Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Šablona:Článek dne/2020/11
Z Multimediaexpo.cz
(++) |
m (Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE</noinclude>“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Článků DNE</noinclude>“) |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 4: | Řádka 4: | ||
Město Jeseník sousedí na severu s obcemi [[Mikulovice (okres Jeseník)|Mikulovice]] a [[Česká Ves]], na západě s obcí [[Lipová-lázně]], na jihu s obcí [[Bělá pod Pradědem]] a na východě s městem [[Zlaté Hory]]. Od krajského města [[Olomouc]] je vzdáleno 69,5 km. | Město Jeseník sousedí na severu s obcemi [[Mikulovice (okres Jeseník)|Mikulovice]] a [[Česká Ves]], na západě s obcí [[Lipová-lázně]], na jihu s obcí [[Bělá pod Pradědem]] a na východě s městem [[Zlaté Hory]]. Od krajského města [[Olomouc]] je vzdáleno 69,5 km. | ||
| - | Geomorfologicky patří Jeseník k provincii [[Česká vysočina]], subprovincii [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|krkonošsko-jesenické (sudetské)]], oblasti [[Jesenická oblast|jesenické (východosudetské)]], na rozhraní geomorfologického celku [[Rychlebské hory]] (podcelek Sokolský hřbet), geomorfologického celku [[Hrubý Jeseník]] (podcelek Medvědská hornatina) a geomorfologického celku [[Zlatohorská vrchovina]]. Nejvyšší hory jsou v jihovýchodním cípu katastru – Velké Bradlo (1050 m n. m.) a Srnčí vrch (1027 m n. m.). | + | Geomorfologicky patří Jeseník k provincii [[Česká vysočina]], subprovincii [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|krkonošsko-jesenické (sudetské)]], oblasti [[Jesenická oblast|jesenické (východosudetské)]], na rozhraní geomorfologického celku [[Rychlebské hory]] (podcelek Sokolský hřbet), geomorfologického celku [[Hrubý Jeseník]] (podcelek Medvědská hornatina) a geomorfologického celku [[Zlatohorská vrchovina]]. Nejvyšší hory jsou v jihovýchodním cípu katastru – Velké Bradlo (1050 m n. m.) a Srnčí vrch (1027 m n. m.). Území Jeseníku patří do povodí [[Odra|Odry]]. |
| - | Území Jeseníku patří do povodí [[Odra|Odry | + | |
Jeseníkem protéká severním směrem [[Bělá (přítok Kladské Nisy)|Bělá]], do které ve městě ústí zleva potok ''Staříč''. V [[Bukovice (Jeseník)|Bukovicích]] přijímá Bělá zprava ''Vrchovištní potok'', který odvodňuje [[Rejvíz|rejvízská]] rašeliniště. V okolí Lázní Jeseník se nachází řada pramenů jesenické soustavy, zejména Rumunský, Bezručův, Žofiin, Slovanský, Rudolfův, Pražský, Polský, Mariin. Další se nacházejí na východ od města: např. prameny Anglický, Řecký, Turistický, Eduardův, Svornosti a Diana. | Jeseníkem protéká severním směrem [[Bělá (přítok Kladské Nisy)|Bělá]], do které ve městě ústí zleva potok ''Staříč''. V [[Bukovice (Jeseník)|Bukovicích]] přijímá Bělá zprava ''Vrchovištní potok'', který odvodňuje [[Rejvíz|rejvízská]] rašeliniště. V okolí Lázní Jeseník se nachází řada pramenů jesenické soustavy, zejména Rumunský, Bezručův, Žofiin, Slovanský, Rudolfův, Pražský, Polský, Mariin. Další se nacházejí na východ od města: např. prameny Anglický, Řecký, Turistický, Eduardův, Svornosti a Diana. | ||
| - | První zmínka o Jeseníku pochází z roku 1267 | + | První zmínka o Jeseníku pochází z roku 1267. Mezi lety 1284 a 1295 se stal městem. Jedním z důvodů byla strategická poloha na soutoku říček Staříče a [[Bělá (přítok Kladské Nisy)|Bělé]], kde se rovněž cesta vedoucí ze [[Slezsko|Slezska]] na [[Morava|Moravu]] větvila k Ramzovskému a Červenohorskému sedlům. Toto místo již nejpozději roku 1284 střežil zdejší hrad, patřící vratislavskému biskupovi. Dalším důvodem byla naleziště železné rudy v okolí: z roku 1326 pochází první zmínka o zpracovávání železné rudy hned v třinácti hamrech poblíž Jeseníku. Jeseník spolu s vesnicemi v širším okolí tedy vznikl plánovitou kolonizací vratislavských biskupů, kteří zdejší území získali roku 1199. Součástí města byl od založení nepochybně i kostel s farou, ačkoli první zmínka o něm pochází z roku 1318. Stejně tak frývaldovský hrad musel jistě existovat již v roce 1284, výslovně se však zmiňuje až roku 1374. Jednalo se vlastně jen o vodní [[tvrz]] vybavenou, ještě koncem 17. století, [[Padací most|padacím mostem]]. Ta existuje po několika přestavbách dosud a jako správní sídlo frývaldovského panství, později komplexu velkostatků, sloužila až do roku [[1945]]. |
| - | Součástí města byl od založení nepochybně i kostel s farou, ačkoli první zmínka o něm pochází z roku 1318. Stejně tak frývaldovský hrad musel jistě existovat již v roce 1284 | + | |
| - | V roce 1295 se poprvé připomíná městské fojtství, k němuž patřil i dvůr a postupně i vesnice Ves Frývaldov, [[Česká Ves]], [[Široký Brod]] a [[Bukovice (Jeseník)|Bukovice]]. Od roku 1378 je drželi Mušínové. Počátkem 15. století to byl Hynek Mušín z Hohenštejnu, který se však stal příznivcem husitství, a biskup mu proto rychtu roku 1422 odňal a udělil je Hanuškovi Mušínovi, Hynkovu bratranci. Vdova po něm Anna prodala roku 1463 fojtský statek Hynčíkovi ze Šilperka, po jehož smrti (1468) je od vdovy Barbory odkoupil biskup. Fojtský statek byl pak i s městěm Frývaldovem zastavován a samostatně se naposledy uvádí roku 1547. Město se brzy po založení hospodářsky rozvinulo. Již roku 1295 jsou připomínány první řemeslnické cechy, řeznický a pekařský. Z roku 1328 je první zmínka o těžbě a zpracování železa - tehdy povolil biskup Tomáš I. Kozlowaroga jakémusi Ludherovi postavit u města železný hamr. Ačkoli byla v 14. století železná ruda z Jeseníku prodávána až v Anglii, její těžba již koncem uvedeného století upadla a vylidnily se i hornické osady v okolí. Nový rozmach těžby železa, ale i stříbra a zlata, nastal v druhé polovině 15. století. V té době byl Jeseník s okolím udělován vratislavskými biskupy v léno. | + | V roce 1295 se poprvé připomíná městské fojtství, k němuž patřil i dvůr a postupně i vesnice Ves Frývaldov, [[Česká Ves]], [[Široký Brod]] a [[Bukovice (Jeseník)|Bukovice]]. Od roku 1378 je drželi Mušínové. Počátkem 15. století to byl Hynek Mušín z Hohenštejnu, který se však stal příznivcem husitství, a biskup mu proto rychtu roku 1422 odňal a udělil je Hanuškovi Mušínovi, Hynkovu bratranci. Vdova po něm Anna prodala roku 1463 fojtský statek Hynčíkovi ze Šilperka, po jehož smrti (1468) je od vdovy Barbory odkoupil biskup. Fojtský statek byl pak i s městěm Frývaldovem zastavován a samostatně se naposledy uvádí roku 1547. Město se brzy po založení hospodářsky rozvinulo. Již roku 1295 jsou připomínány první řemeslnické cechy, řeznický a pekařský. Z roku 1328 je první zmínka o těžbě a zpracování železa - tehdy povolil biskup Tomáš I. Kozlowaroga jakémusi Ludherovi postavit u města železný hamr. Ačkoli byla v 14. století železná ruda z Jeseníku prodávána až v Anglii, její těžba již koncem uvedeného století upadla a vylidnily se i hornické osady v okolí. Nový rozmach těžby železa, ale i stříbra a zlata, nastal v druhé polovině 15. století. V té době byl Jeseník s okolím udělován vratislavskými biskupy v léno.<br />Významné bylo udělení Jeseniku i s okolním panstvím roku 1506 Fuggerům, celoevropsky působícímu podnikatelskému rodu z [[Augsburg|Augšpurku]], kteří zde rozvinuli důlní činnost. Téhož roku získalo město horní privilegia a obdrželo [[erb]]. <noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude> |
| - | + | ||
| - | Významné bylo udělení Jeseniku i s okolním panstvím roku 1506 Fuggerům, celoevropsky působícímu podnikatelskému rodu z [[Augsburg|Augšpurku]], kteří zde rozvinuli důlní činnost. Téhož roku získalo město horní privilegia a obdrželo [[erb]]. | + | |
| - | <noinclude>[[Kategorie: | + | |
Aktuální verze z 12. 1. 2023, 11:52
Jeseník (německy: Freiwaldau), je slezské lázeňské město na severu Olomouckého kraje, středisko stejnojmenného okresu.
Město Jeseník sousedí na severu s obcemi Mikulovice a Česká Ves, na západě s obcí Lipová-lázně, na jihu s obcí Bělá pod Pradědem a na východě s městem Zlaté Hory. Od krajského města Olomouc je vzdáleno 69,5 km. Geomorfologicky patří Jeseník k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské), oblasti jesenické (východosudetské), na rozhraní geomorfologického celku Rychlebské hory (podcelek Sokolský hřbet), geomorfologického celku Hrubý Jeseník (podcelek Medvědská hornatina) a geomorfologického celku Zlatohorská vrchovina. Nejvyšší hory jsou v jihovýchodním cípu katastru – Velké Bradlo (1050 m n. m.) a Srnčí vrch (1027 m n. m.). Území Jeseníku patří do povodí Odry.
Jeseníkem protéká severním směrem Bělá, do které ve městě ústí zleva potok Staříč. V Bukovicích přijímá Bělá zprava Vrchovištní potok, který odvodňuje rejvízská rašeliniště. V okolí Lázní Jeseník se nachází řada pramenů jesenické soustavy, zejména Rumunský, Bezručův, Žofiin, Slovanský, Rudolfův, Pražský, Polský, Mariin. Další se nacházejí na východ od města: např. prameny Anglický, Řecký, Turistický, Eduardův, Svornosti a Diana.
První zmínka o Jeseníku pochází z roku 1267. Mezi lety 1284 a 1295 se stal městem. Jedním z důvodů byla strategická poloha na soutoku říček Staříče a Bělé, kde se rovněž cesta vedoucí ze Slezska na Moravu větvila k Ramzovskému a Červenohorskému sedlům. Toto místo již nejpozději roku 1284 střežil zdejší hrad, patřící vratislavskému biskupovi. Dalším důvodem byla naleziště železné rudy v okolí: z roku 1326 pochází první zmínka o zpracovávání železné rudy hned v třinácti hamrech poblíž Jeseníku. Jeseník spolu s vesnicemi v širším okolí tedy vznikl plánovitou kolonizací vratislavských biskupů, kteří zdejší území získali roku 1199. Součástí města byl od založení nepochybně i kostel s farou, ačkoli první zmínka o něm pochází z roku 1318. Stejně tak frývaldovský hrad musel jistě existovat již v roce 1284, výslovně se však zmiňuje až roku 1374. Jednalo se vlastně jen o vodní tvrz vybavenou, ještě koncem 17. století, padacím mostem. Ta existuje po několika přestavbách dosud a jako správní sídlo frývaldovského panství, později komplexu velkostatků, sloužila až do roku 1945.
V roce 1295 se poprvé připomíná městské fojtství, k němuž patřil i dvůr a postupně i vesnice Ves Frývaldov, Česká Ves, Široký Brod a Bukovice. Od roku 1378 je drželi Mušínové. Počátkem 15. století to byl Hynek Mušín z Hohenštejnu, který se však stal příznivcem husitství, a biskup mu proto rychtu roku 1422 odňal a udělil je Hanuškovi Mušínovi, Hynkovu bratranci. Vdova po něm Anna prodala roku 1463 fojtský statek Hynčíkovi ze Šilperka, po jehož smrti (1468) je od vdovy Barbory odkoupil biskup. Fojtský statek byl pak i s městěm Frývaldovem zastavován a samostatně se naposledy uvádí roku 1547. Město se brzy po založení hospodářsky rozvinulo. Již roku 1295 jsou připomínány první řemeslnické cechy, řeznický a pekařský. Z roku 1328 je první zmínka o těžbě a zpracování železa - tehdy povolil biskup Tomáš I. Kozlowaroga jakémusi Ludherovi postavit u města železný hamr. Ačkoli byla v 14. století železná ruda z Jeseníku prodávána až v Anglii, její těžba již koncem uvedeného století upadla a vylidnily se i hornické osady v okolí. Nový rozmach těžby železa, ale i stříbra a zlata, nastal v druhé polovině 15. století. V té době byl Jeseník s okolím udělován vratislavskými biskupy v léno.
Významné bylo udělení Jeseniku i s okolním panstvím roku 1506 Fuggerům, celoevropsky působícímu podnikatelskému rodu z Augšpurku, kteří zde rozvinuli důlní činnost. Téhož roku získalo město horní privilegia a obdrželo erb.