The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Půda (pedologie)

Z Multimediaexpo.cz

Půda je nejsvrchnější vrstvou zemské kůry, je prostoupená vodou, vzduchem a organismy, vzniká v procesu pedogeneze pod vlivem vnějších faktorů a času a je produktem přeměn minerálních a organických látek. Je morfologicky organizovaná a poskytuje životní prostředí rostlinám, živočichům a člověku. Půda je předmětem studia pedologie.

Základní členění půdních horizontů

V geografii se soubory půd nazývají pedosféra a jsou studovány pedogeografií. Z pohledu geografie tvoří půda, potažmo celá pedosféra, tu část krajinné sféry, kde množství a intenzita vzájemných vztahů mezi dílčími krajinnými sférami je největší, kde se sféry stýkají a dokonce se částečně navzájem prolínají.[1] Každá půda obsahuje podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty. Podíly složek zastupují jednotlivé geosféry: litosféru, hydrosféru, atmosféru a biosféru. Pokud jedna z těchto složek chybí, nejedná se o půdu. Jednotlivé půdní složky jsou vzájemně promíšeny a vytvářejí heterogenní polydisperzní systém.

Obsah

Složení a vlastnosti půd

Zastoupení složek a jejich vzájemné reakce v půdním prostoru předurčuje fyzikální a chemické vlastnosti půd. Pevná složka půdy vzniká rozpadem a rozkladem hornin. Půda obsahuje primární a sekundární (jílové) minerály. Do pevné složky půdy se zpravidla zahrnuje organická neživá (humus) a živá složka. Kapalná složka půdy vyplňuje póry pevné složky, přičemž se volně pohybuje půdním prostorem pod vlivem gravitace a může dosáhnout až k podzemní vodě, nebo je vázána na povrch půdních částic coby adsorpční voda, nebo je vázána na půdní částice adhezními silami coby kapilární voda, takže může být spojena s hladinou podzemní vody. Půdní voda je obohacována o látky z pevné i plynné složky půdy a vzniká půdní roztok. Plynná složka půdy vyplňuje póry pevné složky, kapalnou půdní složkou je přesunována a uzavírána v půdním prostoru. Půdní vzduch díky dýchání půdních organizmů a podzemních částí roslin obsahuje několikanásobně více oxidu uhličitého, obsahuje i větší podíl vodní páry než vzduch nad úrovní terénu a jeho relativní vlhkost je větší. Mezi jednotlivými půdními složkami probíhá přenos hmoty a energie.

Fyzikální vlastnosti

Pevná minerální složka půdy je charakterizována různou velikostí částic (zrn). Soubor zrn určité velikosti tvoří frakci – zrnitostní kategorii. Poměrné zastoupení frakcí charakterizuje půdu z hlediska půdní zrnitosti (textury) a předurčuje její zařazení v klasifikaci půdních druhů. Půdní zrnitost je základní fyzikální vlastnost půdy.

Chemické vlastnosti

Základní chemickou vlastností půdy je reakce půdního roztoku.

Klasifikace půd

Podrobnější informace naleznete na stránce: Taxonomické kategorie půd (ČR)

Český taxonomický klasifikační systém půd[2] rozděluje půdy do následujících klasifikačních kategorií:

  • Referenční třída půd: Leptosoly
    • Půdní typ: Litozem (symbol LI)
    • Půdní typ: Ranker (RN)
    • Půdní typ: Rendzina (RZ)
    • Půdní typ: Pararendzina (PR)
  • Referenční třída půd: Regosoly
    • Půdní typ: Regozem (RG)
  • Referenční třída půd: Fluvisoly
    • Půdní typ: Fluvizem (FL)
    • Půdní typ: Koluvizem (KO)
  • Referenční třída půd: Vertisoly
    • Půdní typ: Smonice (SM)
  • Referenční třída půd: Andosoly
    • Půdní typ: Andozem (AD)
  • Referenční třída půd: Černosoly
  • Referenční třída půd: Luvisoly
    • Půdní typ: Šedozem (SE)
    • Půdní typ: Hnědozem (HN)
    • Půdní typ: Luvizem (LU)
  • Referenční třída půd: Kambisoly
    • Půdní typ: Kambizem (KA)
    • Půdní typ: Pelozem (PE)
  • Referenční třída půd: Podzosoly
    • Půdní typ: Kryptopodzol (KP)
    • Půdní typ: Podzol (PZ)
  • Referenční třída půd: Stagnosoly
    • Půdní typ: Pseudoglej (PG)
    • Půdní typ: Stagnoglej (SG)
  • Referenční třída půd: Glejsoly
    • Půdní typ: Glej (GL)
  • Referenční třída půd: Organosoly
    • Půdní typ: Organozem (OR)
  • Referenční třída půd: Salisoly
    • Půdní typ: Solončak (SK)
  • Referenční třída půd: Natrisoly
  • Referenční třída půd: Antroposoly
    • Půdní typ: Kultizem (KU)
    • Půdní typ: Antrozem (AN)

Charakteristika některých půdních typů

  • Stepní půda se nacházejí v mírně vlhkých oblastech.
  • Černozem je půda s velkým obsahem humusu.
  • Podzol (z ruského slova „popel“) je kyselá málo úrodná půda chladných a vlhkých severských jehličnatých lesů.
  • Šedozem vzniká v listnatých lesích mírného pásu.
  • Rendzina málo úrodná půda, výskyt na krasovém území, velký obsah vápenatých iontů
  • Hnědozem přihnojuje se, nejvíce rozšířená, výskyt v mírném pásu
  • Nivní půdy vývojově mladé půdy, velmi úrodné, v blízkosti řek

Půdotvorné faktory

  • Matečná hornina
    • skalní horniny a jejich zvětraliny (regolith)
    • sypké sedimenty (např. říční nebo mořské písky, spraše)
    • starší půdy (půdní sedimenty)
    • je pasivním půdotvorným činitelem, na daném místě se s časem nemění a bez působení dalších faktorů se z ní půda nemůže vyvinout
  • Klima
    • přímé působení:
      • změny teploty – rychlost rozkladu rostlinného opadu a odumřelých kořenů
      • změny intenzity srážek – intenzita promývání půdy → obsah živin
    • nepřímé působení prostřednictvím vegetace
  • Organismy (edafon)
    • intenzita jejich aktivity záleží na:
      • úživnosti půdy
      • klimatu

Podmínky půdotvorného procesu

  • Reliéf
    • největší význam má:
      • výšková poloha
      • svažitost
      • expozice - vystavení vlivu povětrnostních jevů, apod.
      • terénní deprese
    • ovlivňuje provlhčení půdy a její teplotu
  • Čas
    • čas nutný k průběhu dějů

Literatura

  • HORNÍK, Stanislav, a kol. Fyzická geografie II. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 320 s.  

Reference

  1. ↑ HORNÍK, Stanislav, a kol. Fyzická geografie II. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1986. S. 110.  
  2. ↑ Taxonomický klasifikační systém půd ČR


Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/P%C5%AFda_(pedologie)“