Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Texas

Z Multimediaexpo.cz

State of Texas
Vlajka amerického státu Texas Pečeť amerického státu Texas
Vlajka státu Texas Pečeť státu Texas
Přezdívka: Lone Star State
Texas na mapě USA
Úřední jazyky nejsou stanoveny
Hlavní město Austin
Největší město Houston
Rozloha
 - Celkem
 - Z toho souš
 - Z toho vodstvo
2. v USA
695 622 km²
678 231 km²
17 391 km² (2,5 %)
Obyvatelstvo
 - Obyvatel
 - Hustota zalidnění
{{{Pořadí počtu obyvatel}}}. v USA
22 270 165 (2005)
30,75/km² {{{Pořadí hustoty zalidnění}}}. v USA
Počet okresů 254
Časové pásmo UTC-6/-5, -7/-6 (letní čas)
Souřadnice
 - Zeměpisná šířka
 - Zeměpisná délka

25°50′ s.š. až 36°30′ s.š.
93°31′ z.d. až 106°38′ z.d.
Nadmořská výška
 - Nejvyšší bod
 - Průměrná výška
 - Nejnižší bod

2 667 m
520 m
0 m
Guvernér Rick Perry (R)
Senátoři Kay Bailey Hutchison (R)
Johnn Cornyn (R)
Oficiální zkratky
 - Oficiální (též poštovní) zkratka
 - Tradiční zkratka
 - ISO 3166-2

TX
Tex.
US-TX
Přistoupení do unie 29. prosinec 1845 (28.)
Oficiální web www.texas.gov

Texas (anglická výslovnost zvuk [ˈtɛksəs]) je po Aljašce druhým největším spolkovým státem Spojených států amerických, o rozloze 695 622 km2 a s 24 miliony obyvatel. Rozkládá se na jihu USA u pobřeží Mexického zálivu při hranici s Mexikem. Sousedí na severu s Oklahomou, na východě Arkansasem, Louisianou a na západě s Novým Mexikem. Hlavním městem je Austin, největším městem je však Houston. V Texasu žije početná menšina českých přistěhovalců. V tomto státě se používá trest smrti. Také zde bydlí prezidentská rodina Bushů.

Na hranici s Novým Mexikem se nachází horský masiv Guadalupe.

Obsah

Historický přehled

Území dnešního Texasu bylo za koloniálního období součástí španělské kolonie Nové Španělsko. V letech 1821–1836 bylo území dnešního Texasu součástí Mexika, v jehož rámci bylo jeho území rozděleno mezi státy Coahuila y Tejas (česky Coahuila a Texas), Chihuahua, Nuevo León (česky Nový León) a Tamaulipas, a teritorium Santa Fe de Nuevo México. V reakci na Santa Annovu mexickou ústavu z roku 1835, kterou se Mexiko stalo unitárním státem vyhlásil Texas 2. března 1836 svoji nezávislost jako Texaská republika. Původně tato republika zahrnovala jen asi třetinu území dnešního Texasu, brzy si však začala vedle zbytku území dnešního Texasu nárokovat veškerá mexická území na levém břehu řeky Rio Grande, tvořící okrajová území mexických států Chihuahua, Coahuila, Nuevo León a Tamaulipas, a teritorií Alta California (česky Horní Kalifornie) a Santa Fe de Nuevo México. Součástí USA se území republiky v tomto širším pojetí stalo 29. prosince 1845, kdy ji USA se souhlasem jejích představitelů anektovaly. 19. února 1846 se pak stal 28. státem Unie. Dnešní velikosti nabyl Texas 9. září 1850, kdy na základě tzv. Kompromisu roku 1850 přišel výměnou za umoření dluhu ve výši 10 milionů dolarů o část území na západě a severozápadě, které bylo rozděleno mezi nově vytvořená teritoria Nové Mexiko, Utah a o něco později vytvořená teritoria Kansas a Nebraska.

Geografie

Západ slunce v Texasu (HDR)

Texas je rozlohou druhý největší ameriský stát po Aljašce. Je o 10 procent větší, než Francie a dvakrát tak velký, jako Německo, nebo Japonsko.

Texas se nachází v středojižní části Spojených států. Tři z jeho hranic jsou definovány řekami. Rio Grande formuje přirozenou hranici s mexickými státy Chihuahua, Coahuila, Nuevo León, a Tamaulipas na jihu. Red River formuje hranici s Oklahomou a Arkansasem na severu. Sabine River je hraniční řekou s Louisianou na východě. Hranice Texas Panhandle jsou definovány zeměpisnými souřadnicemi, stát má východní hranici s Oklahomou na 100° W západní šíŕky, severní hranici na Oklahoma na 36°30' N severní šířky a západní hranici s Novým Mexikem na 103° W západní šířky.

Texas má 3,700 potůčků a 15 větších řek. [1][2] Největší řekou je Rio Grande. Dalšími většími řekami jsou Pecos, Brazos, Colorado, a Red River, která lemuje hranici s Oklahomou. Texas má jen několik přirozených jezer, Texasané ale postavili kolem 100 vodních nádrží.

Topografické celky

Bluebonnet – květina státu Texas

Texas lze rozdělit do sedmi topografických celků:

Obyvatelstvo

V Texasu žije 22 270 165 lidí.

Obyvatelstvo Texasu je velmi různorodé. Neustále se mění kvůli přílivu obyvatel z Mexika a z Latinské Ameriky. Podle sčítání z roku 2000 tvoří běloši 52,4 % populace, Hispánci 32 %, Afroameričané 11,5 % a Asiaté 2,7 %. Původních obyvatel je jen 0,7 %. Černoši (Afroameričané) obývají hlavně východ Texasu, Hispánci jih. Většinu hispánské populace tvoří Mexičané. Podle odhadu z roku 2005 vzrostl počet Hispánců z šesti a půl milionu (32 %) na téměř 8 milionů, což odpovídá 35,5 % obyvatelstva[3]. Nezanedbatelný je i vysoký počet obyvatel českého původu, usídlených hlavně na úrodné černozemi v okolí města Waco ve středním Texasu. Mnozí z nich pocházejí z Valašska, hlavně oblasti Rožnovska a Frýdlantska.

Většina obyvatel se hlásí ke křesťanství. Početně dominují protestanté, kteří jsou ale roztříštěni do několika směrů, takže nejvíce členů má katolická církev, k níž se hlásí asi 28 % obyvatelstva. Nejsilnější protestantskou skupinu představují baptisté (21 %).[4]

Významná města

Největší město je Houston, následovaný San Antoniem a Dallasem. Všechna tři města mají více než jeden milion obyvatel. Dvě třetiny Texasanů žijí v metropolitních oblastech. Aglomerace Dallas-Fort Worth Metropolitan Area je největší v Texasu. Zatímco Houston je největší město v Texasu a čtvrté největší v Spojených státech, aglomerace Dallas-Fort Worth metropolitan area je nesrovnatelně větší, než město Houston.

Houston
Austin
Dallas
San Antonio
El Paso

Poznámky

  1. Tpwd.state.tx.us – Rivers in Texas (anglicky)
  2. Hal P. Bybee – Handbook of Texas Rivers (anglicky)
  3. Podle: United States Census Bureau, sčítání z roku 2000 a odhady z roku 2006
  4. http://www.gc.cuny.edu/faculty/research_briefs/aris/key_findings.htm

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Texas
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Texas