Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Orion (kosmická loď)

Z Multimediaexpo.cz

Kosmická loď Orion
Orion lunar orbit (Sept 2006).jpg
Orion na orbitě Měsíce v představách kreslíře..
Popis
Výrobce: Lockheed-Martin, USA
Úloha: Pilotovaný let k Měsíci, transportní loď k ISS
Posádka: 4 astronauté
Rozměry
Délka: 8,10 m
Průměr: 5,03 m
Rozpětí: 17 m
Objem kabiny: 10,23 m3
Hmotnosti
Návratový modul CM: 8 485 kg
Servisní modul SM: 13 000 kg
Loď celkem: 21 500 kg
Raketové motory
Hlavní x 1 (N2O4/Monometylhydrazin) 33,4 kN
Záložní x 1 (N2O4/Monometylhydrazin) 33,4 kN
RCS trysky x 16 (N2O4/Monometylhydrazin) 445 N
Výkony
Manévrovací schopnost: 1 855 m/s
Výkon solárních panelů: 9,15 kW

Orion (dříve známý jako Crew Exploration Vehicle – CEV, anglicky Výzkumné plavidlo s posádkou) je název amerického lidmi pilotovaného vesmírného plavidla. To by mělo nahradit raketoplány v roce 2010, kdy je hodlá NASA vyřadit. Plavidlo má být vynášeno raketou Ares I z Kennedyho vesmírného střediska.

Orion má zajišťovat logistické lety k mezinárodní vesmírné stanici, ale je s ním počítáno i jako s plavidlem pro plánované lety k Měsíci, výhledově i pro pilotovaný let k Marsu.

Loď Orion je, společně s lunárním modulem (Lunar Surface Access Module - LSAM) a nosnými raketami Ares I a Ares V, součástí programu Constellation, což je budoucí plán amerických kosmických letů tak, jak ho v roce 2006 připravila NASA.

Obsah

Popis lodi

Soubor:Cev design.jpg
Konfigurace kosmické lodi Orion: Záchranný systém LAS / Velitelský modul CM / Servisní modul SM / Adaptér pro spojení s nosnou raketou Ares I

Kosmická loď Orion se skládá ze dvou základních částí:

  • Modul pro posádku (Crew Module – CM) podobný návratovému modulu lodi Apollo, ovšem zvětšený tak, aby poskytl dostatek prostoru pro šestičlennou posádku. Návratový modul lodi Orion bude vícenásobně použitelný s předpokládanou životností 10 misí.
  • Válcový servisní modul (Service Module - SM) obsahující pohonné systémy, solární panely a zásoby.

Po dobu startu je navíc k této sestavě připojena věž záchranného raketového systému, která by v případě poruchy rakety nebo jiného nebezpečí oddělila velitelský modul a dopravila ho do bezpečné vzdálenosti od zbytku rakety. Kabina s kosmonauty by pak přistála na vlastních padácích.

Předpokládá se, že bude vyvinuto několik různých variant velitelského modulu pro specifické mise. Varianta Blok I je určena pro pilotované a zásobovací lety ke stanici ISS a lety na oběžné dráze Země. Varianty Blok II a Blok III jsou určeny pro lety k Měsíci a do vzdálenějších oblastí sluneční soustavy.

Vývojový harmonogram

NASA připravila následující vývojový harmonogram pro program Orion. Vzhledem k náročnosti projektu a množství finančních prostředků je však velice pravděpodobné, že nebude dodržen a postupně dojde ke skluzu.

Termín Stav projektu
2006–2007 Revize projektu a kritických systémů Orionu.
2009 (Duben) První suborbitální test makety lodi Orion.
2009 (Květen) První nepilotovaný test záchranného systému lodi - nadzvukový.
2010 (Srpen) Druhý nepilotovaný test záchranného systému lodi - při maximální tepelné zátěži.
2011 (Únor) Třetí nepilotovaný test záchranného systému lodi - v nízkých výškách.
2011 (Září) Čtvrtý nepilotovaný test záchranného systému lodi - v maximální výšce.
2012 První nepilotovaný let lodi Orion na oběžné dráze Orion 3|Země.[1]
2014 (Září) První pilotovaný let lodi Orion na oběžné dráze Země.
2015–2018 První nepilotovaný let lunárního modulu(LSAM).
2016–2018 První pilotovaný let lunárního modulu(LSAM).
2020 První pilotované přistání na měsíci (kombinace Orion + LSAM).
2020+ Začátek příprav mise na Mars

Související články

Externí odkazy


Pilotované vesmírné programy vlády USA

Současné: ISS (mezinárodní)
Ukončené: MercuryX-15 (suborbitální) • GeminiApolloSkylabSojuz-Apollo (se SSSR) • Shuttle-Mir (s Ruskem)
Zrušené: MISSProjekt OrionX-20 Dyna-SoarManned Orbiting LaboratoryFreedom (nyní ISS) • Orbital Space PlaneConstellation


Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.