Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).
Miloslav Baláš
Z Multimediaexpo.cz
JUDr. Miloslav Baláš (* 22. října 1907 Křivé, dnes součást Valašského Meziříčí, † 31. října 1983 Nový Jičín) byl český spisovatel, historik a překladatel.
Překladal texty z arabštiny, perštiny, turečtiny, bulharštiny a francouzštiny. Baláš byl rovněž významný vlastivědný pracovník zaměřený na region Valašska a Novojičínska. Spolupracoval s krajovými muzei a přispíval do regionálních časopisů a novin.
Obsah |
Život a studia
Narodil se jako třetí ze šesti sourozenců Emanueli a Amálii Balášovým. Navštěvoval obecnou školu ve svém rodišti, v Křivém. Poté vystudoval gymnázium ve Valašském Meziříčí a později v Holešově, kde maturoval (1930).
Studoval orientalistiku (1930-1934) u profesora Jana Rypky (1886-1968) na Univerzitě Karlově v Praze, studoval současně práva, doktorát získal v roce 1946. Ve třicátých letech opakovaně navštívil Balkán a Turecko, od padesátých let cestoval po různých evropských zemích a po Egyptě.
Po základní vojenské službě (1936-1938) pracoval jako úředník okresního úřadu, potom jako archivář a muzejní pracovník (1942-1945) ve Valašském Meziříčí, kde byl rovněž činný v bibliofilském Kroužku knihomilů. Oženil se (1943) s Hedvikou Juškovou (1908-1991). Z existenčních důvodů se stal právníkem v Novém Jičíně, kde až do odchodu do důchodu působil na okresním národním výboře (1946-68).
Literární a překladatelská činnost
Začal publikovat časopisecky v polovině dvacátých let. Jeho prvotina, tradiční román z Valašska Mezi sousedy (1927), vycházela na pokračování v Ostravském deníku. Dnes je známý především díky valašským vyprávěnkám Kouzelný kvítek (1979) a Čarovné housle (vydané posmrtně 1987), které ilustroval Václav Houf (1949-).
Od počátku je pro Balášovu tvorbu charakteristické tíhnutí k básnicky organizovanému textu. O sevřený a stylisticky vytříbený výraz usiloval už v experimentálním cyklu básnických próz Stínohry ze tmy (1936). Historické povídky o lásce a zradě Hlas a mlčení (1944) začínají milostnou idylou tovaryše zlatnického cechu, pokračují črtou z rudolfínské doby a končí povídkou z klášterního a vojenského života ve Valdštejnově době. Znalost orientálního písemnictví se odrazila v romanetu Vějíř nocí (1946), v němž sedmnáct nocí vypravuje o krutosti, vášni a zoufalství královny Bíbí Džán Begüm.
Zlatý věk (1969) je úsměvně filozofující antický příběh. Námětem novely Osamělý vůz na východní trase (vydané posmrtně 1984) je skutečná příhoda o záchraně židovského lékaře, kterého vysoký důstojník SS převážel Pobeskydím z koncentračního tábora do Prahy.
Baláš zaznamenal na sto protektorátních anekdot Válečná ironie Čechů (1945).
Jeho cesty mu poskytly inspiraci ke knihám Turecko včera a dnes (1940) a Cestovní knížka (1960). Vlastivědné práce připomeňme knihami Topografie Nového Jičína v 16. a 17. století (1959), Od Beskyd do Poodří (1965-66), Kulturní místopis Novojičínska (1967) a Z minulosti tiskařské výroby ve Valašském Meziříčí (1972). Jako soukromý tisk Baláš vydal folkloristický záznam Vánoční pastýřská hra z Křivého u Valašského Meziříčí (1944). Knihu vyzdobil a graficky upravil architekt Alois Balán (1891-1960). Regionální zaměření má také část Balášových beletristických prací, například reportáže z Novojičínska Vodě neunikneš (1967). Zaujetí pro básnický výraz rozhodovalo i o výběru jeho překladů, z nichž kromě časopiseckých vyšla knižně (1943) makáma (arabská rýmovaná próza) Beseda mosúlská, kterou napsal Badí’ az-Zamán al-Hamadhání (969-1007). Na překladu (1948) vizuálních básní Kaligramy (Calligrammes, 1918), jejichž autorem je Guillaume Apollinaire (1880-1918), se podílel i Balášův bratr Karel. V Balášově pozůstalosti je ještě celá řada prozaických rukopisů, které tento skromný a dlouhou dobu přehlížený spisovatel, vytvořil.
Dílo
Beletrie
- Mezi sousedy, úsměvná próza, Ostrava 1927
- Stínohry ze tmy, povídky, Praha 1936
- Hlas a mlčení, prózy, Valašské Meziříčí 1944
- Vánoční pastýřská hra, valašská lidová hra, Moravská Ostrava 1944
- Válečná ironie Čechů, lidová satira, Valašské Meziříčí, 1. vydání 1945, 2. vydání 1946
- Vějíř noci, próza, Valašské Meziříčí 1946
- Vodě neunikneš, reportáž, Nový Jičín 1967
- Město na křižovatce, eseje, Nový Jičín 1968
- Zlatý věk, próza, Nový Jičín 1969
- Kouzelný kvítek, pohádky, Brno 1979
- Osamělý vůz na východní trase, novela, Praha 1984
- Čarovné housle, pohádky, Brno 1987
Odborné studie
- Turecko včera a dnes, kulturně historická studie, Praha 1940
- Topografie Nového Jičína v 16. a 17. stol., historický místopis, Nový Jičín 1959-1961
- Cestovní knížka, turistický průvodce, Nový Jičín 1960
- Turistická mapa okresu Nový Jičín, Nový Jičín 1965
- Od Beskyd do Poodří, vlastivědný průvodce, I.díl – III.díl, Nový Jičín 1965-1966
- Kulturní místopis Novojičínska, Nový Jičín 1967
- Z minulosti tiskařské výroby ve Valašském Meziříčí, Valašské Meziříčí, 1972
- Dějiny JZD Bartošovice, Bartošovice 1973
- Beskydy, turistický průvodce ČSSR, všeobecná část a uměleckohistorické památky, Praha 1982
Překlady
Bedí az Zamán: Beseda mosúlská, překlad z arabštiny, Valašské Meziříčí 1943 Guillaume Apollinaire: Kaligramy, překlad společně s bratrem Karlem Balášem, Valašské Meziříčí 1948
Literatura k osobnosti Miloslava Baláše
Kunc, J.: Miloslav Baláš. In: Slovník soudobých českých spisovatelů, 1.díl A-M, Praha 1945
Slavík, B.: Písemnictví na moravském Valašsku, Olomouc 1947, s.308,400-401
Otto, K.: Vlastivědný sborník Novojicka, Nový Jičín 1957, sv. 75
Sivek, A.: Literární život Nového Jičína. In: Čtení o Novém Jičíně, Nový Jičín, 1963, s.95-96
Demel, J.: Co dalo valašskomeziříčské gymnázium krásné literatuře. In: Almanach ke 100. výročí gymnázia ve Valašském Meziříčí, Valašské Meziříčí 1971, s.39
Sirovátka, O.: Miloslav Baláš. In: Lexikon české literatury 1. díl A-G, Praha 1985, s.119-120.
Demel, J.: Miloslav Baláš (chybně Miroslav). In: Vlastivědné listy, 2, Opava, 1985, s.29
Urbanec, J.: O literární pozůstalosti Miloslava Baláše. In: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv.39, s.74-75
Doupalová, E.: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí, UP Olomouc, FF a PF, Olomouc 1987
Urbanec, J.: Literární dílo Miloslava Baláše. In: Časopis Slezského muzea – vědy historické, Opava, 36-1987, s.161-170
Převorová, D.: Miloslav Baláš – pohádkář a vlastivědný pracovník Novojičínska, diplomová práce, UP Olomouc, PF, Olomouc 1988
Pometlová, P.: Osobnost a literární tvorba Miloslava Baláše, středoškolská odborná činnost, Gymnázium v Novém Jičíně, Nový Jičín 1989
Urbanec, J.: Miloslav Baláš. In: Biografický slovník Slezska a severní Moravy, sešit 2, Opava-Ostrava 1994, s.13-14
Demel, J.: Miloslav Baláš. In: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska 2000, Valašské Meziříčí, 2000, s.8
Šuleř, O.: Paměť domova, Opava 1994
Málková, I.-Urbanová,S.: Literární slovník severní Moravy a Slezska (1975-2000), Olomouc 2001
Šuleř, O.: Laskavé podobizny, Ostrava 2005
Jeřábek, R.: Baláš M. In:Biografický slovník českých zemí, sv.2., B-Bař, Praha, 2005, s.4
Externí odkazy
- 100. výročí narození Miloslava Baláše
- Pocta historikovi a národopisci
- Turistické oblasti ČR - BALÁŠ Miloslav
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |