Jinan dvoulaločný

Z Multimediaexpo.cz

Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), zvaný též ginkgo je dvoudomý opadavý strom z jinak vymřelého oddělení Ginkgophyta (viz Taxonomická poznámka). Jde o pravděpodobně nejznámější tzv. živoucí fosílii ve světě rostlin. Přirozeně se vyskytuje již jen na malém území v Číně, jinak je ale s oblibou vysazován jako okrasný strom v parcích a zahradách. Jeho druhové jméno odkazuje na charakteristický tvar jeho listů.

Obsah 1 Synonyma 2 Obsahové látky 2.1 Terpeny 2.2 Flavonoidy 2.3 Karboxylové kyseliny 2.4 Vitaminy 3 Rozmnožování jinanu 4 Využití 5 Taxonomická poznámka 6 Původ jména 7 Jinan v literatuře 8 Chráněné jinany 9 Reference 10 Literatura 11 Externí odkazy

Synonyma

• Salisburia adiantifolia J. E. Smith, 1797
• Pterophyllus salisburiensis Nelson, 1866

Obsahové látky

Obsahuje přibližně na 60 biologicky aktivních látek. Mezi nejdůležitější patří následující:

Terpeny

• bilobalid
• ginkgolid

Flavonoidy

• amentoflavon
• bilobetin
• sekvoiaflavon
• kvercetin
• kamferol
• ginkgetin

Karboxylové kyseliny

• kyselina 6-hydroxykynurenová

Vitaminy

• kyselina L-askorbová – vitamin C

Rozmnožování jinanu

Samčí květy jsou v jehnědách, jednotlivé samičí květy mají dlouhé stopky. Semena jsou velká s dužnatým osemením.

Využití

Jako okrasná dřevina je široce použitelný i v městském prostředí. Oblíbenější jsou samčí rostliny.

Oplodí obsahuje dráždivé látky (alergeny) a páchne po fekáliích.

Sbírá se list (Folium ginkgo bilobae), a to od jara do začátku léta. Někdy se sbírají i zralé plody. List obsahuje flavonoidy, terpenické laktony, organické kyseliny, fenolické látky, karotenoidní barvivo, sacharidy aj. Semena obsahují organické kyseliny (jež jsou původcem zápachu i možného podráždění pokožky), glyceridy, steroly a estery.

Droga rozšiřuje cévy, preventivně se užívá proti náhlým příhodám mozkovým, proti infarktu myokardu i proti poškození buněk vznikajícímu při degenerativních nemocích spojených se stářím. Komerčně vyráběné léčivo z jinanu, které se prodává v lékárnách, se jmenuje Tebokan.

Byla a je nabízena jako lék i při poruchách paměti, otocích mozku, nedokrvení dolních končetin, při Alzheimerově chorobě, jejíž průběh údajně zpomaluje, při impotenci způsobené zhoršeným průtokem krve tepnami penisu, při kochleární hluchotě (hluchota způsobená nedostatečným průtokem krve ke sluchovým nervům), při chronickém pískání v uších i při chronické závrati. Podle studie z roku 2008 je však zcela neúčinný proti Alzheimerově chorobě, kterou měl údajně mírnit^[1].

Podává se buď ve formě nálevu nebo krátce vařeného odvaru, nebo ve formě tinktury. Ale vzhledem k tomu, že v listech je obsaženo poměrně malé množství účinných látek, používají se komerčně připravované výrobky, v nichž je obsah účinných látek zvýšen až na padesátinásobek oproti přírodnímu materiálu.

Taxonomická poznámka

V anglosaské taxonomické literatuře je druh Gingko biloba řazen do samostatného oddělení Gingkophyta, což je podporováno moderními výsledky genetických výzkumů. V evropské literatuře převládá systém, v němž se na úrovni oddělení slučují všechny nahosemenné rostliny jako Pinophyta, včetně tohoto druhu; odděluje se teprve na úrovni samostatného pododdělení (subdivisio) Ginkgophytina, případně na úrovni třídy (classis) Ginkgopsida. Tento posledně jmenovaný přístup také dodržuje i Květena České republiky (viz cit. lit.).

Původ jména

Latinský název rodu Ginkgo má původ koncem 17. stol. nepřesným přepisem čínského jména yinxing (银杏, český přepis jin-sing) jako „ginkyo“ resp. „ginkgo“ německým lékařem a botanikem Engelbertem Kaempferem v jeho díle „Amoenitatum Exoticarum“ (Lemgo, 1712), ve kterém tento druh jako první zmínil; původní čínské jméno v doslovném překladu značí „stříbrná meruňka“. Druhové adjektivum biloba je odvozeno z latiny a vztahuje se ke tvaru listů; ze slov bis (dva, dvojí) a lobos (lalok). Převodem z latiny vzniklo i české druhové označení.

Jinan v literatuře

Jinan dvoulaločný se objevil v knize Jaroslava Foglara Stínadla se bouří, kde jedna ze skupin Vontů zvaná Uctívači ginga užívá listy ginkga jako odznak příslušnosti.

Chráněné jinany

• Moštěnský jinan
• Osvračínský jinan
• Rokycanský jinan

Reference

1. ↑ http://www.medicinenet.com/script/main/art.asp?articlekey=94354

Literatura

• Květena ČSR, díl 1. S. Hejný, B. Slavík (Eds.). Praha : Academia, 1988. S. 286-288. ISBN 80-200-0643-5
• Čihař, J. a kol. Příroda v ČSSR. Praha: Práce, 1976
• V. Černík a kol. Přírodopis pro 7. ročník ZŠ: Zoologie a botanika. Praha: SPN, 1999. 128 s. ISBN 80-7235-069-2

Externí odkazy

• Projekt Ginkgo - všeobecné informace o jinanu a galerie stromů v ČR
• Jinan dvoulaločný na botanika.wendys
• Jinan dvoulaločný na biolibu
• Ginkgo biloba, zlatý důl bez účinku
• Jinan dvoulaločný na garten.cz
• Rady a fotky k pěstování jinanu dvoulaločného ze semínka
• ČS Spolek pěstitelů gingka
• Jinan dvoulaločný na wz.cz

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Jinan dvoulaločný

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii