Locika jedovatá

Z Multimediaexpo.cz

Locika jedovatá (Lactusa virosa L.) je dvouletá léčivá rostlina z čeledi hvězdnicovité s účinky podobnými opiu.

Obsah 1 Popis 2 Areál rozšíření 3 Historie 4 Použití 4.1 Reference 5 Externí odkazy

Popis

Locika jedovatá má olistěnou, oblou lodyhu a dosahuje výšky od 60 cm do 2 m. Přímá lodyha je nevětvená a světle zelená s fialovým tečkování. Listová růžice má vstřícné listy o délce až 50 cm, ty jsou tuhé, lysé a modravě zelené. Květenstvím je vrcholíková lata s množstvím žlutých květů. Plodí oválnou černou nažku se stříbrnými štětinami na špičce. Celá rostlina je protkána mléčnicemi, které při poranění roní latex.

Areál rozšíření

Locika jedovatá pochází z oblasti Středozemního moře, ale vyskytuje se také v Severní Americe,a teplejších částech Evropy. Roste na kyprých, vlhkých půdách bohatých na živiny.

Historie

Locika jedovatá je tradiční drogou severoamerických indiánů^[1][2] a do poloviny 19. století byla používána lékaři v případě nedostupnosti opia. Výraznější výzkum byl proveden roku 1911 ve Spojeném království, kde byly objeveny účinné látky, lactucopicrin a lactunin. Užíval jí také španělský architekt Antoni Gaudí, údajně pro získání inspirace.^[3][4]

Použití

Locika jedovatá má účinky podobné opiu, žádné opiáty však neobsahuje. Z latexu se získává locikovina (lactucarium, locikové opium, salátové opium) jež je vzhledem i účinky podobná opiu. Může být užito jako anestetikum, uspávadlo či k rekreačním účelům. Účinky trvají od půl hodiny po pár hodin a ustupují zvolna. Oleje a extrakty se přidávají do čajů pomáhajících usnout. Používá se také do salátů. Vyrábí se také nápoje pomocí macerace listů. Nejčastějším způsobem užití, používaným i indiány je ale kouření sušeného latexu.

Rostlina obsahuje flavonoidy s silnými antioxidačními účinky. Také příznivě působí na kašel a používá se jako afrodisiakum. Nevyvolává závislost, ale může mít krátkodobé nežádoucí účinky jako pocení a závratě.

Reference

1. ↑ [ http://www.travellersgarden.com/productinfo.php?category=7&subcategory=0&productmain=153]
2. ↑ R. A. Miller: Afrodisiaka - Magické a rituální použití. Volvox Globator, Praha, 1995, (ISBN 80-85769-44-1), S. 41.
3. ↑ [ http://www.biotox.cz/enpsyro/pj3rlav.html]
4. ↑ R. A. Miller: Afrodisiaka - Magické a rituální použití. Volvox Globator, Praha, 1995, (ISBN 80-85769-44-1), S. 41.

Externí odkazy

• www.biotox.cz

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii