The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Messerschmitt Bf 110

Z Multimediaexpo.cz

Messerschmitt Bf 110
Bundesarchiv Bild 101I-377-2801-013, Flugzeug Messerschmitt Me 110.jpg
Základní charakteristika
Určení těžký stíhač
Výrobce Bayerische Flugzeugwerke
Konstruktér
První let 12. května 1936
Zařazen 1938
Vyřazen
Výroba
Vyrobeno 6 170 kusů
Varianty
Uživatel Luftwaffe
Itálie, Maďarsko, Rumunsko
Noční stíhač Bf 110G-4 na letišti v britském Farnborough v říjnu 1945
Bf 110G-2

Messerschmitt Bf 110 byl německý těžký stíhací letoun, který sloužil během druhé světové války.

Vývoj začal roku 1934, kdy RLM požadovalo těžký stíhací letoun s dlouhým doletem, který by byl schopen souboje s jednomotorovými stíhačkami. Menší obratnost měl vyrovnat palebnou silou. Kategorie takovýchto letounů dostala název Zerstörer (ničitel).

Prototyp Bf 110 V1 s motory DB 600A vzlétl 12. května 1936 a dosáhl rychlosti 505 km/h. V roce 1937 začala výroba ověřovací série čtyř Bf 110 A-0 se slabšími motory Jumo 210B, se kterými bylo dosaženo rychlosti pouze 430 km/h. Na jaře 1938 se začala vyrábět série strojů verze Bf 110 B s motory Jumo 210G a dvěma kanóny. Vzniklo celkem 45 kusů této série. Stroje už nestačily být vyzkoušeny v občanské válce ve Španělsku.

Ve větší sérii vznikla verze Bf 110 C s motory DB 601 s přímým vstřikováním paliva a kompresorem a s novým křídlem. V době útoku na Polsko měla Luftwaffe ve výzbroji 195 kusů verze C; letouny byly s úspěchem nasazeny jako bitevní a ještě stačily likvidovat polské stíhačky, podobnou úlohu sehrály ve Fracii, ale nad Anglií už na Spitfiry a Hurricany nestačily; dokonce k nim musel být dodán doprovod stíhaček Bf 109. Tím pádem byly jako stíhače z denních operací staženy nebo byly přeřazeny k bitevním úkolům.

Jako lodní doprovod sloužily verze D a E s přídavnými nádržemi. Verze F dostala silnější motory DB 601F s výkonem 993 kW, tato verze byla mj. vyzbrojena i raketovými projektily po křídly.

Od roku 1940 se také začaly používat jako noční stíhačky. Zpočátku byly opatřeny pouze černým nátěrem a na cíl byly návaděny vizuálně. Během roku 1941 začaly být náváděny pozemními radary, pokročilejší verzí byla až F-4 s palubním radarem Fug 202 Lichtenstein BC.

Během roku 1941 se ukázalo, že náhrada v podobě letounu Me 210 zklamala a typ Me 410 se typu Bf 110 pouze vyrovnal, a tak vznikla verze Bf 110 G se silnějšími motory DB 605B o výkonu 1084 kW a lepšími aerodynamickými vlastnostmi. Tato verze mohla být vybavena různou výzbrojí (i 37mm kanónem). Varianta G-4 s lepším radarem FuG 212 Lichtenstein C-1, čtyřmi kulomety a dvěma kanóny sloužila jako noční stíhač. Typ Bf 110 tak ve výrobě zůstal po celou dobu války, celkem se ho vyrobilo přes 6 000 kusů. 121 nočních sestřelů si na stroji Bf 110 připsal Heinz-Wolfgang Schnaufer.

Po neúspěchu nad Británií vznikl názor, že letoun trpí špatnou konstrukcí - to však nebyla až tak pravda. Žádný z konstruktérů té doby ještě nepřišel s nápadem, který by velkému a těžkému dvoumotorovému stíhači s dlouhým doletem umožnil konkurovat jednomotorové a jednomístné stíhačce s krátkým doletem. Jeho konstrukce navíc umožnila montáž novější avioniky, výzbroje i motorů, než mohl kdokoliv v době vzniku letounu tušit. Také hlavní štáb nepochopil jeho pravý způsob nasazení, to pak vedlo ke ztrátě 40 % v Zerstörergruppen za tři týdny. Pravdou však je, že se letoun vyráběl delší dobu než, po kterou mu stačily síly na udržení místa v přední linii (to se ale netýká jen typu Bf 110). Nad Británií mohl svou palebnou sílu využít pouze s momentem překvapení nebo při souboji s nováčkem, jeho jediný dozadu střílející kulomet byl jako obranná výzbroj málo. Třebaže stroj nad Británií nevynikl, na ostatních bojištích si v následujících letech vedl více než dobře.

Specifikace (Bf 110C-4)

Americká vojenská obrazová příručka (1943)

Technické údaje

  • Osádka: 2 (3 jako noční stíhač)
  • Rozpětí: 16,3 m
  • Délka: 12,30 m
  • Výška: 3,3 m
  • Nosná plocha: 38,8 m²
  • Plošné zatížení: 173 kg/m2
  • Hmotnost prázdného stroje: 4 500 kg
  • Vzletová hmotnost: 6 700 kg
  • Pohonné jednotky: 2× 12 válcový, vidlicový, invertní motor DB 601B-1, každý o výkonu 809 kW
  • Výkon/Hmotnost: 260 W/kg

Výkony

  • Maximální rychlost: 600 km/h
  • Dostup: 10 500 m
  • Dolet: 3 105 km
    • Bojový: 2 410 km
    • Přeletový: 2 800 km

Výzbroj

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Messerschmitt Bf 110
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Messerschmitt Bf 110