Ve středu 26. března 2025 se podařilo týmu Multimediaexpo.cz
dokončit zcela nový balíček 1 000 000 fotografií na plných 100 procent !
Nedostižná hranice 4 000 000 fotografií se února 2026 už nedožije...
FFresh emotion happy.png

Veleslavín

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Stanice metra)
 
Řádka 17: Řádka 17:
|PSČ =162 00
|PSČ =162 00
|mapa =
|mapa =
-
}}
+
}}'''Veleslavín''' je dříve samostatná vesnice, dnes městská čtvrť, část [[Praha 6|Prahy 6]]. Vznik Veleslavína spadá patrně do 10. až 11. století. První zmínka je již v zakládací listině [[břevnovský klášter|břevnovského kláštera]]. Do roku 1420, kdy byl zabaven [[Pražané|Pražany]] a přešel do majetku [[Staré Město (Praha)|Starého Města]], náležel břevnovskému klášteru. Část osady byla postoupena statkům nejvyššího purkrabství a část navrácena břevnovskému klášteru. V 16. století náležel jeden z dvorů ve Veleslavíně otci [[Daniel Adam z Veleslavína|Daniela Adama z Veleslavína]] a jiný zdejší dvůr vlastnil [[Ferdinand Šlik]]. [[Zámek Veleslavín|Zdejší zámeček]] byl postaven mezi roky 1730-1750. V roce [[1922]] byl Veleslavín s 1814 obyvateli a 173 domy připojen k Praze jako součást [[Praha XIX.|Prahy XIX.]] V roce [[1949]] se stalo [[Katastrální území|k.ú.]] Veleslavín součástí obvodu [[Praha 6]] (s [[Dejvice]]mi, [[Sedlec (Praha)|Sedlecem]], [[Vokovice]]mi a s částmi [[Bubeneč|Bubenče]], [[Hradčany|Hradčan]], [[Střešovice|Střešovic]] a [[Liboc]]e) a zůstalo součástí obvodu [[Praha 6]] i při reformě v roce [[1960]]. V roce [[1990]] se území stalo součástí městské části [[Praha 6]].
-
'''Veleslavín''' je dříve samostatná vesnice, dnes městská čtvrť, část [[Praha 6|Prahy 6]]. Vznik Veleslavína spadá patrně do 10. až 11. století. První zmínka je již v zakládací listině [[břevnovský klášter|břevnovského kláštera]]. Do roku 1420, kdy byl zabaven [[Pražané|Pražany]] a přešel do majetku [[Staré Město (Praha)|Starého Města]], náležel břevnovskému klášteru. Část osady byla postoupena statkům nejvyššího purkrabství a část navrácena břevnovskému klášteru. V 16. století náležel jeden z dvorů ve Veleslavíně otci [[Daniel Adam z Veleslavína|Daniela Adama z Veleslavína]] a jiný zdejší dvůr vlastnil [[Ferdinand Šlik]]. [[Zámek Veleslavín|Zdejší zámeček]] byl postaven mezi roky 1730-1750. V roce [[1922]] byl Veleslavín s 1814 obyvateli a 173 domy připojen k Praze jako součást [[Praha XIX.|Prahy XIX.]] V roce [[1949]] se stalo [[Katastrální území|k.ú.]] Veleslavín součástí obvodu [[Praha 6]] (s [[Dejvice]]mi, [[Sedlec (Praha)|Sedlecem]], [[Vokovice]]mi a s částmi [[Bubeneč|Bubenče]], [[Hradčany|Hradčan]], [[Střešovice|Střešovic]] a [[Liboc]]e) a zůstalo součástí obvodu [[Praha 6]] i při reformě v roce [[1960]]. V roce [[1990]] se území stalo součástí městské části [[Praha 6]].
+
== Další fotografie ==
== Další fotografie ==
<gallery>
<gallery>
-
Image:VladoMilunicHvezda3.jpg|Sídliště Hvězda od arch. Vlado Miluniče
+
File:VladoMilunicHvezda3.jpg|Sídliště Hvězda od arch. Vlado Miluniče
-
Image:Praha, Veleslavín, nádraží II.JPG|Nádraží Veleslavín
+
File:Praha, Veleslavín, nádraží II.JPG|Nádraží Veleslavín
 +
File:NVeleslavín metro station 2016Z09.JPG|[[Nádraží Veleslavín (stanice metra)|Stanice metra]]
</gallery>
</gallery>
Řádka 35: Řádka 35:
{{geo cz|50|5|30|14|20|48}}
{{geo cz|50|5|30|14|20|48}}
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
* [http://foto.mapy.cz/37835-Supermoderni-obytna-architektura Supermoderní nájemní dům]
+
* {{KM|729353|Veleslavín}}
 +
* [https://www.veleslavin39.cz Veleslavín39 – měsíčník pro Veleslavín a okolí]
-
{{Město Praha}}{{commonscat|Veleslavín}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{commonscat|Veleslavín}}{{Město Praha}}{{Článek z Wikipedie}}
 +
[[Kategorie:Veleslavín| ]]
[[Kategorie:Pražské čtvrti]]
[[Kategorie:Pražské čtvrti]]
[[Kategorie:Praha 6]]
[[Kategorie:Praha 6]]
-
[[Kategorie:Veleslavín| ]]
 

Aktuální verze z 26. 3. 2025, 01:01

Veleslavín je dříve samostatná vesnice, dnes městská čtvrť, část Prahy 6. Vznik Veleslavína spadá patrně do 10. až 11. století. První zmínka je již v zakládací listině břevnovského kláštera. Do roku 1420, kdy byl zabaven Pražany a přešel do majetku Starého Města, náležel břevnovskému klášteru. Část osady byla postoupena statkům nejvyššího purkrabství a část navrácena břevnovskému klášteru. V 16. století náležel jeden z dvorů ve Veleslavíně otci Daniela Adama z Veleslavína a jiný zdejší dvůr vlastnil Ferdinand Šlik. Zdejší zámeček byl postaven mezi roky 1730-1750. V roce 1922 byl Veleslavín s 1814 obyvateli a 173 domy připojen k Praze jako součást Prahy XIX. V roce 1949 se stalo k.ú. Veleslavín součástí obvodu Praha 6 (s Dejvicemi, Sedlecem, Vokovicemi a s částmi Bubenče, Hradčan, Střešovic a Liboce) a zůstalo součástí obvodu Praha 6 i při reformě v roce 1960. V roce 1990 se území stalo součástí městské části Praha 6.

Obsah

[skrýt]

Další fotografie

Související články

Souřadnice

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Veleslavín
[skrýt]        Praha – hlavní město České republiky
Městské obvody (1–10), Správní obvody (1–22) a Městské části (57)
Praha 1

Praha 1 (Praha 1)

Praha 2

Praha 2 (Praha 2)

Praha 3

Praha 3 (Praha 3)

Praha 4

Praha 4 (Praha 4, Praha-Kunratice), Praha 11 (část: Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd), Praha 12 (Praha 12, Praha-Libuš)

Praha 5

Praha 5 (Praha 5, Praha-Slivenec), Praha 13 (Praha 13, Praha-Řeporyje),
Praha 16 (Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Zbraslav, Praha-Lipence), Praha 17 (část: Praha-Zličín)

Praha 6

Praha 6 (Praha 6, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina), Praha 17 (část: Praha 17)

Praha 7

Praha 7 (Praha 7, Praha-Troja)

Praha 8

Praha 8 (Praha 8, Praha-Ďáblice, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry)

Praha 9

Praha 9, Praha 14 (Praha 14, Praha-Dolní Počernice), Praha 18 (Praha 18, Praha-Čakovice), Praha 19 (Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice),
Praha 20 (Praha 20), Praha 21 (Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice)

Praha 10

Praha 10, Praha 15 (Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč),
Praha 22 (Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice), Praha 11 (část: Praha-Křeslice)

   Katastrální území a části Prahy (112)

BěchoviceBeniceBohniceBraníkBřevnovBřeziněvesBubenečČakoviceČerný MostČimice • Dejvice • Dolní Chabry • Dolní Měcholupy Dolní Počernice Dubeč • Ďáblice • Háje • Hájek u Uhříněvsi (Hájek) • Hloubětín • Hlubočepy • Hodkovičky • Holešovice (Holešovice-Bubny) • Holyně • Horní Měcholupy Horní Počernice • Hostavice • Hostivař • Hradčany • Hrdlořezy • Chodov • Cholupice • Jinonice • Josefov • Kamýk • Karlín • Kbely • Klánovice • Kobylisy • Koloděje • Kolovraty • Komořany • Košíře • Královice • Krč • Křeslice • Kunratice • Kyje • Lahovice • Letňany • Lhotka • Libeň • Liboc • Libuš • Lipany • Lipence • Lochkov • Lysolaje • Malá Chuchle Malá Strana • Malešice • Michle • Miškovice • Modřany • Motol • Nebušice • Nedvězí u Říčan (Nedvězí) • Nové Město • Nusle • Petrovice • Písnice • Pitkovice • Podolí • Prosek • Přední Kopanina • Radlice • Radotín • Ruzyně • Řeporyje • Řepy • Satalice • Sedlec • Slivenec • Smíchov • Sobín • Staré Město • Stodůlky • Strašnice • Střešovice • Střížkov • Suchdol • Šeberov • Štěrboholy • Točná • Troja • Třebonice • Třeboradice • Uhříněves • Újezd nad Lesy • Újezd u Průhonic (Újezd) • Veleslavín • Velká Chuchle Vinohrady (Královské Vinohrady) • Vinoř • Vokovice • Vršovice • Vysočany • Vyšehrad • Záběhlice • Zadní Kopanina • Zbraslav • Zličín • Žižkov