Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Textilní síť
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Vylepšení) |
||
Řádka 44: | Řádka 44: | ||
* obaly pro zemědělské a průmyslové produkty (sítě z fóliových přízí) | * obaly pro zemědělské a průmyslové produkty (sítě z fóliových přízí) | ||
== Galerie sítí == | == Galerie sítí == | ||
- | <gallery perrow=" | + | <gallery perrow="4"> |
File:HMB Fischernetz Jungsteinzeit.jpg|Zbytky rybářské sítě asi osum tisíc let staré | File:HMB Fischernetz Jungsteinzeit.jpg|Zbytky rybářské sítě asi osum tisíc let staré | ||
File:Netzknüpfmaschine.jpg|Nákres Jacqurdova uzlovacího stroje (1804) | File:Netzknüpfmaschine.jpg|Nákres Jacqurdova uzlovacího stroje (1804) | ||
Řádka 50: | Řádka 50: | ||
File:Häkelfilet 2.jpg|Ručně háčkovaná síť z bavlněné příze | File:Häkelfilet 2.jpg|Ručně háčkovaná síť z bavlněné příze | ||
File:Filet de pêche DSC00630.JPG|Jednoduchý a dvojitý uzel na rybářských sítích | File:Filet de pêche DSC00630.JPG|Jednoduchý a dvojitý uzel na rybářských sítích | ||
- | |||
Soubor:Filetbindung 4.jpg|Struktura rašlové sítě s filetovou vazbou | Soubor:Filetbindung 4.jpg|Struktura rašlové sítě s filetovou vazbou | ||
File:Bobbinet structure.jpg|Struktura bobinetu | File:Bobbinet structure.jpg|Struktura bobinetu | ||
- | |||
File:Desira407.jpg|Síťové pumčochy z polyamidu | File:Desira407.jpg|Síťové pumčochy z polyamidu | ||
</gallery> | </gallery> |
Aktuální verze z 19. 7. 2017, 11:33
Síť je průhledná plošná textilie s vazbou z pravidelných otvorů.
Obsah |
Zaměření článku
Následující článek se zabývá jak výrobky používanými pro technické účely (rybářská, tenisová, ochranná síť a pod.), tak i síťovými textiliemi pro oděvní a bytové účely (např. petinet, bobinet, markyzet, filet a pod.). Článek nepojenává o sítích vyrobených textilní technikou (např. tkaním, pletením) z netextilních materiálů (viz článek Kovová vlákna).
Z historie sítí
Zhotovování sítí patří k nejstarším rukodělným technikám (viz. snímek zbytku sítě z mladší doby kamenné). První stroje na vazání (uzlování) sítí se objevily na přelomu 18. a 19. století. Z tohoto období se zachoval např. nákres Jacquardova aparátu z roku 1804 (nákres v galerii snímků). V průběhu 19. a 20 století se sítě začaly vyrábět také na tkacích, pletacích a jiných textilních strojích. Z těch vynikla zejména výroba na pletacích rašlových strojích vysokou produktivitou a možnostmi použití pro mnoho druhů síťovin, proto se asi od poloviny 20. století vyrábí většina sítí touto technikou.
Ručně zhotovené sítě
U ruční výroby sítí uzlováním se často rozlišují dvě techniky: [1] Síťování (angl.:netting), kde se tvoří oka a uzly z jedné niti, která prochází celou sítí. K práci se používá síťovací jehla (snímek v Galerii) a pomocné dřívko, nitě z přírodních nebo umělých vláken skané nebo spletené do provazů. Vázání (angl. knitting) se liší od síťování tím, že se spolu zauzluje řada nití nebo provazů vedle sebe. Sítě se dají zhotovovat z velkého množství různých druhů uzlů (liščí, hadí, pythonový atd.), pro tvar (čtvercový, obdélníkový trojúhelníkový) a velikost ok existuje mnoho možností. [2] Použití: původně hlavně na rybářské sítě, v současné době jako hobby Ručně háčkované sítě tvoří často část háčkovaných vzorů menších deček, záclonek a pod. Háčkování se většinou provozuje jako hobby, výrobky jsou jen ojediněle nabízeny k prodeji.
Strojová výroba sítí
Vázací (uzlovací) stroje
Vázací stroj spojuje uzly osnovní a útkové niti. Ke každé osnovní niti je přiřazen jeden útek, se kterým tvoří při každé otáčce stroje jednoduchý nebo dvojitý uzel. Uzlem se svazují dvě sousední niti dohromady a tak vznikají po celé šířce stroje většinou čtvercová oka (otvory). [3] Z posledních let jsou známé jen vázací stroje čínské a japonské výroby. Dají se na nich vyrábět sítě s šířkou maximálně 800 ok o velikosti 10-300 mm. [4] Sítě se dají použít pro rybářství, sportovní účely, v zemědělství aj. [5]
Tkané síťoviny
Síťoviny se dají na tkacích strojích vyrábět jen v perlinkové vazbě. Osnova je s útkem provázána tak, že vždy dvě osnovní nitě se svinují ve vzájemném protisměru do spirály, ve které svírají jednotlivé útky a tak je zajištují proti posuvu. Tkanina pak sestává zpravidelných čtvercových nebo obdélníkových otvorů. K běžným tkaným síťovinám patří různé druhy záclonovin [6] (některé tyly, markyzety, voály, etamíny a pod.) (Podobné výrobky jako tkané mikrosítě na katalyzátoy z platinových vláken [7] se nedají považovat za textilie).
Paličkovaná síť
Strojově paličkované sítě se dají vyrábět na bobinetových strojích. Síť zde vzniká ovíjením osnovních nití dvěma útky. Bobinetové stroje se v posledních letech používají jen k maloseriové výrobě speciálně vzorovaných a technických síťovin.
Strojově háčkované sítě
se zhotovují na galonových strojích. Stroje jsou konstruovány k výrobě háčkovaných stuh a podobného úzkého zboží. S pomocí vzorovacího zařízení je možné na stroji vytvářet síťové struktury, které se používají zejména na lemování stuh.
Sítě ze zátažných pletenin
se vyrábí na maloprůměrových okrouhlých strojích. Síťové vzory se uplatňují zejména na dámských punčochách, bandážích a obvazových materiálech.
Sítě z osnovních pletacích strojů
Množství síťovin vyráběných touto pletařskou technologií v současné době daleko převyšuje ostaní druhy sítí. Na rašlových osnovních strojích se k tomu účelu dají zpracovávat příze ze všech známých druhů rostlinných a syntetických textilních vláken skané nebo spletené do provazců a příze z fóliových pásků. Stroje jsou vybaveny jedním nebo dvěma jehelními lůžky a až 6 kladecími přístroji. [8] Některé druhy sítí se vyrábí na rašlech se zařízením na zanášení útku [9] a sítě z fóliových přízí pochází zpravidla od agregátů, na kterých je spojeno stříhání a dloužení fólií s pletacím strojem. [10] Síťová struktura pleteniny vzniká tak, že se okraje otvorů tvoří ze sloupců oček, nejčastěji v řetízkové nebo trikotové vazbě. Otvory se spojují navzájem uzly nebo u tzv. bezuzlových sítí několikamilimetrovým spletením dvou sousedních sloupců.
Použití rašlových sítí je velmi mnohostranné. Moderní pletací stroje jsou obvykle specializované na několik málo druhů sítí. K nejčastěji vyráběným patří sítě
- rybářské (většinou uzlované)
- sportovní, ochranné (bezuzlové)
- geosítě, podklady na lamináty, záclonoviny, obvazový materiál (osnovní pletenina s útkem)
- obaly pro zemědělské a průmyslové produkty (sítě z fóliových přízí)
Galerie sítí
Literatura
- Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9
- Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6
Reference
- ↑ Dvě techniky výroby sítí (angllicky): http://www.ropeworks.biz/archive/net-1.html
- ↑ Návod na zhotovování sítě: http://gord.gringo.cz/Uzly/index.html?Text=ZU-Sitovani.html
- ↑ Funkce vázacího stroje (německy):http://www.enzyklo.de/Begriff/maschinengeknotetes%20Neztztuch
- ↑ Čínský stroj na vázání rybářských sítí (anglicky): http://www.victormac.com/product/271-fishing-net-machine-cta-7ec3/
- ↑ Použití sítí z vázacích strojů (německy): http://www.kremmin.net/index.php5
- ↑ Tkané záclonoviny:http://www.spinnwebe.de/frameset.php?target=laden/gardinen.html
- ↑ Tkané sítě na katalyzátory z platiny (německy): http://customized-precious-metals-components.de/de/technologies/gauze_production/weaving/abl_ngen_14.aspx
- ↑ Výroba sítí na rašlech (německy): http://www.karlmayer.ch/internet/docs/Sonderdruck_NetTextiles_dt_0709.pdf
- ↑ Zařízení na zanášení útku na osnovních pletacích strojích (německy): http://www.karlmayer.com/internet/de/textilmaschinen/958.jsp
- ↑ Agregát na výrobu sítí z foliových přízí (německy): http://www.karlmayer.com/internet/de/textilmaschinen/3211.jsp;jsessionid=312DD5D4D036D2719C328262142E11BF.kamosprod2
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |