Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Vesmírná stanice
Z Multimediaexpo.cz
Vesmírná stanice nebo také kosmická stanice je zařízení určené pro pobyt lidí ve vesmíru. Na rozdíl od kosmické lodi nejsou kosmické stanice uzpůsobeny pro přistání na Zemi. Pro dopravu lidí a materiálu na a ze stanice je tedy zapotřebí jiného dopravního prostředku. Vesmírná stanice je zařízena pro střednědobé pobyty, od několika týdnů, měsíců až po roky.
Obvykle slouží jako laboratoř, pozorovatelna Země s lidskou posádkou nebo může být také použita jako základna pro další lety do Sluneční soustavy. V poslední době byla také cílem několika kosmických turistů.
Obsah |
První plány
Autorem prvního návrhu na orbitální stanici byl v roce 1895 Konstantin Eduardovič Ciolkovskij. Tvarem připomínal činku. Počítal v ní s vytvořením umělé gravitace, v jedné části měla být strojovna, v druhé obytné místnosti a v propojovací části měl být skleník s rostlinami.
Další projekty publikovali vědci v SSSR v roce 1950 (Šternfeld), o něco později v USA usazený Wernher von Braun, v roce 1960 další projekt předložily americké firmy Martin a Douglas Aircraft.[1].
Vesmírné stanice
Nerealizované projekty
Řada projektů byla detailně připravena k realizaci, k níž však nedošlo a byly předčasně zrušeny. Byly to:
- Space Base
- Program MOL – nerealizovaný projekt vojenské observatoře USA na orbitě Země
- Almaz – vojenská stanice SSSR, plány zčásti využity pro realizované stanice Saljut.
- Zvezda – sovětský projekt stanice OS-1 z roku 1965
- Freedom – nerealizovaná stanice Spojených států amerických, projekt se stal základem pro výstavbu ISS
- Mir 2 – nerealizovaný následovník stanice Mir, zrušený po připojení Ruska k projektu ISS
Realizované projekty
- ISS – jediná v současnosti funkční vesmírná stanice
- Mir – nejznámější sovětská/ruská vesmírná stanice
- Skylab – americká vesmírná stanice
- Saljut – řada šesti sovětských stanic
| Vesmírná stanice | Vypuštěna | Vstup do atmosféry | Dnů v použití | Celkem posádky a návštěvníků | Přílety | Hmotnost (kg) | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Na oběžné dráze | Obydlená | Pilotované | Nepilotované | |||||
| Saljut 1 | 19. duben, 1971 01:40:00 UTC | 11. říjen, 1971 | 175 | 24 | 3 | 2 | 0 | 18 425 |
| Skylab | 14. květen, 1973 17:30:00 UTC | 11. červenec, 1979 16:37:00 UTC | 2 249 | 171 | 9 | 3 | 0 | 77 088 |
| Saljut 3 | 25. červen, 1974 22:38:00 UTC | 24. leden, 1975 | 213 | 15 | 2 | 1 | 0 | 18 500 |
| Saljut 4 | 26. prosinec, 1974 04:15:00 UTC | 3. únor, 1977 | 770 | 92 | 4 | 2 | 1 | 18 500 |
| Saljut 5 | 22. červen, 1976 18:04:00 UTC | 8. srpen, 1977 | 412 | 67 | 4 | 2 | 0 | 19 000 |
| Saljut 6 | 29. září, 1977 06:50:00 UTC | 29. červenec, 1982 | 1 764 | 683 | 33 | 16 | 14 | 19 000 |
| Saljut 7 | 19. duben, 1982 19:45:00 UTC | 7. únor, 1991 | 3 216 | 816 | 26 | 12 | 15 | 19 000 |
| Mir | 19. únor, 1986 21:28:23 UTC | 23. březen, 2001 05:50:00 UTC | 5 511 | 4 594 | 137 | 39 | 68 | 124 340 |
| ISS | 20. listopad, 1998 21:28:23 UTC | — | *3 429 | *2 753 | *158 | *41 | *32 | *286 876 |
Reference
- ↑ TOUFAR, Pavel; BALOUS, Miroslav. Cesty ke hvězdám. Praha : Albatros, 1976. ISBN 13-767-76. Kapitola Orbitální stanice, s. 295-298.
Literatura
- PŘIBYL, Tomáš. Rudé hvězdy ve vesmíru. Brno : Paráda, 1997.
Externí odkazy
- Kosmické stanice aneb „Od Saljutů po ISS“ - přednáška Michala Václavíka o kosmických stanicích.
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |