Věžnice (okres Havlíčkův Brod)
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „1356“ textem „1356“) |
(++) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 30: | Řádka 30: | ||
| NUTS3 = CZ063 | | NUTS3 = CZ063 | ||
| nad.výš = 445 | | nad.výš = 445 | ||
- | }} | + | }}'''Věžnice''' je [[obec]] v okrese [[Okres Havlíčkův Brod|Havlíčkův Brod]], kraj [[Kraj Vysočina|Vysočina]]. |
- | '''Věžnice''' je [[obec]] v okrese [[Okres Havlíčkův Brod|Havlíčkův Brod]], kraj [[Kraj Vysočina|Vysočina]]. | + | * Ke dni 1. 1. 2021 zde žilo '''426''' obyvatel. |
+ | |||
== Geografie == | == Geografie == | ||
Obec se nachází asi 4 km severozápadně od [[Polná|Polné]] v údolí řeky [[Šlapanka|Šlapanky]] v území od samoty u rybníka Kukle až ke kamennému mostu v blízkosti [[mlýn]] Lutrián. Obcí prochází silnice III. třídy. V katastru obce leží ještě jeden rybník, Bor. | Obec se nachází asi 4 km severozápadně od [[Polná|Polné]] v údolí řeky [[Šlapanka|Šlapanky]] v území od samoty u rybníka Kukle až ke kamennému mostu v blízkosti [[mlýn]] Lutrián. Obcí prochází silnice III. třídy. V katastru obce leží ještě jeden rybník, Bor. | ||
Řádka 146: | Řádka 147: | ||
== Významné osobnosti == | == Významné osobnosti == | ||
Ve Věžnici se narodil Jan Štohanzl (1925 - 1995), lidový řezbář, autor pozoruhodných plastik, sošek a betlémů. | Ve Věžnici se narodil Jan Štohanzl (1925 - 1995), lidový řezbář, autor pozoruhodných plastik, sošek a betlémů. | ||
- | == | + | == Literatura == |
- | + | ||
* Hynek Jurman:''Smírčí kameny na Vysočině'', ISBN 80-239-7029-1. | * Hynek Jurman:''Smírčí kameny na Vysočině'', ISBN 80-239-7029-1. | ||
- | {{Mikroregion Polensko}} | + | == Reference == |
- | {{Okres Havlíčkův Brod}} | + | <references/> |
+ | |||
+ | |||
+ | {{Commonscat|Věžnice (Havlíčkův Brod District)}}{{Mikroregion Polensko}}{{Okres Havlíčkův Brod}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
+ | [[Kategorie:Věžnice (okres Havlíčkův Brod)| ]] | ||
[[Kategorie:Vesnice okresu Havlíčkův Brod]] | [[Kategorie:Vesnice okresu Havlíčkův Brod]] | ||
[[Kategorie:Mikroregion Polensko]] | [[Kategorie:Mikroregion Polensko]] |
Aktuální verze z 21. 10. 2021, 08:20
Věžnice je obec v okrese Havlíčkův Brod, kraj Vysočina.
- Ke dni 1. 1. 2021 zde žilo 426 obyvatel.
Obsah |
Geografie
Obec se nachází asi 4 km severozápadně od Polné v údolí řeky Šlapanky v území od samoty u rybníka Kukle až ke kamennému mostu v blízkosti mlýn Lutrián. Obcí prochází silnice III. třídy. V katastru obce leží ještě jeden rybník, Bor.
Historie
Vesnice vznikla spojením tří původních osad Horní, Prostřední a Dolní Věžnice, z tohoto důvodu se dodnes někdy používá i názvu Trojí Věžnice.[1] Horní a Dolní Věžnice byly založeny jako strážní osady na obchodní stezce z Brna do Prahy přibližně v I. polovině 13. století. Zdejší strážní věže, podle kterých také obec dostala název „Věžnice“,[2] měly údajně sloužit jako světelné majáky pomáhající putujícím kupcům. Pozitivní vliv na osidlování měla okolní těžba stříbrné rudy, což potvrzuje místní název části obce nazvané „Na Šachtě“. Zmínka o Horní Věžnici pochází z kupní smlouvy Čeňka z Lípy z roku 1356.[3] Od roku 1356 patřila obec k polenskému panství pod názvem Wezenicz.[1] V Horní a Prostřední Věžnici žilo převážně české obyvatelstvo, Dolní Věžnici osídlili němečtí kolonisté z Bavorska.[1] Nejstarší písemná zmínka o Prostřední Věžnici se objevuje v kupní smlouvě Hertvíka Žejdlice z roku 1597.[1] V 70. letech 18. století postavili v Dolní Věžnici německou školu, kam ovšem docházeli i české děti. Českou školu vybudovali roku 1884 v Horní Věžnici. Na přelomu 19. a 20. století zde fungovaly tři mlýny, pila a výrobna šindele. Obyvatelstvo patřilo převážně k německé národnosti, a proto se často používaly názvy Wieznitz, Veschnitz či počeštěný Wěžnitz.[1] Od roku 1925 se píše obecní kronika, kdy také došlo ke sloučení tří Věžnic a zavedení jednotného názvu Věžnice, stalo se tak na žádost obecního úřadu Horní Věžnice a spolku na podporu české menšiny v německých oblastech - Národní jednoty pošumavské.[1] Po roce 1945 bylo německé obyvatelstvo odsunuto.
Ekonomika
Pole okolo obce obhospodařuje 7 soukromých rolníků, sídlo zde má stavební firma, společnost zabývající se nákladní autodopravou, uhelné sklady, nakladatelství s vydavatelstvím, finanční poradce. Z řemeslníků tu pracuje truhlář, autoopravář. Svou živnost tu provozuje i lidové léčitelka.
Turistika
Z Přibyslavi do Věžnice vede zelená turistická stezka dlouhá 8 km, která dále pokračuje kolem rybníka Kukle do Polné. Další cyklotrasa Rušinov – Polná protíná Šlapanov i Věžnici.
Obyvatelstvo a občanská vybavenost
V místě se poskytuje služby knihovna, pošta, hostinec, dvě prodejny se smíšeným zbožím a prodejna textilu. Škola zde byla obnovena v roce 1991.[1] K zábavě slouží fotbalové hřiště a kulturní dům. Sbor dobrovolných hasičů místní založili v roce 1895, v Horní Věžnici roku 1910.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 566 | 559 | 551 | 599 | 596 | 595 | 599 | 414 | 413 | 403 | 421 | 421 | 402 |
Pamětihodnosti
- Kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů a blahoslaveného Adolpha Kolpinga – postavena svépomocí místních v roce 1999[1]
- Kamenný kříž - pochází z 15. století, je nejmohutnější na Polensku,[1] stojí na konci vsi ve směru na Šlapanov, mluví se o něm v několika místních pověstech, je zdobený neznámými symboly.
- Klábenešova kaplička - stojí v blízkosti kamenného kříže
- Socha sv. Jana Nepomuckého - z roku 1767
- Barokní sloup se čtyřmi obrazy světců
- Kamenný most - stojí severozápadním směrem asi 1 km od obce, klene se přes Zlatý potok, pochází asi ze 14 až 15. století[1]
- mlýn zvaný „Lutrián“
Kultura
Obecní úřad již několik let vydává „Věžnický občasník“ a od roku 1993 informuje občany pomocí kabelové televize. V roce 1999 zdejší nakladatelství vydalo čtyři emise barevných pohlednic a brožurku o historii obce a stavbě kaple „Věžnice“, kterou vytvořili Ing. Josef Málek a Josef Fuit.
Významné osobnosti
Ve Věžnici se narodil Jan Štohanzl (1925 - 1995), lidový řezbář, autor pozoruhodných plastik, sošek a betlémů.
Literatura
- Hynek Jurman:Smírčí kameny na Vysočině, ISBN 80-239-7029-1.
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 1,9 PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In Mikroregion Polensko. Polná : Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Věžnice (HB), s. 46-49. ( )
- ↑ PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Věžnice u Havlíčkova Brodu, s. 56.
- ↑ PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Věžnice, s. 6.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561.
|
Města, městyse a obce Mikroregionu Polensko |
---|
Arnolec • Brzkov • Dobronín • Dobroutov • Jamné • Jersín • Kamenná • Měšín • Nadějov • Nížkov • Poděšín • Polná • Rybné • |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |