V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Krematorium

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[File:Verbrennung eines Toten in einem Krematorium 2009-09-05.JPG|thumb|Hořící tělo v krematoriu]]
+
[[File:Verbrennung eines Toten in einem Krematorium 2009-09-05.JPG|thumb|230px|Hořící tělo v krematoriu]]
'''Krematorium''' (z [[latina|latinského]] ''cremare'' = ''spálit'') je veřejné zařízení, v němž se v pecích provádí '''[[kremace]]''' neboli '''[[pohřeb]] žehem'''. Často se zde nachází také [[obřadní síň]], sloužící k rozloučení pozůstalých se zemřelým.
'''Krematorium''' (z [[latina|latinského]] ''cremare'' = ''spálit'') je veřejné zařízení, v němž se v pecích provádí '''[[kremace]]''' neboli '''[[pohřeb]] žehem'''. Často se zde nachází také [[obřadní síň]], sloužící k rozloučení pozůstalých se zemřelým.
== Historie současných krematorií ==
== Historie současných krematorií ==
* 1874 vstupuje v platnost nový italský [[zdravotní zákon]], který jako první v křesťanském světě povoluje zpopelňování zesnulých v krematoriích. Německý inženýr [[Frederic Siemens]] postavil a vyzkoušel [[žároviště]] podobné současným [[kremační pec|kremačním pecím]].  
* 1874 vstupuje v platnost nový italský [[zdravotní zákon]], který jako první v křesťanském světě povoluje zpopelňování zesnulých v krematoriích. Německý inženýr [[Frederic Siemens]] postavil a vyzkoušel [[žároviště]] podobné současným [[kremační pec|kremačním pecím]].  
-
* 1876 první novodobé krematorium v italském [[Milano|Milanu]]
+
* 1876 první novodobé krematorium v italském [[Milán|Milanu]]
* 1885 vzniká první kremační spolek na území v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]] ''Die Flamme'' (Plamen)
* 1885 vzniká první kremační spolek na území v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]] ''Die Flamme'' (Plamen)
* 1890 v tomto roce je v [[Paříž]]i zpopelněna jako první Češka Augusta Braunerová (1817–1890), matka malířky [[Zdenka Braunerová|Zdenky Braunerové]]
* 1890 v tomto roce je v [[Paříž]]i zpopelněna jako první Češka Augusta Braunerová (1817–1890), matka malířky [[Zdenka Braunerová|Zdenky Braunerové]]
Řádka 13: Řádka 13:
* [[1923]] v Pardubicích dokončeno první české krematorium (viz [[Pardubické krematorium]])
* [[1923]] v Pardubicích dokončeno první české krematorium (viz [[Pardubické krematorium]])
== Seznam provozovaných krematorií v Česku ==
== Seznam provozovaných krematorií v Česku ==
-
[[Soubor:krematorium_strasnice.jpg|thumb|Krematorium [[Praha]]-[[Strašnice]]]]
+
[[Soubor:Crematorium, Pardubice, Czech Republic.jpg|thumb|230px|Krematorium v [[Pardubice|Pardubicích]]]]
-
[[Soubor:Krematorium Brno.jpg|thumb|Krematorium v [[Brno|Brně]] na [[Ústřední hřbitov v Brně|Ústředním hřbitově]]]]
+
[[Soubor:krematorium_strasnice.jpg|thumb|230px|Krematorium [[Praha]]-[[Strašnice]]]]
-
[[Soubor:Crematorium, Pardubice, Czech Republic.jpg|thumb|Krematorium v [[Pardubice|Pardubicích]]]]
+
[[Soubor:Brněnské krematorium-2020.jpg|thumb|230px|Krematorium v [[Brno|Brně]] na [[Ústřední hřbitov v Brně|Ústředním hřbitově]]]]
-
[[Soubor:Crematorium in Olomouc.jpg|thumb|upright|Krematorium v [[Olomouc|Olomouci]]]]
+
[[Soubor:Crematorium in Olomouc.jpg|thumb|230px|Krematorium v [[Olomouc|Olomouci]]]]
* [[Blatná]] (1974)
* [[Blatná]] (1974)
* [[Brno]] (1930) – viz [[Brněnské krematorium]]
* [[Brno]] (1930) – viz [[Brněnské krematorium]]
Řádka 51: Řádka 51:
== Koncentrační tábory ==
== Koncentrační tábory ==
Krematoria byla také součástí výbavy [[Nacizmus|nacistických]] [[Koncentrační tábor|koncentračních]] a vyhlazovacích táborů [[smrt]]i. V někdejším [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] se takovéto [[Terezínské krematorium|táborové krematorium]] nacházelo například v [[Terezín]]ě, na konci [[Druhá světová válka|2. světové války]] i v [[Litoměřice|Litoměřicích]].
Krematoria byla také součástí výbavy [[Nacizmus|nacistických]] [[Koncentrační tábor|koncentračních]] a vyhlazovacích táborů [[smrt]]i. V někdejším [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] se takovéto [[Terezínské krematorium|táborové krematorium]] nacházelo například v [[Terezín]]ě, na konci [[Druhá světová válka|2. světové války]] i v [[Litoměřice|Litoměřicích]].
-
== Odkazy ==
+
 
-
=== Související články ===
+
== Související články ==
* [[Kremace]]
* [[Kremace]]
* [[Kolumbárium]]
* [[Kolumbárium]]
Řádka 58: Řádka 58:
* [[Brněnské krematorium]]
* [[Brněnské krematorium]]
* [[Pardubické krematorium]]
* [[Pardubické krematorium]]
-
=== Reference ===
+
== Literatura ==
-
<references/>
+
-
=== Literatura ===
+
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
|editoři= František Xaver Mencl
|editoři= František Xaver Mencl
Řádka 70: Řádka 68:
|poznámka=Vývoj kremace u nás a ve světě, otevření, budova a fungování pražského krematoria v ústřední síni na Olšanském hřbitově a další texty propagující pohřeb žehem.  
|poznámka=Vývoj kremace u nás a ve světě, otevření, budova a fungování pražského krematoria v ústřední síni na Olšanském hřbitově a další texty propagující pohřeb žehem.  
|}}
|}}
-
=== Externí odkazy ===
+
== Reference ==
 +
<references/>
 +
== Externí odkazy ==
* [http://technet.idnes.cz/fotoreportaz-z-krematoria-z-lidskeho-tela-se-stane-hromadka-popela-behem-tri-hodin-g2m-/tec_reportaze.asp?c=A080806_094602_tec_reportaze_nyv Fotoreportáž z krematoria: Z lidského těla se stane hromádka popela během tří hodin]
* [http://technet.idnes.cz/fotoreportaz-z-krematoria-z-lidskeho-tela-se-stane-hromadka-popela-behem-tri-hodin-g2m-/tec_reportaze.asp?c=A080806_094602_tec_reportaze_nyv Fotoreportáž z krematoria: Z lidského těla se stane hromádka popela během tří hodin]
* [http://www.archiweb.cz/salon.php?action=show&id=2732&type=10 Pardubice - pokus o první české krematorium]
* [http://www.archiweb.cz/salon.php?action=show&id=2732&type=10 Pardubice - pokus o první české krematorium]
 +
 +
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Pohřbívání]]
[[Kategorie:Pohřbívání]]
[[Kategorie:Stavby]]
[[Kategorie:Stavby]]
-
{{Článek z Wikipedie}}
 

Aktuální verze z 3. 3. 2023, 17:46

Hořící tělo v krematoriu

Krematorium (z latinského cremare = spálit) je veřejné zařízení, v němž se v pecích provádí kremace neboli pohřeb žehem. Často se zde nachází také obřadní síň, sloužící k rozloučení pozůstalých se zemřelým.

Obsah

Historie současných krematorií

  • 1874 vstupuje v platnost nový italský zdravotní zákon, který jako první v křesťanském světě povoluje zpopelňování zesnulých v krematoriích. Německý inženýr Frederic Siemens postavil a vyzkoušel žároviště podobné současným kremačním pecím.
  • 1876 první novodobé krematorium v italském Milanu
  • 1885 vzniká první kremační spolek na území v Rakousku-Uhersku Die Flamme (Plamen)
  • 1890 v tomto roce je v Paříži zpopelněna jako první Češka Augusta Braunerová (1817–1890), matka malířky Zdenky Braunerové
  • 1899 založena společnost propagující pohřeb žehem na území Česka Společnost pro spalování mrtvol
  • 1909 založen spolek Krematorium
  • 1914 krajanským sdružením v Chicagu je uvedeno do provozu První české národní krematorium v Chicagu
  • 1917 v Liberci dokončeno první krematorium v Českých zemích (německé)
  • 1919 1. dubna je v tehdejším Československu přijat zákon č. 180/1919 Sb., kterým je zlegalizován pohřeb žehem. Postupně jsou uváděna do provozu krematoria v Liberci, Praze, Pardubicích, Mostě a Nymburce.
  • 1923 v Pardubicích dokončeno první české krematorium (viz Pardubické krematorium)

Seznam provozovaných krematorií v Česku

Krematorium v Pardubicích
Krematorium Praha-Strašnice
Krematorium v Olomouci

Zvířecí krematoria

Krematoria v umění

Koncentrační tábory

Krematoria byla také součástí výbavy nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů smrti. V někdejším Protektorátu Čechy a Morava se takovéto táborové krematorium nacházelo například v Terezíně, na konci 2. světové války i v Litoměřicích.

Související články

Literatura

  • Pohřeb ohněm : několik kapitol o zpopelňování mrtvých. Příprava vydání František Xaver Mencl. Praha : Krematorium, 1922. Vývoj kremace u nás a ve světě, otevření, budova a fungování pražského krematoria v ústřední síni na Olšanském hřbitově a další texty propagující pohřeb žehem.. Dostupné online.  

Reference

  1. 1,0 1,1 http://www.asb-portal.cz/2008/01/10/architektura/nadcasova-architektura/rondokubisticky-chram-smrti-v-pardubicich.html

Externí odkazy