Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Podněstří

Z Multimediaexpo.cz

Podněstří
Podněsterská moldavská republika
Република Молдовеняскэ Нистрянэ
(Republica Moldovenească Nistreană)
Приднестровская Молдавская Республика
(Pridnestrovskaja Moldavskaja Respublika)
Придністровська Молдавська Республіка
(Prydnistrovs'ka Moldavs'ka Respublika)
Flag of Transnistria (state).png  Coat of arms of Transnistria.png
Podněsterská vlajka   Státní znak Podněstří
Podněsterská hymna
Podněsterská hymna
Geografie
Transnistria in Europe (zoomed) (non-independent).png
Hlavní město: Tiraspol (Тираспол, Тирасполь)
Rozloha: 4 163 km2 (181. na světě)
z toho 2,35 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Podolskaja vozvyšennosť
(Подольская возвышенность)
(asi 180 m n.m.)
Časové pásmo: +2, letní +3
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 555 347 (159. na světě)
Hustota zalidnění: 133 (75. na světě)
HDI: ()
Jazyk: moldavština (psaná cyrilicí),
ruština, ukrajinština
Náboženství: pravoslaví (91 %),
katolictví (4 %), judaismus (2 %)
Státní útvar
Státní zřízení: socialistická republika
Měna: podněsterský rubl (bez kódu)
HDP/obyvatel: USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ: MD
Telefonní předvolba: +3735
Národní TLD: .md

Podněsterská moldavská republika (Podněstří, také Podněstersko; moldavsky Нистрене, rusky Приднестровье, ukrajinsky Придністров'є), je de facto nezávislý stát ve východní Evropě, který se odtrhl od Moldavska. Mezinárodně stát uznali jen Náhorní Karabach, Jižní Osetie a Abcházie přičemž postavení těchto území je taktéž sporné.[1] De iure je stále integrální součástí Moldavska. Jde o úzký pruh území podél řeky Dněstr, které se s výjimkou malého předmostí nachází celé na jeho levém břehu. Moldavské úřady proto o tomto území mluví jako o „Levém břehu Dněstru“ (Stînga Nistrului). Po světě je často známé pod rumunským názvem Transnistria (tedy „Zadněstersko“, „Zadněstří“), podněsterské úřady sídlící v hlavním městě Tiraspolu však tento termín odmítají s odůvodněním, že jde o termín rumunských fašistů, který za druhé světové války označoval mnohem větší území dnešní Ukrajiny (Podolí), kam byli odsouváni rumunští Židé.

Obsah

Charakteristika

Hlavní budova parlamentu v Tiraspolu

Nezávislost Podněstří dosud neuznal žádný jiný stát či mezinárodní organizace. V roce 1992 proběhla krátká válka mezi moldavskou armádou a podněsterskými ozbrojenými silami, podpořenými 14. ruskou armádou, umístěnou v Podněstří. Válka skončila na mrtvém bodě, protože moldavská armáda nebyla dost silná na to, aby přemohla podněsterské ozbrojené síly. Podněstersko zabírá asi 17% území Moldavska, žije zde okolo 550 000 obyvatel. Centrální vláda v Kišiněvě nad ním dosud nemá žádnou kontrolu. V hlavním městě Podněstří existuje paralelně vlastní vláda, mnohými považovaná za diktaturu. Vláda sídlící v Tiraspolu si v Podněstří vytvořila vlastní stát, mající prakticky všechno - od policie a soudů, přes vlastní měnu až po armádu, která se snaží být zárukou nedoktnutelnosti podněsterského území. Podněsterská vláda je úzce spjata s organizovaným zločinem, např. ministr pro státní bezpečnost Vadim Anťufejev je muž, kterého hledal Interpol za zločiny spácháné v Rize počátkem 90. let. Neschopnost moldavské (kišiněvské) vlády se projevila např. roku 2004, kdy byly navzdory protestům zavřeny v Podněstersku všechny školy, které vyučovaly rumunštinu latinkou. V Podněsteří se pro rumunštinu (moldavštinu) povinně užívá cyrilice. Hrst škol ale učila své žáky psát latinkou. To se stalo trnem v oku podněsterské vládě.

Podněstersko je významným destabilizačním faktorem v regionu. Soustřeďuje se v něm obchod se zbraněmi (mj., odcházející ruská 14. armáda zanechala v zemi skoro 40 000 tun munice), které se v této oblasti v hojné míře vyrábějí. Většina zbraní proudí přes Oděsu do Abcházie a Jižní Osetie. Kromě obchodu se zbraněmi profituje tiraspolská vláda také z pašování ropy, alkoholu a tabáku z a do okolních zemí. Ochrannou ruku nad Podněstřím drží Rusko, které se tak snaží uchránit množství etnických Rusů, kteří žijí v této oblasti.

Dějiny

Problém Podněstří je pro Moldavsko velmi ošemetný. Podněstří je totiž oficiálně stále součástí nynějšího Moldavska. Podněstří vzniklo v roce 1920/1924 v sovětském Rusku, na území obývaném většinou Moldavany jako reakce na rumunizaci Besarábie, která byla v roce 1918 odtržena od Ruska a připojena k Rumunsku. Podněstří v období 19241940 náleželo k Ukrajinské SSR a nazývalo se Moldavská autonomní sovětská socialistická republika. Po připojení Besarábie k Sovětskému svazu (1940) Podněstří vytvořilo spolu s ní Moldavskou SSR, už nezávislou na Ukrajinské SSR. Po zahájení války proti SSSR (1941) bylo Podněstří připojeno k Rumunsku. Během éry komunismu prošla Moldavská SSR, stejně jako mnoho jiných sovětských republik, obdobím rusifikace, během které se v Moldavsku usídlilo asi 300 000 etnických Rusů. Kolem 20 000 Moldavanů bylo posláno do pracovních táborů, hlavně do Kazašské SSR a na Sibiř. V tomto období se Podněstří stalo poměrně rusifikovaným územím a zároveň ekonomickým centrem země, stavěla se tu většina průmyslových či energetických závodů. Konflikt mezi vládními úřady v Kišiněvě a úřady Podněstří začal v letech 19891990 a týkal se snah částí moldavských politiků, kteří chtěli připojit Moldavsko k Rumunsku a zavést jako státní jazyk rumunštinu (psanou latinkou). To byl však problém pro občany z Podněstří hovořící většinou rusky, kteří používají cyrilici, ale i pro Gagauzy z jižního Moldavska hovořící gagauzsky.

V září 1990 se Podněsterská moldavská SSR vyhlásila součástí Sovětského svazu. V srpnu 1991 nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo také Moldavsko, ale v prosinci téhož roku si Podněstersko zvolilo za prezidenta Igora Smirnova a na základě referenda vyhlásilo nezávislost na Moldavsku.

Dnes je oficiálním státním jazykem Moldavské republiky moldavština (psaná latinkou); jazykem Podněsterské moldavské republiky moldavština (psaná cyrilicí), ruština a ukrajinština. V roce 1994 se uskutečnilo referendum, ve kterém většina obyvatelstva Moldavské republiky odmítla spojení s Rumunskem.

Galerie

Související články

Reference

  1. Neopakujte gruzínskou chybu, varovalo Rusko sousední státy, idnes.cz, 26. srpna 2008

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Podněstří
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Podněstří
Moldavsko – Moldova – (MD)
Okresy (raioane) a jejich hlavní města

Okres Anenii Noi (Anenii Noi) • Okres Basarabeasca (Basarabeasca) • Okres Briceni (Briceni) • Okres Cahul (Cahul) • Okres Cantemir (Cantemir) • Okres Călărași (Călărași) •
Okres Căușeni (Căușeni) • Okres Cimișlia (Cimișlia) • Okres Criuleni (Criuleni) • Okres Dondușeni (Dondușeni) • Okres Drochia (Drochia) • Okres Dubăsari (Dubăsari) •
Okres Edineț (Edineț) • Okres Fălești (Fălești) • Okres Florești (Florești) • Okres Glodeni (Glodeni) • Okres Hâncești (Hâncești) • Okres Ialoveni (Ialoveni) • Okres Leova (Leova) •
Okres Nisporeni (Nisporeni) • Okres Ocnița (Ocnița) • Okres Orhei (Orhei) • Okres Rezina (Rezina) • Okres Râșcani (Râșcani) • Okres Sângerei (Sângerei) • Okres Soroca (Soroca) •
Okres Strășeni (Strășeni) • Okres Șoldănești (Șoldănești) • Okres Ștefan Vodă (Ștefan Vodă) • Okres Taraclia (Taraclia) • Okres Telenești (Telenești) • Okres Ungheni (Ungheni) •

Autonomní celky

KišiněvBălţiTighina

Autonomní regiony

Gagauzsko (Komrat) • Podněstří (Tiraspol)

  Státy a území v Evropě
    Nezávislé státy

AlbánieAndorraArménieÁzerbájdžánBelgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • • Francie • Gruzie • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán • Kypr • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán

Závislá území

Dánsko: (Faerské ostrovy) • Finsko: (Ålandy) • Norsko: (Špicberky a Jan Mayen) • Spojené království: (Akrotiri a DhekeliaGibraltarGuernseyJerseyMan)

Území se sporným mezinárodním postavením

AbcházieJižní OsetieKosovská republikaNáhorní KarabachPodněstříSeverní Kypr