Vojenské letadlo|vojenská letadla]]. | ||
Během [[První světová válka|první světové války]] vyráběla úspěšné dvoumotorové [[bombardér]]y jejichž první verzi navrhl v roce [[1914 v letectví|1914]] [[Oskar Ursinus]]. Od roku [[1917 v letectví|1917]] byla tato letadla schopna uskutečnit [[Bombardování|bombové útoky]] na [[Anglie|Anglii]] a letouny Gotha se tak staly prvními bombardéry mezi letadly těžšími než vzduch, schopnými v této roli nahradit obří [[Seznam zepelínů|zepelíny]]. Bombardéry Gotha se dočkaly provedení ve verzích [[Gotha G.I|G.I]], [[Gotha G.II|G.II]], [[Gotha G.III|G.III]], [[Gotha G.IV|G.IV]] a [[Gotha G.V|G.V]], který se stal také nejvíce rozšířeným typem. Nakonec firma vyrobila i [[Experimentální letadlo|experimentální]] [[Gotha G.VI|G.VI]] s nesymetrickou konstrukcí. | Během [[První světová válka|první světové války]] vyráběla úspěšné dvoumotorové [[bombardér]]y jejichž první verzi navrhl v roce [[1914 v letectví|1914]] [[Oskar Ursinus]]. Od roku [[1917 v letectví|1917]] byla tato letadla schopna uskutečnit [[Bombardování|bombové útoky]] na [[Anglie|Anglii]] a letouny Gotha se tak staly prvními bombardéry mezi letadly těžšími než vzduch, schopnými v této roli nahradit obří [[Seznam zepelínů|zepelíny]]. Bombardéry Gotha se dočkaly provedení ve verzích [[Gotha G.I|G.I]], [[Gotha G.II|G.II]], [[Gotha G.III|G.III]], [[Gotha G.IV|G.IV]] a [[Gotha G.V|G.V]], který se stal také nejvíce rozšířeným typem. Nakonec firma vyrobila i [[Experimentální letadlo|experimentální]] [[Gotha G.VI|G.VI]] s nesymetrickou konstrukcí. | ||
| - | Po válce, kdy byla další výroba vojenských letadel v Německu na základě [[Versailleská smlouva|Versailleské smlouvy]] znemožněna, se továrna Gotha vrátila k výrobě železničních vozů, avšak po [[Nacistické Německo|nástupu nacistů k moci]] se vojenská výroba opět obnovila. Hlavním přínosem firmy pro německou [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]] byl [[cvičný letoun]] [[Gotha Go 145]], kterých se vyrobilo celkem | + | Po válce, kdy byla další výroba vojenských letadel v Německu na základě [[Versailleská smlouva|Versailleské smlouvy]] znemožněna, se továrna Gotha vrátila k výrobě železničních vozů, avšak po [[Nacistické Německo|nástupu nacistů k moci]] se vojenská výroba opět obnovila. Hlavním přínosem firmy pro německou [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]] byl [[cvičný letoun]] [[Gotha Go 145]], kterých se vyrobilo celkem 1 182 kusů. |
| + | |||
| + | Také se zde vyrobilo velké množství [[Transportní letoun|transportních]] [[kluzák]]ů [[Gotha Go 242]]. | ||
| + | |||
| + | Technicky nejdokonalejším letounem [[Druhá světová válka|druhé světové války]] z továrny Gotha byl však bombardér [[Horten Ho 229]], který ovšem nebyl nikdy operačně nasazen. Jednalo se o [[samokřídlo]] s [[Reaktivní motor|tryskovým pohonem]] a jeho dalšímu využití zabránil pouze konec války. K zkušebním letům vzlétly pouze dva stroje, třetí zůstal dokončen bez dalšího použití. | ||
Po druhé světové válce, stejně jako dříve, se firma opět zaměřila na výrobu železničních vozů a [[tramvaj]]í, tentokrát již v rámci centrálně plánovaného hospodářství [[Německá demokratická republika|NDR]]. | Po druhé světové válce, stejně jako dříve, se firma opět zaměřila na výrobu železničních vozů a [[tramvaj]]í, tentokrát již v rámci centrálně plánovaného hospodářství [[Německá demokratická republika|NDR]]. | ||
Aktuální verze z 18. 6. 2021, 10:38
Gothaer Waggonfabrik AG (Gotha, GWF) byla německá továrna na výrobu železničních vozů založená koncem 19. století ve Warnemünde. V průběhu dvou světových válek továrna rozšířila výrobu také o vojenská letadla. Během první světové války vyráběla úspěšné dvoumotorové bombardéry jejichž první verzi navrhl v roce 1914 Oskar Ursinus. Od roku 1917 byla tato letadla schopna uskutečnit bombové útoky na Anglii a letouny Gotha se tak staly prvními bombardéry mezi letadly těžšími než vzduch, schopnými v této roli nahradit obří zepelíny. Bombardéry Gotha se dočkaly provedení ve verzích G.I, G.II, G.III, G.IV a G.V, který se stal také nejvíce rozšířeným typem. Nakonec firma vyrobila i experimentální G.VI s nesymetrickou konstrukcí. Po válce, kdy byla další výroba vojenských letadel v Německu na základě Versailleské smlouvy znemožněna, se továrna Gotha vrátila k výrobě železničních vozů, avšak po nástupu nacistů k moci se vojenská výroba opět obnovila. Hlavním přínosem firmy pro německou Luftwaffe byl cvičný letoun Gotha Go 145, kterých se vyrobilo celkem 1 182 kusů.
Také se zde vyrobilo velké množství transportních kluzáků Gotha Go 242.
Technicky nejdokonalejším letounem druhé světové války z továrny Gotha byl však bombardér Horten Ho 229, který ovšem nebyl nikdy operačně nasazen. Jednalo se o samokřídlo s tryskovým pohonem a jeho dalšímu využití zabránil pouze konec války. K zkušebním letům vzlétly pouze dva stroje, třetí zůstal dokončen bez dalšího použití.
Po druhé světové válce, stejně jako dříve, se firma opět zaměřila na výrobu železničních vozů a tramvají, tentokrát již v rámci centrálně plánovaného hospodářství NDR.
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |