Raabs an der Thaya

Z Multimediaexpo.cz

Raabs an der Thaya (zastarale česky Rakous či Rakús) je městská obec v Dolním Rakousku v okrese Waidhofen an der Thaya. V roce 2005 zde žilo 2 947 obyvatel.

Obsah 1 Geografie 1.1 Katastrální území 1.2 Sousední obce 2 Historie 2.1 Význam názvu Raabs v češtině 2.2 Vývoj počtu obyvatel 3 Politika 3.1 Partnerská města 4 Kultura a pamětihodnosti 4.1 Stavby 4.2 Dolnorakouská zemská výstava 2009 5 Hospodářství a infrastruktura 6 Reference 7 Externí odkazy

Geografie

Městečko leží v severní části Waldviertelu (Lesní čtvrti) v Dolním Rakousku na soutoku dvou zdrojnic Dyje, Moravské Dyje a Rakouské Dyje. Obec zaujímá plochu 134,65 km², z níž 27,6% je zalesněno.

Katastrální území

• Alberndorf
• Eibenstein
• Grossau
• Koggendorf
• Kollmitzdörfl
• Liebnitz
• Lindau
• Luden
• Modsiedl
• Mostbach
• Neuriegers
• Niklasberg
• Nonndorf
• Oberndorf bei Raabs
• Oberndorf bei Weikertschlag
• Oberpfaffendorf
• Pommersdorf
• Primmersdorf
• Raabs an der Thaya
• Rabesreith
• Reith
• Rossa
• Schaditz
• Speisendorf
• Süßenbach
• Trabersdorf
• Unterpertholz
• Unterpfaffendorf
• Weikertschlag an der Thaya
• Wetzles
• Wilhelmshof
• Zabernreith
• Zemmendorf
• Ziernreith

Pravopis místního jména se může poněkud lišit od názvu katastrálního území. Katastrální území Grossau je dnes na místní tabuli označeno "Großau".

Sousední obce

(Od severu ve směru hodinových ručiček.)

• Dešná - na severu
• Dešná - na severovýchodě
• Drosendorf-Zissersdorf - na východě
• Japons - na jihovýchodě
• Ludweis-Aigen - na jihu
• Groß-Siegharts - na jihozápadě
• Karlstein an der Thaya - na západě
• Písečné a Županovice – na severozápadě

Historie

V jádru Dolních Rakous ležící místo má dějiny stejně proměnlivé jako jsou dějiny celého Rakouska. Z Raabs an der Thaya pochází první purkrabí v Norimberku, páni a hrabata z Raabs. V červnu roku 1260 královna Markéta Babenberská (1204-1266) předala hrabství Raabs českému šlechtici Voku z Rožmberka (1220-1262). Jeho synové Jindřich I. z Rožmberka († 1310) a Vítek z Příběnic) († 1277) darovali 12. března 1272 podle listiny sepsané na Rožmberku nad Vltavou patronátní právo Raabského kostela přešlo na klášteru Vyšší Brod. Dne 26. března 1282 předal Jindřich z Rožmberka, podle listiny sepsané ve Vídni, panství Raabs rakouskému vévodovi Albrechtu I. Habsburskému (1255-1308).^[1]. V období první světové války byl v Grossau Internační tábor Grossau.

Význam názvu Raabs v češtině

Ve středověku bylo hrabství Raabs v češtině označováno jako Rakousko. Tento výraz byl později rozšířen také na venkov "za Raabs". Dnes Češi označují území celého Rakouska názvem "Rakousko".^[2]

Vývoj počtu obyvatel

• 1971 4194
• 1981 3748
• 1991 3295
• 2001 3114

Politika

Starostou města je Rudolf Mayer, vedoucím kanceláře Herbert Hauer. Po obecních volbách konaných v roce 2010 bylo 23 křesel v městském zastupitelstvu rozděleno podle získaných mandátů takto:

• ÖVP 18
• SPÖ 5

Partnerská města

• Jemnice, Česko
• Reszel, Polsko
• MImo toho existuje přátelský vztah také s městem Třešť v České republice.

Kultura a pamětihodnosti

Stavby

• Nad obcí se tyčí zachovalý středověký hrad Raabs an der Thaya (dříve Ratgoz; česky Rakús), z jehož názvu byl odvozen český název pro Rakousko.
• V katastrálním území „Eibenstein“ je zřícenina hradu Eibenstein a farní kostel svatého Ägidiuse.
• V katastrálním území „Kollmitzdörf“ je rozsáhlá zřícenina hradu Kollmitz, hradby a Klingermausoleum.
• V katastrálním území „Weikertschlag an der Thaya“ je v dřívější radnici zřízeno vlastivědné muzeum.

Dolnorakouská zemská výstava 2009

Dne 28. března 2006 dolnorakouský zemský hejtman Dr. Erwin Pröll (* 1946) schválil uspořádání „Dolnorakouské zemské výstavy 2009“ společně s městem Horn a poprvé s českým městem Telč. Téma výstavy znělo "Rakouské Čechy rozděleny - odděleny – spojeny“. Ve farním dvoře Raabs, nazývaném "Lipový dvůr" je zobrazena hranice a život na pomezi a hlavní tržiště. Rakousko se nazývá "české Rakousko", co se doslova překládá jako země za Raabsem, proto se pro místo nabízí název "pomezí".

Hospodářství a infrastruktura

Nezemědělských pracovišť bylo v roce 2001 121, zemědělských a lesnických pracovišť bylo v roce 1999 328. Počet výdělečně činného obyvatelstva v místě bydliště v roce 2001 bylo 1259, tj. 42,26 %.

Reference

1. ↑ Valentin Schmidt a Alois Picha: Urkundenbuch der Stadt Krummau in Böhmen. I. Band. 1253–1419. Prag, 1908, S. 2–5
2. ↑ Gerhard Stenzel: Von Burg zu Burg in Österreich. Kremayr und Scheriau, Wien 1973, ISBN 3-218-00278-8, S. 54

Externí odkazy

• Die Zřícenina Eibenstein u Raabsu v Dolních Rakousích
• Die Zřícenina Kollmitz u Raabsu v Dolních Rakousích

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Raabs an der Thaya

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii