Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).
Difluorid kyslíku
Z Multimediaexpo.cz
Difluorid kyslíku OF2 je vysoce toxická plynná látka světle žluté barvy, která obsahuje kyslík v oxidačním čísle +2. Název oxid fluorný není správný, protože fluor má větší elektronegativitu než kyslík.
Čistý je stálý, ve skleněných nádobách ho lze uchovávat až do 200 °C.[1] S vodou reaguje pomalu za vzniku kyseliny fluorovodíkové, reakce s vodní parou však probíhá explozivně. Při inicializaci jiskrou však výbušně reaguje s vodíkem nebo plynnými uhlovodíky, v přítomnosti dalších halogenů exploduje i bez inicializace.
Obsah |
Příprava
Poprvé byl připraven v roce 1929 elektrolýzou taveniny fluoridu draselného a kyseliny fluorovodíkové v přítomnosti malého množství vody.[2][3] V současnosti se připravuje zaváděním plynného fluoru do 2% roztoku hydroxidu sodného nebo elektrolýzou vodného roztoku kyselého fluoridu draselného KHF2.
- 2 F2 + 2 NaOH → OF2 + 2 NaF + H2O
Reaktivita
Difluorid kyslíku je silné oxidační činidlo díky kyslíku v oxidačním stavu +2. Při teplotách nad 200 °C se radikálově rozkládá na prvky.
Reaguje s mnoha kovy za vzniku oxidů a fluoridů. Při reakci s fosforem poskytuje směs PF5 a POF3. Také reaguje s xenonem za vzniku XeF4 a oxid-fluoridů xenonu.
S vodou reaguje pomalu za vzniku kyseliny fluorovodíkové:
- OF2(aq) + H2O(aq) → 2 HF(aq) + O2(g)
Využití
Jeho potenciální praktické uplatnění spočívá v raketové technice jako palivo.
Bezpečnost
OF2 je díky svým silným oxidačním vlastnostem velmi nebezpečná látka.
Reference
- ↑ Greenwood N.N., Earnshaw A.: Chemie prvků, Praha: Informatorium 1993, ISBN 80-85427-38-9
- ↑ Lebeau, P.; Damiens, A. "A New Method for the Preparation of the Fluorine Oxide” Compt. rend. 1929, volume 188, 1253-5.
- ↑ Lebeau, P.; Damiens, A. „The Existence of an Oxygen Compound of Fluorine“ Compt. rend. 1927, volume 185, pages 652-4.
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
|
Fluoridy s prvkem v oxidačním čísle II. |
---|
Fluorid stříbrnatý (AgF2) • Fluorid barnatý (BaF2) • Difluorokarben (CF2) • Fluorid beryllnatý (BeF2) • Fluorid vápenatý (CaF2) • Fluorid kademnatý (CdF2) • Fluorid kobaltnatý (CoF2) • Fluorid chromnatý (CrF2) • Fluorid měďnatý (CuF2) • Fluorid železnatý (FeF2) • Fluorid rtuťnatý (HgF2) • Fluorid kryptonatý (KrF2) • Fluorid hořečnatý (MgF2) • Fluorid manganatý (MnF2) • Fluorid nikelnatý (NiF2) • Difluorid kyslíku (OF2) • Fluorid olovnatý (PbF2) • Fluorid palladnatý (PdF2) • Fluorid radonatý (RnF2) • Fluorid sirnatý (SF2) • Fluorid cínatý (SnF2) • Fluorid strontnatý (SrF2) • Fluorid xenonatý (XeF2) • Fluorid zinečnatý (ZnF2) |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |