Černohorská rozsocha

Z Multimediaexpo.cz

Černohorská rozsocha je geomorfologický podokrsek Krkonoš. Nachází se v jejich východní části v severní části Královéhradeckého kraje v bývalém okresu Trutnov. Přestože je rozsocha pojmenována po Černé hoře, nejvyšším vrcholem je Zadní planina (1422 m).

Obsah 1 Geomorfologie 2 Vrcholy nad 1000 m n. m. 3 Vodstvo 4 Vegetace 5 Ochrana přírody 6 Komunikace 7 Stavby 8 Reference 9 Související odkazy

Geomorfologie

Černohorská rozsocha náleží do geomorfologického celku Krkonoš, podcelku Krknošské rozsochy a okrsku Černohorská hornatina^[1]. Na jižní straně její svahy spadají do Vrchlabské vrchoviny, na západě jí od Stráženské rozsochy odděluje tok Malého Labe a Klínového potoka, na severu prochází hranice s Východním Českým hřbetem dnem Modrého dolu, na východě jí tok Úpy odděluje od Růžohorské hornatiny a od Rýchor. Černohorská rozsocha zahrnuje masív Světlé a Černé hory s přilehlými bočními vrcholy a masív Zadní planiny a Liščí hory s přilehlými rozsochami.

Vrcholy nad 1000 m n. m.

• Zadní planina (1422 m)
• Liščí hora (1363 m)
• Světlý vrch (1315 m)
• Černá hora (1299 m)
• Světlá (1244 m)
• Slatinná stráň (1152 m)
• Lesní hora (1128 m)
• Vlašský vrch (1035 m)
• Jelení vrch (1024 m)
• Javor (1001 m)
• Špičák (1001 m)

Vodstvo

Ze západní strany a z centrální části Černohorské rozsochy odvádějí vodu říčky Malé Labe a Čistá, které jsou levými přítoky Labe. Východní severní a východní část odvodňuje řeka Úpa. Rozvodí je vedeno v linii Hofmanovy Boudy - Černá hora - Slatinná stráň - sedlo Sokol - Liščí hora - Liščí hřeben - Zadní planina. Severovýchodně od vrcholu Černé hory se nachází rašeliniště zvané Černohorská rašelina.

Vegetace

Souvislé mohokulturní hospodářské smrčiny jsou v současnosti rozrušeny často rozsáhlými pasekami. Mezi vrcholy Liščí hory a Zadní planiny roste Borovice kleč. Jsou zde četné luční enklávy (např. Lučiny, Hrnčířské boudy, Liščí louka)

Ochrana přírody

Celý prostor Černohorské rozsochy se nachází na území Krkonošského národního parku.

Komunikace

Přes Černohorskou rozsochu nevede žádná veřejná komunikace. Četné jsou neveřejné zpevněné komunikace spojující jednotlivé luční enklávy mezi sebou a s obcemi na okrajích. Rozsochu pokrývá hustá síť značených turistických tras.

Stavby

Rozsáhlejší zastavěné plochy se nacházejí pouze v prostorech obcí a měst v údolích přiléhajících k okrajům rozsochy (Pec pod Sněžkou, Horní Maršov, Janské Lázně, Černý Důl, Dolní Dvůr). Na mnoha lučních enklávách stojí četné horské boudy a chalupy. Nacházejí se zde lyžařské sjezdovky a dvě lanové dráhy (lanová dráha Janské Lázně - Černá hora a lanová dráha Pec pod Sněžkou - Hnědý vrch). Na Černé hoře a Hnědém vrchu se stojí rozhledny.

Reference

1. ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)

Související odkazy

• Javoří potok
• Stříbrný potok

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii