Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Čakov (okres České Budějovice)
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 3. 6. 2013, 10:00
Čakov (dříve též Velký Čakov, Čákov) je obec ležící v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, zhruba 12 km západně od Českých Budějovic. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 238 obyvatel.
Obsah |
Místní části
Obec sestává ze tří částí: První je vesnice Čakov, druhou představuje o něco menší víska Čakovec, vzdálené přibližně 1¾ km jihovýchodním směrem, třetí pak osada Holubovská Bašta, ležící při jižním břehu rybníka Dehtář asi 1¾ km ssz. od Čakova. (údaje ze sčítání lidu, celkem 95 domů a 201 obyvatel k 1. březnu 2001)
- Čakov; katastrální území Čakov u Českých Budějovic, 5,92 km², 53 domů, 131 obyvatel
- Čakovec; k. ú. Čakovec, 3,10 km², 29 domů, 40 obyvatel
- Holubovská Bašta; k. ú. Čakov u Českých Budějovic, 13 domů, 30 obyvatel
Historie
Archeologickým průzkumem v letech 2002 až 2003 byly na okraji Čakova zjištěny pozůstatky osídlení z doby halštatské, usedlost výrobců železa. První písemná zmínka o vsi (Schecow, tj. Čekov) pochází z roku 1262. Ve starších dobách náležel Čakov Rožmberkům; zprvu býval spravován z hradu Poděhusy, později v rámci panství Český Krumlov. Rožmberský urbář z roku 1379 udává pro Čakov 8 lánů obhospodařovaných pozemků, jiný urbář k roku 1510 zde jmenuje 10 hospodářů (4 celoláníky a 6 půlláníků); 10 hospodářství bývalo v Čakově i kolem roku 1601, kdy poslední z Rožmberků Petr Vok ve finanční tísni prodal krumlovské panství císaři Rudolfu II., z jehož následovníků Ferdinand II. v roce 1622 udělil panství Český Krumlov včetně Čakova Janu Oldřichovi z Eggenberku. Vnuk onoho Jan Kristián z Eggenberku v roce 1710 bezdětný zemřel, čímž panství přešlo na vdovu Marii Ernestinu rozenou ze Schwarzenbergu, po její smrti roku 1719 pak na jejího synovce Adama Františka ze Schwarzenbergu. Schwarzenbergové pak zústali čakovskou vrchností až do zrušení poddanství. K roku 1756 se v Čakově poprvé připomíná škola. Dne 8. února 1841 postihl vesnici silný požár, při němž pohořelo 7 usedlostí. Od roku 1850 je Čakov samostatnou obcí vyjma období 14. června 1964 až 23. listopadu 1990, kdy tvořil součást obce Jankov.
Pamětihodnosti
- Farní kostel sv. Linharta uprostřed návsi představuje díky své vyvýšené poloze zdaleka patrnou dominantu obce. Raně gotická stavba z doby kolem roku 1300 bývala obklopena hřbitovem, zrušeným 1961. Několik dřevěných gotických soch z výzdoby kostela je vystaveno v Alšově galerii na Hluboké. V kostele se též dochoval náhrobník Jiřího Čakovce z Bohušic a na Čakovci († 30. června 1529). Farnost zde bývala od 14. století, zanikla však po roce 1620 načež býval Čakov přifařován k různým okolním kostelům (Dubné, Křemže, Lhenice, naposledy Brloh). Roku 1781 byla v Čakově zřízena lokálie a v roce 1794 opět povýšena na faru. Dnes k farnosti příslušejí kromě všech části obce Čakov též Jankov a Holašovice.
- Fara, barokní z roku 1787
- Kamenná čtverhranná kašna v parčíku před kostelem, datovaná 1869
- Kaplička sv. Václava z roku 1883, naproti faře
- Ve vsi se dochoval asi tucet usedlostí ze druhé poloviny 19. a počátku 20. století
Vývoj Čakova (části obce) mezi lety 1840 a 2001 [1] | |||||||||||||
Počet obyvatel | |||||||||||||
1840 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
241 | 287 | 246 | 231 | 244 | 252 | 233 | 220 | 160 | 164 | 152 | 146 | 125 | 131 |
Počet domů | |||||||||||||
1840 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
29 | 33 | 34 | 34 | 36 | 36 | 36 | 39 | 47 | 42 | 43 | 44 | 50 | 53 |
Reference
Externí odkazy
Čakov |
Čakovec |
Holubovská Bašta
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
Chybná citace Nalezena značka
<ref>
bez příslušné značky <references/>
.