Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Zámek Hluboká
Z Multimediaexpo.cz
Zámek Hluboká (německy Frauenberg) leží na návrší nad Vltavou ve městě Hluboká nad Vltavou asi 15 km severně od Českých Budějovic. Je veřejnosti přístupný a patří k turisticky nejatraktivnějším památkám v Česku. V bývalé zámecké jízdárně sídlí Alšova jihočeská galerie která spravuje sbírku soch a obrazů holandských a flámských malířů 17. a 18. století.
Obsah |
Historie
Na místě raně gotické tvrze z druhé poloviny 13. století dnes stojí gotický hrad jejž vybudoval koncem 15. století Vilém z Pernštejna. Majitelem hradu se později stal král Ferdinand I. Habsburský který jej prodal roku 1562. Tak přešla Hluboká do majetku pánů z Jindřichova Hradce, kteří jej přestavili na renesanční zámek. O století později zakoupil panství Hluboké Jan Adolf I. z rodu Schwarzenberků, zakladatel jihočeské větve rodu která zde sídlila po téměř tři století. Z iniciativy knížete Adama Františka byl zámek počátkem 18. století přestavěn v barokním slohu podle plánů stavitele Pavla Ignáce Bayera a jeho následovníka A. E. Martinelliho.
Ve třicátých letech 19. století se rozhodl kníže Jan Adolf II. Schwarzenberg Hlubokou od základu strhnout a vybudovat nový zámek v romantickém stylu. Projekt vypracoval architekt Franz Beer, jenž také od roku 1840 po dvacet let sám vedl stavební práce. Nové budovy, které stojí dodnes, byly postaveny ve stylu tudorovské gotiky podle vzoru anglického královského zámku Windsor. Náročné exteriéry a interiéry byly dokončeny až v roce 1871 pod vedením D. Deworetzkého. Zámek je obklopen anglickým parkem se sochařskou výzdobou.
Interiéry
Stěny a stropy interiérů jsou bohatě zdobeny dřevořezbami a obloženy ušlechtilým dřevem. Nejcennější nábytek se nachází v Ranním salónu. Některé místnosti jsou zdobeny obrazy evropských mistrů 16. až 18. století, lustry, vitrážemi a keramikou z Delft - především ložnice a šatna kněžny Eleonory, tzv. Hamiltonův Kabinet a čítárna. Portréty na stěnách znázorňují nejvýznamnější členy rodu Schwarzenberků. Největší místností je sál knihovny s kazetovým stropem který sem byl přenesen ze Schwarzenbergu. Návštěvníky zaujme i zbrojnice zámku. V neogotické kapli se nachází oltář s velkou pozdně gotickou archou.
Kritika
Snaha o napodobení anglických gotických hradů při přestavbě v 19. století byla již v této době kritizována a některými odborníky vnímána jako kýč. Český malíř a kritik umění Eduard Herold (1820–1895) přestavbu hodnotil slovy:[1]
| „ | V pravo z lesního temna vyniká Hluboká, nový zámek knížete ze Švarcenberka, z daleka rovněž tak nemalebný jako z blízka, předce jen padělaný. | “ |
Reference
- ↑ HEROLD, Eduard. Malebné cesty po Čechách. Praha : [s.n.], 1861. 104 s. S. 7.
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |