Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Šablona:Citace elektronické monografie

Z Multimediaexpo.cz

Šablona pro generování citací z elektronických monografií, databází a počítačových programů dle norem ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2.

Obsah

Použití

Všechna pole musí být malými písmeny. Zkopírujte prázdnou verzi na místo použití:

Plná verze Obvyklé užití 
{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | autor = 
 | odkaz na autora = 
 | příjmení2 = 
 | jméno2 = 
 | autor2 = 
 | odkaz na autora2 = 
 | příjmení3 = 
 | jméno3 = 
 | autor3 = 
 | odkaz na autora3 = 
 | spoluautoři = 
 | korporace = 
 | odkaz na korporaci = 
 | titul = 
 | odkaz na titul = 
 | dostupnost = 
 | url = 
 | dostupnost2 = 
 | url2 = 
 | dostupnost3 = 
 | url3 = 
 | druh nosiče = 
 | editoři = 
 | redaktoři = 
 | překladatelé = 
 | ilustrátoři = 
 | další = 
 | vydání = 
 | typ vydání = 
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 
 | edice = 
 | subedice = 
 | kapitola = 
 | typ kapitoly = 
 | url kapitoly = 
 | číslování = 
 | strany = 
 | lokace = 
 | isbn = 
 | doi = 
 | id = 
 | poznámka = 
 | jazyk = 
}}

{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = 
 | url = 
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | jazyk = 
}}

Parametry

Primární odpovědnost

Parametry určující hlavní odpovědnost za text, většinou jde o jméno autora nebo autorů. Jména se uvádějí bez titulů a vědeckých hodností.

Parametry pro prvního autora se vyplňují vždy, je-li uveden aspoň jeden autor.

  • příjmení – příjmení 1. autora
  • jméno – jméno 1. autora
  • autor – použití parametrů jméno a příjmení může být problematické v případech autorů, u nichž je zvykem příjmení psát vždy jako první (jak je tomu například v čínštině). V takovém případě by čárka mezi jménem a příjmením působila nepatřičně. Někdy je také problém určit přesný rozsah příjmení. V tom případě je lepší parametry jméno a příjmení nepoužít a vyplnit raději pole autor pomocí notace „Hu Ke Jie“ podle toho, jak je třeba.
  • odkaz na autora – existuje-li na Wikipedii článek s životopisem, uvede se zde jeho jméno

Parametry pro druhého autora se vyplňují, pokud jsou uvedeni právě dva nebo právě tři autoři. Je-li jich uvedeno více (což se vyjadřuje parametrem spoluautoři (viz dále), je na zvážení citujícího, zda uvést jmenovitě jen jednoho, dva nebo tři. Význam je analogický parametrům pro 1. autora.

  • příjmení2
  • jméno2
  • autor2
  • odkaz na autora2

Parametry pro třetího autora se vyplňují, pokud jsou uvedeni právě tři autoři. Je-li jich uvedeno více (což se vyjadřuje parametrem spoluautoři (viz dále), je na zvážení citujícího, zda uvést jmenovitě jen jednoho, dva nebo tři. Význam je analogický parametrům pro 1. autora.

  • příjmení3
  • jméno3
  • autor3
  • odkaz na autora3

Následující parametr se vyplňuje, jen je-li v dokumentu uvedeno více autorů než tři.

  • spoluautoři – do tohoto pole se vepíše „et al.“ nebo „aj.“ či „a kol.“ (tečka na konci je povinná)

Následující parametry se vyplňují jen tehdy, pokud nejsou uvedeni autoři a primární odpovědnost nese společnost, která ovšem není vydavatelskou organizací (pokud je zároveň vydavatelskou organizací, stačí ji uvést v informacích o vydání).

  • korporace – název společnosti nesoucí primární odpovědnost. V případě, že primární odpovědnost nese organizační podsložka, uvede se hierarchie složek s názvem společnosti jako prvním. Složky jsou odděleny tečkami.
  • odkaz na korporaci – existuje-li na Wikipedii článek o společnosti, uvede se zde jeho jméno

Celá sekce primární odpovědnost se vynechává jen tehdy, pokud:

  • Nejsou známí autoři ani odpovědná společnost (např. jde o text zákona) nebo
  • Nejsou známí autoři a odpovědná společnost je zároveň vydavatelská.

Název

  • titul – název dokumentu. Pokud je složen z více částí, je třeba jej zformátovat podle normy podle následujících zásad:
    • Jde-li o název a podnázev, je třeba nejprve uvést název, pak podnázev, podle pořadí na titulní stránce. Musí být odděleny dvojtečkou.
    • Je-li dokument součástí většího celku, je potřeba uvést všechny části hierarchie od nejvyšší úrovně až po náš dokument. Části hierarchie je třeba oddělit tečkami.
    • U dokumentů mezinárodních organizací je možné se setkat s vícejazyčnými názvy. Zapisujeme v pořadí, jak jsou na titulní stránce, oddělujeme rovnítkem.
  • odkaz na titul – existuje-li na Wikipedii článek o daném dokumentu, uvede se zde jeho jméno

Dostupnost

  • druh nosiče – vyplňuje se jen pokud je dokument dostupný na jiném médiu nebo složitějším způsobem, než pouhým zadáním URL na internetu. Možnými hodnotami jsou např. „online“, „CDROM“, „databáze online“, „PDF online“
  • dostupnost – vyplňuje se, pokud je nutno dostupnost specifikovat jinou větou než „Dostupné na Internetu“. Např. „Dostupné také v Postcript verzi“ nebo „Dostupné v DIALOG information services“.
  • url – URL online dokumentu.

Je-li dokument přístupný na více místech na Internetu v různých formátech, můžeme uvést odkazy i na ně. Popis parametrů je stejný jako u polí dostupnost a url popsaných výše.

  • dostupnost2
  • url2
  • dostupnost3
  • url3

Sekundární odpovědnost

Do každého z těchto parametrů je možno zapsat maximálně tři osoby oddělené čárkami ve tvaru „Jméno Příjmení“

  • editoři – sestavovatelé (editoři)
  • redaktoři
  • překladatelé
  • ilustrátoři
  • další – v tomto parametru je třeba uvést nejprve věc, kterou daný člověk přispěl, pak teprve jeho jméno například „Přílohy Jan Novák“

Vydání

  • vydání – číslo vydání. Je velmi důležité, protože dokument může být mezi vydáními doplňován, upravován
  • typ vydání – možné hodnoty jsou: aktualizované, autorizované, doplněné, přepracované, revidované, rozšířené, upravované, zkrácené apod.
  • vydavatel – jméno nakladatele/vydavatele. Lze ho uvést ve zkrácené podobě, pokud to nezpůsobí nejednoznačnost. Pokud nepůsobí více vydavatelů stejného jména, lze vynechat iniciály. Dále se vynechávají zkratky obchodních organizací typu „s.r.o.“, „a spol.“, „a syn“, „a.s.“, „Inc.“, „Ltd.“ apod. Nikdy se nevynechává výraz „Press“.
    • Problém více vydavatelů zatím šablona neřeší.
    • Je-li vydavatelem korporace s hierarchickou strukturou, můžeme buďto rozepsat strukturu, kde jednotlivé složky nahradíme tečkami „Masarykova univerzita. Přírodovědná fakulta. Katedra fyziky“ nebo použít vhodný rozlišovač „Katedra fyziky (Přírodovědná faktulta Masarykovy university, Brno)“.
    • Není-li vydavatel znám, uvede se síťová adresa, na níž byl dokument nalezen.
  • místo – název města, kde byl dokument vydán. Zapisujeme jak je uvedeno v dokumentu, nepočešťujeme, tj. je-li uvedeno „Paris“, nepíšeme „Paříž“.
    • V případě možné záměny je dobré do závorky za název města uvést rozlišovač. Například „Oxford (Ohio)“, protože uvedení bez rozlišovače by svádělo k dojmu, že dokument byl vydán ve Velké Británii.
    • V případě, že je více míst vydání, uvedeme jen první nebo to, které je v dokumentu typograficky zvýrazněné.
    • V případě, že místo není uvedeno, ale jsme si jím jisti, uvedeme jej do hranatých závorek, např. „[Praha]“. Pokud si nejsme jisti, doplníme na konec otazník – „[Praha?]“. Netušíme-li vůbec, parametr vynecháme.

Data se zadávají v ISO 8601 YYYY-MM-DD formátu, např. 2006-02-17, popřípadě lze přidat i přesný čas, např. 2007-03-04 8:12 CET.

  • datum vydání – datum vydání je datum vytvoření publikace za účelem zpřístupnění. Není-li znám přesně den, ale např. jen rok, uvádí se pouze ten. Pokud není uveden rok vydání, můžeme uvést odhad, viz dále. Netušíme-li vůbec, parametr vynecháme.
    • Pokud z jiných zdrojů než z dokumentu zjistíme rok vydání, zapíšeme jej do hranatých závorek, např. „[1992]“.
    • Je-li tento rok jen pravděpodobný, doplňujeme otazník, např. „[1992?]“.
    • Pokud z jiných zdrojů než z dokumentu zjistíme alespoň desetiletí, uvedeme místo poslední číslice spojovník, např. pokud kniha vyšla v 90. letech 20. století, píšeme „[199-]“.
    • Známe-li i ono desetiletí jen pravděpodobně, doplňujeme otazník, např. „[199-?]“.
  • datum aktualizace – časový údaj, kdy byl naposledy dokument modifikován (např. opravovány chyby, překlepy).
  • typ aktualizace – uvádí se jen pokud je třeba naznačit charakter aktualizace. Není-li parametr vyplněn, bere se jako hodnota „rev.“.
  • datum přístupu – okamžik, kdy jsme naposledy dokument skutečně viděli a zjišťovali z něj údaje. Je důležitý proto, že zejména údaje z internetových stránek mohou být později přesměrovány nebo zrušeny. Tento parametr je povinný a je třeba jej uvést minimálně s přesností na dny.

Edice

  • edice – název edice. Edice je soubor dokumentů vydaných stejným nakladatelem s podobnými prvky. Dokumenty ze stejné edice mají většinou podobnou grafickou podobu a jsou číslovány. Slovo „edice“ z jejího názvu obvykle vynecháváme, netvoří-li jeho integrální součást.
  • subedice – podnázev edice, určující nějaký tématický okruh v jejím rámci. Například v edici „Dějiny států“ může být subedice „Dějiny Velké Británie“.

Část

Upřesnění části díla, která je předmětem našeho zájmu.

  • kapitola – název části nebo kapitoly dokumentu.
  • typ kapitoly – možné hodnoty jsou například „kapitola“, „heslo“, „paragraf“ aj.
  • url kapitoly – odkaz na kapitolu dokumentu, je-li přístupna online na jiném URL.
  • číslování – jiný typ číslování částí ve zdrojovém dokumentu včetně jeho specifikace, např. „číslo záznamu XF 2365“ nebo „přírůstkové číslo 677-01“
  • strany – strany nebo rozsahy stran oddělené čárkami (je-li číslování stran v dokumentu patrné), např „128“ nebo „114–116“.
  • lokace – jiný typ lokalizace části nebo příspěvku uvnitř dokumentu (např. „řádky 10–20“ nebo „3. odstavec“).

Identifikace

  • isbn – ISBN číslo jednoznačně identifikující dokument. Zapisuje se jen číslo (i se spojovníky), nikoliv písmena „ISBN“.
  • doi – DOI číslo jednoznačně identifikující dokument.
  • id – jiné identifikační číslo včetně jeho označení.

Další

  • poznámka – nějaká další podstatná informace k dokumentu. Například „Obsahuje rejstříky k předchozím dílům“, „První vydání v češtině“, „Důvěrný materiál“
  • jazyk – užívá se jen u cizojazyčných děl, jde o seznam užitých jazyků oddělených čárkami, např. „anglicky, německy, řecky“.

Chyby, rozdíly oproti normě a možnosti zlepšení

  1. V šabloně není ošetřena možnost více vydavatelů (a tedy i více míst vydání). Př. „Amsterodam: Elsevier; Oxford: Pergamon Press“
  2. V šabloně není ošetřeno, když některý údaj končí tečkou, např. pokud je jméno vyjádřeno zkratkou, třeba „J. R. R.“, a vznikají tak dvojité tečky (kde druhou tečku vkládá šablona). Toto bohužel není možné ošetřit v rámci současné verze MediaWiki.
  3. Ač to norma neudává, údaje o edici jsou kvůli přehlednosti vloženy do kulatých závorek, dle doporučení na boldis.cz.
  4. Norma neudává značení jazyka, ten je však vyjádřen zachováním cizích slov v informacích o vydání (edition, Auflage, izdanie). Naše šablona oproti tomu na konec citace uvádí, v jakém jazyce dokument (nebo citovaný text) je.

Tato šablona umí detekovat některé chyby vstupů a podle nich případně kategorizuje články do Kategorie:Špatné použití citační šablony nebo do Kategorie:Chybný kód jazyka.

Externí odkazy

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%A0ablona:Citace_elektronick%C3%A9_monografie“