The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Ivan Nikitovič Kožedub

Z Multimediaexpo.cz

Ivan Kožedub (1949)
Ivan Kožedub pózuje
v kokpitu La-5FN (1944)

Ivan Nikitovič Kožedub (ukrajinsky Іван Микитович Кожедуб, rusky Иван Никитович Кожедуб') (8. června 1920, Obražievka8. srpna 1991) byl sovětský pilot, letecké eso a nejúspěšnější spojenecký stíhací pilot druhé světové války.

Byl trojnásobným Hrdinou Sovětského svazu a od roku 1985 byl maršálem letectva.

Obsah

Život

Mládí

Narodil se v rodině rolníka 8. června 1920 ve vesnici Obražievka v Sumské oblasti na Ukrajině. Později studoval na středním chemicko-technologickém učilišti. Navštěvoval místní aeroklub ve městě Šostka.

Druhá světová válka

V roce 1940 nastoupil do armády. Absolvoval Čugujevskou leteckou školu a později zde sloužil jako letecký instruktor. Po vpádu nacistických vojsk byla letecká škola evakuována do Střední Asie. Zde létal na cvičných strojích U-2 a I-16.

Na frontu se mu podařilo dostat až po několika žádostech. V listopadu 1942 byl nakonec přidělen k 240. IAP a 26. března 1943 se poprvé zúčastnil v rámci Voronežského frontu vzdušných bojů s nepřítelem. Při tomto letu však po jeho stroji La-5 střílela vlastní protiletadlová obrana a tak se mu podařilo s problémy vrátit na základnu (Podle jiných zdrojů jej napadl německý Messerschmitt Bf 110). 6. června sestřelil nepřátelský Ju-87. V následujících dnech dosáhl dalších úspěchů a už v srpnu 1943 byl pověřen velením letky. Velkých úspěchů dosáhl během bojů v oblasti Dněpru v polovině října 1943, kdy sestřelil v průběhu jedenácti dní 10 nepřátelských strojů.

4. února 1944 mu byla udělena první hvězda Hrdiny Sovětského svazu. Na frontě v té době odlétal 146 misí a měl na kontě 20 sestřelených nepřátelských letadel.

Od května 1944 bojoval Ivan Kožedub na stroji La-5FN (s číslem 14), vyrobeným za peníze, které státu poskytl kolchozník z Stalingradské oblasti V. V. Koněv. V průběhu několika dní na tomto stroji sestřelil Ju-87 a ještě sedm dalších nepřátelských letadel. Koncem června odevzdal svůj La-5FN č. 14 spolubojovníkovi K. A. Evstigenevovi, který byl dvojnásobným Hrdinou SSSR, a následně byl přeložen k cvičnému pluku. Ale už v srpnu se stal zástupcem velitele 176. GIAP. V té době byl pluk vyzbrojován novými stíhacími letouny Lavočkin La-7. Kožedub tehdy získal stroj s číslem 27, na kterém létal až do konce války. Už 19. srpna roku 1944 mu byl za 256 misí a 48 sestřelů udělen 2. titul hrdiny SSSR.

Při jednom z následujících bojových letů byl jeho stroj nad nepřátelským územím zasažen palbou, přičemž začala hořet palivová nádrž v křídle. V této situaci se rozhodl pro taran. Namířil svůj stroj k nejbližšímu nepřátelskému postavení, které zpozoroval a začal prudce klesat. Proud vzduchu však v té chvíli uhasil hořící křídlo. Okamžite proto vyrovnal prudké piké a nakonec se se štěstím vrátil na základnu.

Další úspěchy se dostavily během bojů v Polsku a Německu. 12. února 1945 při běžném hlídkovém letu nad frontom společně se svým „číslem“ V. А. Gromankovským zpozoroval 13 nepřátelských letounů Fw-190. V následném boji bylo pět z nich sestřeleno, z toho tři sestřelil Kožedub. Následující den nad Odrou sestřelil německý proudový Messerschmitt Me 262 I./KG(J)54. Poslední dva sestřely (Fw 190) zaznamenal nad Berlínem v posledních dnech války.

Dodnes zůstává velmi kontroverzním tématem sestřel dvou amerických letounů P-51 Mustang, kterými byl údajně napaden, když se sestava sovětských strojů přiblížila k jednomu z amerických bombardovacích svazů. Sovětské La-7 byly totiž podobné německým Fw 190. V zapeklité situaci Kožedub nehodlal riskovat vlastní život a oba dotírající Mustangy sestřelil (sestřely mu údajně nebyly uznány ani zapsány do oficiálních záznamů).

Druhou světovou válku Kožedub ukončil s více než 320 bojovými misemi a se svými 62 samostatnými sestřely se stal největším leteckým esem sovětských vzdušných sil, jakož i spojeneckých sil vůbec. Třetí hvězdu hrdiny SSSR Kožedub dostal 18. srpna 1945, až po skončení bojů v Evropě. Celkově byl Kožedub pokládán za skvělého letce, své úspěchy dosahoval podobně jako Hans-Joachim Marseille díky velké přesnosti střelby, často dokonce z velkých úhlů.

Poválečné období

Po válce zůstal i nadále sloužit v sovětském letectvu. Prošel výcvikem na proudových strojích MiG-15. V roce 1949 absolvoval Akademii vzdušných sil, v roce 1956 Akademii generálního štábu SSSR. Během války v Koreji velel 324. IAD. Jemu však bojové lety nebyly povoleny. Během války letci jeho divize zlikvidovali údajně až 239 nepřátelských strojů.

V letech 19641971 byl prvním náměstkem velitele letectva Moskevského vojenského okruhu. Od roku 1971 sloužil ve velení vzdušných sil. V roce 1978 byl převelen do komise generálních inspektorů ministerstva obrany SSSR. V roce 1985 Ivan Kožedub dosáhl hodnost maršála letectva. Byl členem prezídia CK DOSAAF a nejvyššího sovětu SSSR.

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ivan Nikitovič Kožedub