Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Dyjsko-svratecký úval
Z Multimediaexpo.cz
Dyjsko-svratecký úval je geomorfologický celek na jižní Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin. Nejvyšší a výrazný vrchol tvoří Výhon (355 m n. m.), nejnižší bod (kolem 170 m n. m.) je v oblasti Novomlýnských jezer. Úval tvoří sníženina s plochým profilem vyplněná třetihorními a čtvrtohorními usazeninami, nivy a terasy řek Dyje, Jevišovky a Jihlavy se sprašemi.
Úval vyplňuje jihovýchod okresu Znojmo, severozápadní okraj okresu Břeclav a jižní část okresu Brno-venkov, na jeho okraji se nacházejí i města Znojmo a Brno. Na severozápadě je ohraničen Jevišovickou pahorkatinou a Bobravskou vrchovinou, na severu Drahanskou vrchovinou, zatímco na jihovýchodě je Ždánickým lesem a Mikulovskou vrchovinou oddělen od Dolnomoravského úvalu. Na severovýchodě je Vyškovskou bránou propojen s Hornomoravským úvalem. V jižní části přesahuje do Rakouska.
Krajina úvalu je převážně polní, mimo nivy téměř bezlesá. Patří mezi nejsušší oblasti Česka. Jednalo se o jedinou oblast hnízdění kriticky ohroženého dropa velkého (Otis tarda) v České republice, v současnosti už hnízdění není prokázáno.
Do roku 1945 byla většina úvalu (zhruba západně od Svratky) obydlena převážně Němci, v okolí Novosedel také Chorvaty. Dnes je oblast z většiny řídce zalidněnou periferií, pouze na severu sem zasahuje jižní suburbium Brna.
Literatura
- Geografický místopisný slovník, Academia, Praha 1993, ISBN 80-200-0445-9
- Šťastný, K. - Bejček, V. - Hudec, K.: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985-1989, H&H, Jinočany 1996, ISBN 80-86022-18-8
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |