Lipová-lázně

Z Multimediaexpo.cz

Obec Lipová-lázně se nachází v okrese Jeseník, kraj Olomoucký. Ke dni 31. 12. 2008 zde žilo 2519 obyvatel.

Obsah

1 Historie
- 1.1 Správní vývoj^[1]
- 1.2 Vývoj počtu obyvatel^[2]
2 Členění obce
3 Název
4 Pamětihodnosti
5 Reference

Historie

O první písemné zmínce o obci nepanuje jednotný názor: nepochybně je písemně zmíněna v dokumentu sepsaném kolem roku 1290, dřívější zmínky (z listin z let 1257, 1284) se zřejmě vztahují k obci Lipowa poblíž polské Nisy. V té době se nazývala Lynda, což odpovídá německému Linde, lípa. Od první zmínky patřila ves vratislavskému biskupství, nejpozději od roku 1420 století v rámci frývaldovského panství, které však bylo od 14. do poloviny 16. století často zastavovano jiným držitelům. Po uvedeném roce však vesnice na delší dobu z pramenů mizí a zřejmě stejně jako řada obcí v okolí zpustla a byla obnovena až novou kolonizační aktivitou vratislavských biskupů v polovině 16. století pod názvem Lipová (něm. Lindewiese). Přívlastek "Dolní" se začal používat až po vzniku Horní Lipové v 17. století. Od té doby je doloženo i zdejší fojtství. Z obce nejsou zaznamenány potíže s rekatolizací ani škody za třicetileté války. Dotkly se jí však čarodějnické procesy probíhající v Jeseníku v letech 1622-1684, při nichž skončilo na hranici postupně osm lipovských žen, ale roku 1651 též osmiletý chlapec. Tato typická lánová kolonizační ves byla od počátku zemědělským zázemím Jeseníku a s Českou Vsí byla největší vsí frývaldovského panství. Od 16. století (kdy se klimatické podmínky stávaly zemědělství nepříznivějšími) nabývají významu těžba a zpracování dřeva - Dolní Lipová byla mimo jiné proslulá svými řezbáři -, pastevectví, vesnická řemesla, těžba a zpracování mramoru, dolování a pálení vápna. V Dolní Lipové byl již nejpozději roku 1638 kostelík sv. Kateřiny. V letech 1787-1788 však byl postaven nový klasicistní kostel s (pro Slezsko velmi netypickým) zasvěcením sv. Václavu. Jeho stavba se připisuje podnětu císaře Josefa II., který tudy projížděl roku 1779. Současně byla u kostela zřízena rovněž římskokatolická fara (1785) a škola (1786). V 19. století se obec rozvíjela v souvislosti s rozvojem průmyslu v Jeseníku a okolí, stavbou železnice (1888), ale také lázeňstvím - v roce 1837 se začalo s léčbou v Lázních Dolní Lipová. V meziválečném období se v dosud ryze německé obci utvořila poměrně početná česká menšina. Mnoho obyvatel pracovalo v průmyslových závodech v Jeseníku a právě u viaduktu v Dolní Lipové skončila střelbou do demonstrujících Frývaldovská stávka. Obsazení pohraničí Německem v říjnu 1938 vedlo k odchodu většiny českých obyvatel, po roce 1945 byla odsunuta naopak německá většina. Dosídlení obce bylo jen pozvolné a problematické, přesto však - díky blízkosti Jeseníku a možnosti zaměstnání v lázeňství a cestovním ruchu - nakonec úspěšné a od 70. let zažívá obec nový rozvoj. V roce 1960 byla dosavadním obec Dolní Lipová sloučena s Horní Lipovou, zmenšenou o osadu Ramzová, a společným názvem nové obce se stalo Lipová-lázně. Od roku 1947 je v obci odborné učiliště. U dolní Lipové se nacházela osada Miroslav (něm. Friedenshau), kde bylo roku 1930 6 domů a 24 obyvatel. Osada po roce 1945 zanikla a dnes je zde stejnojmenný lyžařský areál.

Správní vývoj^[1]

1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, panství Frývaldov

od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Frývaldov
od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Frývaldov (od 1947 Jeseník)

kromě: (20. listopad) 1938-1945 říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland, vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau, Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Freiwaldau

- od 31. května 1945 Slezská expozitura země Moravskoslezské
od 1. ledna 1949 do 30. června 1960 Olomoucký kraj, okres Jeseník,
od 1. července 1960 do 31. prosince 1995 Severomoravský kraj, okres Šumperk,
od 1. ledna 1996 do 31. prosince 1999 Severomoravský kraj, okres Jeseník
od 1. ledna 2000 Olomoucký kraj, okres Jeseník

Vývoj počtu obyvatel^[2]

Celá obec Lipová-lázně

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	3539	3864	4131	4326	4559	4203	4844^{[p 1]}	2569	2706	2389	2408	2497	2542^{[p 2]}

↑ z toho: 319 Čechoslováků, 4414 Němců; 4621 řím. kat., 71 evang., 30 čsl., 9 izrael., 99 bez vyzn.
↑ z toho: 2349 Čechů, Moravanů a Slezanů, 88 Slováků, 34 Němců, 1 Polák; 483 řím. kat., 13 čsl. hus., 22 evang., 2 pravosl., 1726 bez vyzn.

Část obce Lipová-lázně (Dolní Lipová)

Rok	1806	1836	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1939	1947	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	1609	2087	2209	2431	2621	2854	3109	2916	3398^{[p 1]}	3290	2046	1964	2087	1958	2045	2148	2178

↑ z toho: 293 Čechoslováků, 3008 Němců; 3212 řím. kat., 29 evang., 9 čsl., 9 izrael., 78 bez vyzn.

Členění obce

Části obce

Bobrovník
Horní Lipová
Lipová-lázně

Základní sídelní jednotky

Bobrovník
Horní Lipová
Lipová-lázně

Katastrální území

Dolní Lipová (1557,56 ha)
Horní Lipová (2879,13 ha)

Název

Česky Bobrovník, německy Bieberteich (1869-1880 Biberteich).
Česky Horní Lipová, 1880 Horní Lipová), německy Ober Lindewiese (1869 Ober-Lindewiese, 1900-1910 Oberlindewiese).
Česky Lipová-lázně (1869 Dolní Lipová, 1880 Dolní Lípová), německy Nieder Lindewiese (1900-1910 Niederlindewiese).

Pamětihodnosti

Lázně Dolní Lipová
římskokatolický farní kostel sv. Václava, klasicistní z let 1787-1788
Pomník obětem frývaldovské stávky (z roku 1961)
Hrob a pomník Rudolfa Haukeho, jednoho z padlých ve Frývaldovské stávce, na místním hřbitově, postavený roku 1931
Hrob Johanna Schrotha, zakladatele zdejších lázní, a jeho rodiny
Hospoda Na rychtě, bývalé fojtství, budova postavená kolem roku 1800 v přechodovém barokně-klasicistickém stylu
pomník J. W. Goetha a J. Haydna v obecním parku, z roku 1932
Jeskyně Na Pomezí u silnice v sedle směrem na Javorník ve Slezsku

Bobrovník | Horní Lipová | Lipová-lázně

Reference

↑ Dan Gawrecki a spol. Dějiny Českého Slezska, Opava 2003
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 33; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 976-977

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Lipová-lázně

Města a obce okresu Jeseník
Bělá pod Pradědem • Bernartice • Bílá Voda • Černá Voda • Česká Ves • Hradec-Nová Ves • Javorník • Jeseník • Kobylá nad Vidnavkou • Lipová-lázně • Mikulovice • Ostružná • Písečná • Skorošice • Stará Červená Voda • Supíkovice • Uhelná • Vápenná • Velká Kraš • Velké Kunětice • Vidnava • Vlčice • Zlaté Hory • Žulová

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[2] z toho: 319 Čechoslováků, 4414 Němců; 4621 řím. kat., 71 evang., 30 čsl., 9 izrael., 99 bez vyzn.

[3] z toho: 2349 Čechů, Moravanů a Slezanů, 88 Slováků, 34 Němců, 1 Polák; 483 řím. kat., 13 čsl. hus., 22 evang., 2 pravosl., 1726 bez vyzn.

[4] z toho: 293 Čechoslováků, 3008 Němců; 3212 řím. kat., 29 evang., 9 čsl., 9 izrael., 78 bez vyzn.

[0] Dan Gawrecki a spol. Dějiny Českého Slezska, Opava 2003

[1] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 33; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 976-977

[1]

[2]

[p 1]

[p 2]

[p 1]