Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Alzheimerova choroba

Z Multimediaexpo.cz

Alzheimerova choroba (dále jen ACh) je neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. Jako první toto onemocnění popsal Alois Alzheimer. V současné době není známa příčina vzniku ACh, z neuropatologických nálezů se však ví, jak nemoc probíhá. Změny postupně působí rozpad nervových vláken a nervových buněk. Alzheimerovou chorobou se mění také látková činnost mozku. V současnosti trpí 1/4 lidí starších 85 let demencí. ACh se na tomto čísle podílí z 50-60%. Ve věku nad 65 trpí touto nemocí každý 20. člověk. ACh není nemoc jen těch nejstarších. Ve výjimečných případech, většinou při dědičném výskytu, může ojediněle postihnout i osoby mladší. Podle odhadu trpělo touto nemocí v roce 2000 17 - 25 milionů lidí na světě, v roce 2008 již 37 milionů (jiný odhad hovoří v r. 2009 o minimálně 30 milionech). V České republice to bylo v roce 2000 zhruba 50 - 70 tisíc osob, v roce 2008 již 120 tisíc osob. Pokud nebude nalezena a zavedena účinná léčba, odhadují odborníci, že do roku 2050 vzroste počet nemocných v celém světě čtyřnásobně, minimálně na 100 milionů případů (Vinař). Současná medicína tuto chorobu doposud nedovedla účinně léčit, pouze poněkud zpomalit její postup. V roce 2008 se objevily první povzbudivé zprávy o výrazném léčebném pokroku u menších skupin pacientů, přestože o úplné vyléčení nejde.

Obsah

Průběh nemoci

Při ACh dochází k ukládání patologických proteinů. Ty se ukládají jako vlákna nebo v okolí nervových buněk jako amyloidové plaky. Způsobují poškození a zánik nervových buněk a jejich spojů. Dochází k úbytku acetylcholinu díky němuž dochází k nervovým vzruchům. V mozkové kůře jsou při ACh pozorovány okrouhlé chomáče rozpadlých nervových vláken, v jejich středu se často objevuje hrudka tvořená bílkovinou amyloidem. Hypotéza je taková, že amyloid poškodí výběžky nervových buněk.

Základní neuropatologické nálezy

  • atrofie mozku
  • tvorba beta-amyloidu, formace plaku
  • zánik acetylcholinergních neuronů
  • nesterilní zánět
  • působení volných kyslíkových radikálů

Důležitý nález u ACh je tvorba patologických proteinů. Beta-amyloid, který se při onemocnění tvoří je významný degenerativní protein. Ten se ukládá i ve stěnách cév. V oblasti plaku pak vzniká sterilní zánět. V rámci akutní reakční fáze se uvolní cytokiny a volné kyslíkové radikály. Ty způsobí další neurodegenerativní změny. Volné kyslíkové radikály peroxidují lipidy buněčné membrány neuronů a tím způsobí zánik neuronů.

Studované mechanismy vzniku nemoci

  • genetické (Gen SORL1)
  • metabolické (produkce amyloidu, snížená funkce cholinergního, monoaminergního nebo peptinergního systému, nadprodukce hormonů skupiny ADDL, ničících neurony v hipokampu, snížení vnímavosti k ochranným hormonům typu inzulinu - tzv. mozková cukrovka)
  • infekční (zánět a jiné následky virového nebo bakteriálního původu)
  • toxické (hliník)
  • autoimunitní

Rizikové faktory

  • věk - Jeden ze základních faktorů. U lidí před 60. rokem se s nemocí setkáváme spíše vzácně. U lidí nad 85 let trpí chorobou každý pátý.
  • pohlaví - V tomto ohledu jsou ženy ohroženy o trochu více než muži.
  • genetické předpoklady - Také ovlivňují výskyt ACh. U blízkých příbuzných (rodiče, děti, sourozenci) je výskyt 3-4× větší.
  • vzdělání - Podle kanadské studie člověk, který je ve vzdělávacím procesu více než 10 let, má 4× nižší pravděpodobnost výskytu ACh. Neví se však, zda to má za následek vzdělání jako takové (a s ním spojené „trénování“ mozku), fluidní (přirozená) inteligence, či socioekonomické postavení rodiny. Lidé úspěšní ve vzdělávacím procesu mohou mít také vyšší hladinu některých hormonů ovlivňujících rozvoj onemocnění (např. testosteronu). Faktem také je, že mnoho lidí s nízkým vzděláním neonemocní.
  • kouření - Studie prokazují, že kouření přináší vyšší riziko vzniku demence.
  • alkohol - Studie říkají, že dlouhodobá konzumace většího množství alkoholu s sebou přináší větší riziko onemocnění. Na druhou stranu se vedou spory o tom, zda konzumace malého množství nemá protektivní účinky. Jelikož např. víno roztahuje cévy, mohlo by pozitivně přispět k tomu, že působí proti kardio-vaskulárním chorobám.
  • poranění hlavy - V anamnéze pacientů s ACh se poranění hlavy vyskytuje 2× častěji. Za poranění hlavy se považuje takové zranění, při kterém dojde ke ztrátě paměti nad 15 minut. Tímto trpí například boxeři.
  • deprese - Starší lidé s depresí mají 3-4× větší riziko propuknutí demence.
  • zdraví - Vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, vysoké hladiny lipidů a cukrovka.
  • sklon k chronickým zánětům a infekcím
  • snížená imunita
  • sklon k autoimunitním onemocněním, např. chimérismus, kloubový revmatismus, cukrovka, alergie
  • sklon k metabolickým poruchám, např. cukrovka, zhoršení vnímavosti na ochranné hormony
  • sklon k některým hormonálním poruchám, např. cukrovka (zhoršení produkce některých ochranných hormonů - např. inzulinu)
  • nízká hladina antioxidantů v krvi, např. u kuřáků, alkoholiků s narušenými játry, o osob konzumujících málo ovoce a zeleniny
  • nedostatek živin v dětství, může zvýšit náchylnost k ACh různými cestami, např. narušením imunity. Jde zejména o příjem důležitých vitamínů, minerálů, aminokyselin a omega-3-mastných kyselin (rybí tuk), zaručujících optimální rozvoj mozku.
  • nedostatek živin v dospělosti, může urychlit nástup a vývoj onemocnění. Také hodnotné aminokyseliny mají u ACh a stařecké demence preventivní účinek. Z tohoto hlediska jsou cenné zejména aminokyseliny hovězího a telecího masa, vitamíny B-komplexu, ale také kyselina listová a vitamín B12; omega-3-mastné kyseliny, fytosteroly, vitamíny A, C, E, koenzym Q10 a mnohé jiné antioxidanty, mezi přírodními rostlinnými antioxidanty i různé (bio)flavonoidy, třísloviny, polyfenoly a pod., lecitin aj. Nedostatek živin může způsobit třeba i porucha trávení, funkce střeva a asimilace živin vůbec.
  • špatná práce jater, žlučníku, ledvin či sleziny
  • porucha žláz s vnitřní sekrecí

Možnosti ovlivnění ACh

  • Zlepšení metabolismu mozku
    • Nootropika - Piracetam, Pyritinol (I když se zdá, že tato léčba není u ACh příliš účinná.)
    • Ochranné hormony (inzulín aj.) chránících mozkové buňky před toxickými účinky nadprodukce hormonů skupiny ADDL
    • Hormony (testosteron aj.) bránící tvorbě plaků
    • Látky zvyšující vnímavost na ochranné hormony (např. látka rosiglitazon - obchodní název Avandia).
  • Možnosti ovlivnění acetylcholinergního systému
    • lecitin - zlepšuje látkovou výměnu acetylcholinu
    • Inhibitory acetylcholinesteráz (galantamin, Rivastigmin, Donepezil). V praxi se zatím dost dobře (třebaže podstatu nemoci neléčí) uplatňují medikamenty, které zvyšují koncentraci acetylcholinu v mozku. Tento neuropřenašeč ovlivňuje oblasti zajišťující kognitivní, tedy intelektové funkce – paměť a úsudek. A právě tyto nervové struktury nejvíce trpí ukládáním amyloidu. (Doplněno podle O. Vinaře, časopis Vesmír)
    • Jiným neuropřenašečem, který je pro kognitivní funkce stejně významný, je glutamát. Kombinace léků zvyšujících množství acetylcholinu s lékem regulujícím aktivitu glutamátových receptorů je proto pro nemocné Alzheimerovou nemocí optimální.(Podle O. Vinaře, časopis Vesmír)
  • Léčba (předpokládaného) zánětu mozku a (současné) potlačení (auto)imunitní reakce
    • TNF-inhibitory, resp další imunosupresivní, imunomodulační a protizánětlivé látky: Teorie, že na rozvoji onemocnění se podílí zánětlivý, resp. současně i autoimunitní proces, vychází z výsledků práce doktora Edwarda Tobinicka z Los Ageles. Ten začal aplikovat padesáti svým pacientům s Alzheimerovou chorobou každý týden nebo jednou za čtrnáct dní injekci léku proti zánětům – etanerceptu běžně užívaného k léčení revmatoidní artritidy. Účinek se dostavuje během několika dnů nebo i hodin. V červenci 2009 publikoval nejnovější výsledky (BMC, Neurology, sv. 8, str. 27). Na Internetu se objevila videa pořízená rodinami pacientů (www.YouTube.com) Tobinick vyřešil i problém, jak lék dostat do mozku, který je proti průniku léků a velkých molekul bráněn zvláštními bariérami. Tobinick vpraví lék pacientovi přímo do krku blízko páteře (perispinálně) a pak ho nechá pět minut v poloze hlavou dolů. Tak se bariéry údajně podaří překonat. Zatímco Tobinick čeká na možnost a finanční prostředky k provedení rozsáhlých klinických testů, řada jeho kolegů je o správnosti cesty, kterou se vydal, už dnes zcela přesvědčena. Kontroverzní terapie má údajně zázračné výsledky. Během několika dnů vrací pacienta, u kterého zabere, téměř k normálu. Tobinick je ředitelem soukromé kliniky Institutu neurologického výzkumu INR v Los Angeles (http://www.nrimed.com/) a přednáší na Kalifornské univerzitě. Některé komentáře tvrdí (100+1 zahraničních zajímavostí, 19/2008), že léčba TNF-inhibitory (resp. jinými imunosupresivními a protizánětlivými léky) je v rozporu s neuropatologickými nálezy, tedy např. s faktem ukládání beta-amyloidních plaků, v podstatě však není možné vyloučit, že zánět, resp. další působení autoimunitní reakce (proti níž je zacílen tento typ léčby) k tvorbě plaků napomáhá. Přestože lék zatím neprošel srovnávacími testy s placebem ani testy na větším množství pacientů, je možné jeho účinnost u významného procenta pacientů pokládat za potvrzenou. Pokud lék u řady pacientů výrazně zabral, jsou námitky z titulu nedostatečnosti testů spíše akademické a byrokratické povahy a v podstatě je možné zahájit léčbu, pokud současná medicína nic lepšího nenabízí. Nakonec, pokud během prvního měsíce lék nezabere, léčbu je možné přerušit jako neúčinnou. Léčba pomocí TNF-inhibitorů nevylučuje doplňkovou terapii pomocí antioxidantů nebo běžných protizánětlivých léků, jako např. kyselinou acetylsalicylovou (Acylpyrin, Aspirin), efekt takové kombinace však zatím není potvrzen. Etanercept je znám např. pod obchodním názvem Enbrel. Jde v roce 2008 o nejnadějnější cestu léčby. I v jiných zemích bylo ale již dříve pozorováno, že u osob léčených paralelně antirevmatiky (tedy s další nemocí), a to zejména těmi, která současně tlumí imunitní reakci, bylo zjišťováno zpomalení vývoje ACh.
  • Léčba eliminující tau-proteiny (tvorbu amyloidních plaků)
    • Methylthioninium chloridu (výzkumný název Rember) - je spíš známé jako modré barvivo pro laboratorní experimenty. Britský profesor Wischik jeho účinnost objevil náhodou před dvaceti lety. Do zkumavky barvivo ukáplo a tau-protein ve zkumavce zmizel. Vývoji a testování léku se věnují na aberdeenské univerzitě (http://www.abdn.ac.uk/). Lék byl testován do roku 2008 na 321 lidech, co je však pro schválení léku málo. Podle profesora Claudea Wischika by mohl být na trhu do roku 2012. Největší efekt měly dávky o 60 miligramech Remberu. Po 19 měsících nedošlo k žádnému výraznému zhoršení mentálních pochodů u pacientů. Mechanismus účinku nebyl zveřejněn nebo není znám. (Původním zdrojem zprávy jsou agentury BBC a CNN)
    • Nebývalý pokrok na poli léčby ACh hlásí v roce 2008 vídeňský Institut pro psychosomatiku, který společně s firmou na výrobu očkovacích látek Affiris vyvinul látku, jež vůbec poprvé postiženým pacientům alespoň částečně pomáhá. Vedoucí institutu Margot Schmitzová hlásí, že užívání látky nejenže zastavuje progresi nemoci, ale stav i zlepšuje. Testy budou ukončeny cca v roce 2011. (podle ČTK)
    • V lednu 2009 oznámilo lyonské Národní středisko vědeckého výzkumu (CNRS), které se na výzkumu podílelo spolu s americkým Buckovým ústavem pro výzkum stáří, že se podařilo během pokusů na myších prokázat léčivý vliv specifického proteinu. Tým vedený Patrickem Mehlenem z CNRS, který se zabývá různými molekulami hrajícími roli v regulaci rakoviny, zjistil, že protein netrin-1, známý svou rolí zároveň při vývoji nervového systému a při regulaci rakoviny, může vytváření toxického amyloidního beta-peptidu blokovat, a tím zastavit nebo dokonce zvrátit vývoj ACh a přispět k obnovení některých funkcí intelektu - např. funkce rozpoznávací. I tento pokrok ve výzkumu je možné již dnes hodnotit jako zcela mimořádný. (podle ČTK)
    • Naděje, že lze cestou omezení plaků nemocným pomoci, trvá. Také v jiné studii se ukázalo, že další lék snižující počet amyloidových plaků, označený PBT2 zlepšuje i aktivitu nervového systému. (Podle O. Vinaře, časopis Vesmír)
  • Látky likvidující volné kyslíkové radikály a chránící neurony před narušením metabolismu, poškozením, resp. likvidací - jde většinou o doplňkovou terapii, která však může být zvolena za součást hlavní léčebné strategie či prevence
    • antioxidanty - vitamíny C a E, koemzym Q 10
    • antioxidant - vitamín retinol
    • účinné látky rajčat, zejména vitamín C a barviva (flavonoidy a karotenoidy antioxidační povahy - zejména lykopen)
    • účinné látky červeného vína, borůvek a černého rybízu, zejména barvivo (flavonoid antioxidační povahy) resveratrol. (Specielně černý rybíz, maliny a ostružiny a jejich flavonoidy byly uvedeny jako ovoce chránící před některými typy demence.)
    • účinné látky malin a ostružin, zejména barvivo (flavonoidy antioxidační povahy)
    • účiné látky kořene lékořice, zejména flavonoidy antioxidační povahy
    • účinné látky plodu granátového jablka, zejména barvivo (flavonoidy antioxidační povahy)
  • Speciální komplex živin - bylo prokázáno, že správně vybraný komlex živin může být z hlediska prevence a léčby i významnější než některé dosavadní hlavní preventivní léčebné strategie pomocí chemických léků
    • B-komplex (např. B-komplex forte, první týden denně 1 tabletu, pak každý třetí den)
    • Kombinace kyseliny listové (0,8 mg), vitamínu B6 (3 mg) a B12 (0,5 mg) - tzv trio B - podávaná perorálně 1-3x denně (např. formou léku TrioBe) pomáhá snížit hladinu homocysteinu a snížit (zpomalit) mozkovou atrofii o 30 až 53%. (Výzkum britské oxfordské univerzity, popsaný v časopise Public Library of Science One; www.plosmedicine.org , www.plos.org , www.plosone.org ) [1], [2], [3]
  • Další možnosti
    • Inhibitory NMDA receptorů (Memantin) - u Alzheimerovy choroby dochází ke změnám, které zasahují do správného fungování tzv. dlouhodobé potenciace důležité pro fungování paměti a v tomto jsou důležité NMDA receptory, které jsou zvýšeně aktivovány. A tyto látky změny vrací do normy.
    • alkohol - Diskutuje se nad tím, zda užívání malého množství alkoholu může mít protektivní účinky.
    • marihuana - Marihuana je známá, že svými účinky zbržďuje průběh nemoci. Není však vhodné ji aplikovat inhalací (kouřením), protože při spalování dochází k podobnému procesu jako při kouření cigaret s tím rozdílem, že riziko výskytu rakoviny po kouření marihuany je oproti cigaretám větší. Marihuana obsahuje látku kanabinol, která má protizánětlivé účinky. V malém množství tak může mít marihuana i protektivní účinky. Byl proveden výzkum na krysách, kterým byl injekčně vpraven do těla amyloid a jedné skupině pak následně i kanabinol. U krys, jimž byl do těla vpraven následně i kanabinol se demence neprojevila.
    • nikotin - Ian Stolerman a vědci z King´s College v Londýně zjistili, že nikotin zvyšuje kapacitu paměti a usnadňuje učení a je v tomto účinnější než kofein. Je pravděpodobné, že léky na bázi nikotinu, resp. léčba již dnes dostupnými formami nikotinu či aplikace tabáku minimálně zbrzdí rozvoj choroby a zhoršování příznaků. (U nás je zdrojem zprávy agentura Famous.) Samotné kouření však obecně rozvoj demence zhoršuje, navíc vznikají v těle při léčbě nebezpečné volné radikály.
    • Modifikace imunity očkováním. Řada do roku 2008 ukončených klinických výzkumných studií ukázala, že k léčbě lze využít imunitu. Očkování nejen zabránilo tvorbě amyloidu, ale vedlo i k jeho podstatnému úbytku v mozku. Přesto se duševní stav nemocných nezlepšil a nezastavila se ani progrese nemoci. (Podle O. Vinaře, časopis Vesmír)
  • Doplňková léčba a rehabilitace
    • zlepšení výživy a pitného režimu - jen těžko můžeme pozitivně ovlivnit stav nemocného, pokud je dehydratovaný nebo trpí nedostatkem některých důležitých živin. Je třeba zajistit přísun vitamínů (B6, B12, kyseliny listové), minerálů (např. jód, chrom, hořčík, germanium, mangan, selen, zinek, stříbro, zlato, křemík, u žen a chudokrevných mužů i železo), antioxidantů, aminokyselin (nejlépe již v jednoduché - štěpené - hydrolyzované formě) a omega-3-mastných kyselin. Konzumace vegetariánské stravy zvyšuje hladinu homocysteinu a snižuje hladinu některých vitamínů B-komplexu. Zvýšená hladina homocysteinu nesouvisí jen se známými riziky vzniku kardiovaskulárních chorob a mrtvice, ale též spolu s nedostatkem vitaminu B, se zvýšeným rizikem atrofie mozku, resp. vývojem vaskulárních demencí - možná i ACh. (Výsledky výzkumů vědců Universita di Verona + výzkumu amer. a austral. vědců publik. v r. 2004.)
    • rostlinné a živočišné adaptogeny (harmonizátory) mají někdy schopnost nejen zvyšovat, ale i potřebným způsobem modulovat imunitu (žen-šen, klanopraška, maralí kořen)
    • přírodní protizánětlivé prostředky - celer, kurkuma, kari-koření, pupalkový olej, Lyprinol, rybí tuk, kůra vrby bílé, třezalka
    • Vhodné je také podle Cayceho na začátku léčby odstranit bloky v páteři (včetně krční) a stav páteře jednou za rok kontrolovat. Z hlediska čínské medicíny medicíny mohou vyhřeznuté ploténky a zablokované obratle blokovat proudění energie čchi a tím i zhoršovat kondici mozku.
    • Vhodná je i alternativní léčba (tzv. magnetickými tahy, bezkontaktní masáží) podle Džuny nebo jiná bioenergetická léčba oblasti páteře a hlavy. Také míčkování či jemné masáže hlavy a oblasti páteře mají jako vedlejší efekt zlepšení tzv. bioenergetického stavu.
    • Vhodná je i alternativní léčba - posílení elektromagnetické tělesné polarizace pomocí stejnosměrného napětí 0, 7 až 1 Voltu podle Cayceho (kladný pól se přiloží na temeno hlavy, záporný k páteři).
    • Lze předpokládat i kladný vliv magnetoterapie.
    • Lze předpokládat i kladný vliv el. masážního křesla (vibrace v oblasti páteře).
    • Trénink kognitivních funkcí.
    • Trénink kompenzačních funkcí zastupujících ochabující kognitivní funkce.
    • Trénink metod k překonání následků "roztržitosti" a zapomětlivosti (systém poznámek aj.)

První příznaky

  • ztráta paměti (zejména krátkodobé; jde tedy spíš o poruchy učení a zapamatování si učeného)
  • problémy s vykonáváním běžných domácích úkolů
  • poruchy řeči a plynulého vyjadřování
  • zhoršená orientace
  • zhoršující se schopnost úsudku, stále obtížnější rozhodování
  • problémy s abstraktním myšlením
  • ukládání věcí na jiná místa
  • problémy při oblékání
  • změny osobnosti, nálady a chování
  • ztráta zájmu o koníčky a zaměstnání
  • ztráta iniciativy

Stádia nemoci

Lehká demence

Obtížné dorozumívání, zapomínání, zakládání věcí, podezíravost, vztahovačnost, popírání problémů a poruchy paměti, dezorientace v čase, bloudění na známých místech, obtížné rozhodování a bezradnost, ztráta iniciativy, známky deprese, úzkosti a agresivity, ztráta zájmu o koníčky, změna osobnosti – sobeckost a egocentričnost.

Střední stadium demence

Poruchy soudnosti, nekritičnost, prohlubování změn osobnosti, neschopnost vykonávat běžné aktivity jako je vaření a nakupování, potřeba pomoci při vykonávání osobní hygieny a oblékání, obtížná komunikace, toulání, bloudění, poruchy chování, halucinace, podezírání, stavy zmatenosti.

Těžké stadium demence

Poruchy příjmu potravy, nerozpoznání blízkých osob, nechápání okolního dění, ztráta schopnosti souvislé řeči, velké stavy zmatenosti, obtížná chůze, poruchy vylučování moči a stolice, úplná ztráta soběstačnosti, upoutání na invalidní vozík, tělesné i duševní chátrání, hubnutí, smrt.

Diagnostika

Alzheimerova nemoc se diagnostikuje podle mezinárodních kritérií na základě poruchy epizodické paměti a určitých abnormalit v alespoň jednom z různých pomocných vyšetření ( např. magnetická rezonance mozku, SPECT, vyšetření mozkomíšního moku). Samozřejmou součástí diagnostiky je neurologické a fyzikální vyšetření. Někdy se provádí také neuropsychologické vyšetření. Zvláštní pozornost je věnována kognitivním funkcím a aktivitám denního života (ADŽ, Activities of Daily Living, ADL), které se zjišťují testy, respektive dotazníky. Rovněž je důležité hodnotit poruchy chování a další psychiatrické obtíže.

Kognitivní funkce

Kognitivní funkce se testují mezinárodně používanými škálami:

  • MMSE (Mini-Mental State Examination) - test kognitivních funkcí, zjištují se jím paměťové a další funkce mozku, které bývají postiženy u demence.
  • ACE-R (Addenbrook Cognitive Examination) - delší a zevrubnější test

Aktivity denního života

Zjišťují se pohovorem s blízkou osobou pacienta nebo dotazníky, které vyplňuje blízká osoba:

  • FAQ (Functional Activities Questionnaire) - krátký dotazník složitějších aktivit, které bývají postiženy již v začátcích onemocnění
  • DAD (Disability Assessment in Dementia) - dotazník obsahující i jednodušší aktivity

( www.pcp.lf3.cuni.cz/adcentrum )

Související články

Reference

  1. ↑ http://www.novinky.cz/veda-skoly/210981-novou-zbrani-proti-alzheimerovi-muze-byt-obycejny-vitamin-b.html
  2. ↑ http://www.pharmafeed.com/tag/triobe-plus
  3. ↑ http://www.lakemedelsverket.se/SPC_PIL/Pdf/enhumspc/TrioBe%20tablet%20ENG.pdf

Externí odkazy

Citace

Ostatní


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Alzheimerova choroba
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Alzheimerova_choroba“