Trubačovité

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{ Taxobox | barva = lightgreen | jméno = Trubačovité | obrázek = Campsis radicans LeavesFlowers BotGardBln0806.JPG | popis obrázku = [[trubač kořenující]] (''Campsis radicans'') | šířka obrázku = 290px | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') | řád = [[hluchavkotvaré]] (''Lamiales'') | čeleď = '''trubačovité''' (''Bignogiaceae'') | čeleď popsal = [[Antoine Laurent de Jussieu|Juss.]] }} '''Trubačovité''' (''Bignoniaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných rostlin]] z řádu [[hluchavkotvaré]] (''Lamiales''). == Charakteristika == Trubačovité jsou nejčastěji liány a stromy, řidčeji keře a výjimečně i byliny. Stromy jsou často opadavé. Mladé stonky jsou oblé nebo hranaté, často se žlázkami nebo rýhou mezi bázemi řapíků. Stromy i liány jsou občas [[kauliflorie|kauliflorní]]. Liány mají ojedinělý způsob [[druhotné tloustnutí|druhotného tloustnutí]] stonku. Na příčném řezu stonkem tvoří [[xylém]] a [[floém]] charakteristickou křížovitou až hvězdicovitou strukturu se 4 až 32 rameny, vzniklou poruchami tvorby sekundárního xylému v kambiu. Tato struktura zřejmě dává stonkům lián pružnost. Listy jsou nejčastěji vstřícné, dlanitě nebo zpeřeně až vícenásobně složené, řidčeji jsou jednoduché (např. ''Crescentia'') nebo střídavé (''Catalpa''). Koncový lístek je u lián často přeměněn v jednoduchou, rozdvojenou až rozvětvenou úponku. [[Palist]]y chybí, mohou je v3ak připomínat modifikované šupiny kryjící původně pupen. Květenství jsou úžlabní nebo vrcholová, nejčastěji [[lata|laty]], [[vrcholík]]y nebo [[thyrsus|thyrsy]], nebo jsou květy jednotlivé. Květy jsou obvykle dvoustranně souměrné a oboupohlavné. [[kalich (botanika)|Kalich]] je obvykle miskovitý, trubkovitý, //spathaceous// nebo //urceolate//, lístky často s nápadnými žlázkami. [[kalich (botanika)|Kalich]] je často nápadná, srostlá z 5 lístků, nejčastěji nálevkovitá. [[tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou nejčastěji 4 (u rodů ''Catalpa'' a ''Pseudcatalpa'' jen 2). V květech je často přítomno 1 [[patyčinka|staminodium]]. Kolem báze semeníku bývá vyvinut nektáriový disk. [[Semeník]] je svrchní, srostlý ze 2 [[plodolist]]ů, dvoupouzdrý, s jednou [[čnělka|čnělkou]] zakončenou dvouramennou [[blizna|bliznou]]. [[Placentace]] je axilární, výjimečně parietální (např. ''Crescentia''). Plodem je nejčastěji suchá [[tobolka]] pukající 2 chlopněmi, občas i dužnatá [[bobule]] s tuhou slupkou.<ref name="neoflo"/> <gallery> Image: Amphitecna macrophylla8.jpg|kauliflorní květy '' Amphitecna macrophylla'' Image: Jacaranda mimosifolia PAN leafs.JPG|list ''[[Jacaranda mimosifolia]]'' Image: Distictis buccinatoria2431385580.jpg|''Distictis buccinatoria'' Image:Starr 060703-8318 Tabebuia aurea.jpg|puklá tobolka ''Tabebuia aurea'' </gallery> == Rozšíření == Čeleď zahrnuje asi 800 druhů ve 110 rodech. Největší rody jsou ''[[Adenocalymma]]'' (asi 78 druhů), ''[[Tabebuia]]'' (70), ''[[Arrabidea]]'' (69), ''[[Jacaranda]]'' (50) a ''[[Anemopaegma]]'' (45 druhů). Většina ostatních rodů obsahuje jen několik druhů nebo jsou monotypické. Čeleď je rozšířena v tropech celého světa s přesahy do teplých oblasti mírného pásu. Asi 3/4 všech druhů se vyskytují v tropické Americe. V Evropě se čeleď není zastoupena.<ref name="apg">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Stevens | jméno = P.F. | odkaz na autora = | titul = Angiosperm Phylogeny Website | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = | vydavatel = | místo = Missouri Botanical Garden | jazyk = }}</ref><ref name="neoflo">{{Citace monografie | příjmení = Smith | jméno = Nantan et al | odkaz na autora = | titul = Flowering Plants of the Neotropics | vydavatel = Princeton University Press | místo = Princeton | rok = 2003 | isbn = 069111694 | kapitola = | strany = | jazyk = }}</ref> Trubačovité se vyskytují na nejrůznějších stanovištích, nejvíce v nížinném deštném lese jako liány dosahující korunního patra, dále na savanách a také v horách. Až na několik výjimek nerostou ve velkých nadmořských výškách.<ref name="neoflo"/> == Ekologické interakce == [[Soubor:Campsis radicants-sensitive stigmas.jpg|thumb|senzitivní blizna [[trubač kořenující|trubače kořenujícího]]]] Trubačovité jsou nejčastě opylovány včelami, vosami, v tropické Americe také [[kolibříkovití|kolibříky]] a v tropech Starého světa [[strdimilovití|strdimily]], dále [[lišajovití|lišaji]], motýli, netopýry a zřejmě i [[lemuři|lemury]]. Květy některých druhů trubačovitých nemají nektar, jsou však většinou podobné květům jiných druhů rostoucích v téže oblasti a hmyz je také navštěvuje. Kolibříci a drvodělky často prorazí korunní trubku ze strany těsně nad kalichem a vysají nektar, aniž by přišli do kontaktu s bliznou či prašníky. Blizna je senzitivní a její ramena se po dotyku opylovače sevřou dočasně k sobě, čímž se předejde opylení vlastním [[pyl]]em, když opylovač opouští květ.[ Semena jsou často křídlatá a jsou nejčastěji šířena větrem nebo vodou. Semena z dužnatých plodů šíří různí [[savci]]. Tobolky některých druhů se přichycují na srsti zvířat. Některé druhy trubačovitých mají specializované nektáriové žlázky na listech, stoncích, květech nebo plodech, která přitahují mravence chránící rostlinu před býložravci. Bylo také pozorováno, že [[mravencovití|mravenci]] čistí povrch rostliny např. od vajíček jiného hmyzu. Některé druhy ''[[Tabebuia]]'' a ''[[Stizophyllum]]'' mají duté kmeny obývané mravenci.<ref name="neoflo"/> == Taxonomie == Rod ''[[Schlegelia]]'' byl přeřazen do čeledi ''[[Schlegeliaceae]]''.<ref name="apg"/> == Využití == [[Soubor:Spathodea campanulata in Ceret Park São Paulo.jpg|thumb|květenství ''Spathodea campanulata'']] === Léčivé rostliny === Kůra některých jihoamerických druhů rodu ''Tabebuia'' je známa jako [[lapačo]]. Odvar posiluje imunitní systém a je používán při léčbě rakoviny, zánětlivých onemocnění, cukrovky a mnohých jiných chorob a potíží.<ref name="urtas">{{Citace monografie | příjmení = Valíček | jméno = Pavel a kol | odkaz na autora = | titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2002 | isbn = 80-200-0939-6 | kapitola = | strany = | jazyk = }}</ref> === Okrasné rostliny === Jako okrasné stromy jsou v ČR pěstovány některé druhy a kříženci [[katalpa|katalpy]] (''Catalpa''),<ref name="dřev">{{Citace monografie | příjmení = Koblížek | jméno = J. | odkaz na autora = | titul = Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků | vydání = 2 | vydavatel = Sursum | místo = Tišnov | rok = 2006 | isbn = 80-7323-117-4 | kapitola = | strany = | jazyk = }}</ref> vzácněji mezirodový kříženec [[katalpa obecná|katalpy obecné]] (''Catalpa bignoioides'') s mexickým druhem ''[[Chilopsis linearis]]'', zvaný ''[[xChitalpa taskentensis]]''.<ref name="dendr">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Dendrologie online | url = http://databaze.dendrologie.cz | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = | vydavatel = | místo = | jazyk = }}</ref> V teplých lze pěstovat bohatě kvetoucí liány [[trubač kořenující]] (''Campsis radicans'') a [[trubač velkokvětý]] (''Campsis grandiflora'').<ref name="dřev"/> Jako trvalky okrasné velkými květy jsou pěstovány různé druhy [[dvojostice]] (''Incarvillea''). ''[[Jacaranda mimosifolia]]'' je v subtropických zemích jedním z nejvíce pěstovaných okrasných stromů.<ref name="neoflo"/> ''[[Spathodea campanulata]]'', známá jako 'africký tulipánový strom', náleží k nejkrásnějších tropickým dřevinám.<ref name="urtas"/> Stromy rodu ''[[Tabebuia]]'' kvetou zpravidla v bezlistém stavu, kdy se celý strom obsype spoustou barevných květů. V tropech se pěstují zejména druhy ''[[Tabebuia rosea]]'' s růžovými květy a ''[[Tabebuia chrysantha]]'' s květy žlutými.<ref name="urtas"/> === Technické rostliny === Kvalitní a tvrdé dřevo stromů rodu ''[[Tabebuia]]'', známé jako 'ipé', je vlivem konzervace obsaženým naftochinonem [[lapačol]]em velmi trvanlivé a je ceněné zejména na konstrukce a stavby. ''[[Jacaranda copaia]]'' je rychle rostoucí strom a je využívána v tropech k zalesňování. Z nápadných tykvovitých plodů ''[[Crescentia cujete]]'' jsou vyráběny různé nádoby.<ref name="neoflo"/> <gallery> Image:Tabebuia impetiginosa inflorescencias.jpeg|kvetoucí ''Tabebuia impetiginosa'' Image:Ipê amarelo Tabebuia Goiânia.jpg|kvetoucí ''Tabebuia sp.'' Image:Chitalpa.jpg|květy ''[[xChitalpa tashkentensis]]'' Image:Catalpa speciosa.JPG|[[katalpa nádherná]] (''Catalpa speciosa'') Image:Đào tiên.JPG|''Crescentia cujete'' Image:Incarvillea delavayi 1.jpg|[[dvojostice]] ''Incarvillea delavayi'' </gallery> == Přehled rodů == ''[[Adenocalymma]]'', ''[[Amphilophium]]'', ''[[Amphitecna]]'', ''[[Anemopaegma]]'', ''[[Argylia]]'', ''[[Arrabidaea]]'', ''[[Astianthus]]'', ''[[Bignonia]]'', ''[[Callichlamys]]'', ''[[Campsidium]]'', ''[[Campsis]]'', ''[[Catalpa]]'', ''[[Catophractes]]'', ''[[Ceratophytum]]'', ''[[Chilopsis]]'', ''[[Clytostoma]]'', ''[[Colea]]'', ''[[Crescentia]]'', ''[[Cuspidaria]]'', ''[[Cybistax]]'', ''[[Cydista]]'', ''[[Delostoma]]'', ''[[Deplanchea]]'', ''[[Digomphia]]'', ''[[Dinklageodoxa]]'', ''[[Distictella]]'', ''[[Distictis]]'', ''[[Dolichandra]]'', ''[[Dolichandrone]]'', ''[[Eccremocarpus]]'', ''[[Ekmanianthe]]'', ''[[Fernandoa]]'', ''[[Fridericia]]'', ''[[Gardnerodoxa]]'', ''[[Glaziova]]'', ''[[Godmania]]'', ''[[Haplolophium]]'', ''[[Heterophragma]]'', ''[[Hieris]]'', ''[[Incarvillea]]'', ''[[Jacaranda]]'', ''[[Kigelia]]'', ''[[Lamiodendron]]'', ''[[Leucocalantha]]'', ''[[Lundia]]'', ''[[Macfadyena]]'', ''[[Macranthisiphon]]'', ''[[Manaosella]]'', ''[[Mansoa]]'', ''[[Markhamia]]'', ''[[Martinella]]'', ''[[Melloa]]'', ''[[Memora]]'', ''[[Millingtonia]]'', ''[[Mussatia]]'', ''[[Neojobertia]]'', ''[[Neomacfadya]]'', ''[[Neosepicaea]]'', ''[[Neotuerckheimia]]'', ''[[Nestoria]]'', ''[[Newbouldia]]'', ''[[Nyctocalos]]'', ''[[Ophiocolea]]'', ''[[Oroxylum]]'', ''[[Pajanelia]]'', ''[[Pandorea]]'', ''[[Parabignonia]]'', ''[[Paragonia]]'', ''[[Paratecoma]]'', ''[[Parmentiera]]'', ''[[Pauldopia]]'', ''[[Perianthomega]]'', ''[[Periarrabidaea]]'', ''[[Perichlaena]]'', ''[[Phryganocydia]]'', ''[[Phyllarthron]]'', ''[[Phylloctenium]]'', ''[[Pithecoctenium]]'', ''[[Pleonotoma]]'', ''[[Podranea]]'', ''[[Potamoganos]]'', ''[[Pseudocatalpa]]'', ''[[Pyrostegia]]'', ''[[Radermachera]]'', ''[[Rhigozum]]'', ''[[Rhodocolea]]'', ''[[Roentgenia]]'', ''[[Romeroa]]'', ''[[Santisukia]]'', ''[[Saritaea]]'', ''[[Scobinaria]]'', ''[[Setilobus]]'', ''[[Sparattosperma]]'', ''[[Spathicalyx]]'', ''[[Spathodea]]'', ''[[Sphingiphila]]'', ''[[Spirotecoma]]'', ''[[Stereospermum]]'', ''[[Stizophyllum]]'', ''[[Tabebuia]]'', ''[[Tanaecium]]'', ''[[Tecoma]]'', ''[[Tecomanthe]]'', ''[[Tecomella]]'', ''[[Tourrettia]]'', ''[[Tynnanthus]]'', ''[[Urbanolophium]]'', ''[[Wunschmannia]]'', ''[[Xylophragma]]'', ''[[Zeyheria]]''<ref name="apg"/> == Reference == <references /> {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Trubačovité| ]] [[Kategorie:Hluchavkotvaré]]

Návrat na stránku „Trubačovité“.