Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Krkonošský národní park

Z Multimediaexpo.cz


Krkonošský národní park, též KRNAP, je chráněné území v severní části České republiky. Z velké části leží na severozápadu okresu Trutnov, ale zasahuje také do okresu Semily a Jablonec nad Nisou. Severní hranice parku je vedena po státní hranici, která ho současně odděluje od Karkonoskiego Parku Narodowego na polské straně Krkonoš. Hranice ochranného pásma dále pokračuje od Žacléře, k Mladým Bukům, Rudníku, Vrchlabí, Jilemnici, Vysokému nad Jizerou a ke Kořenovu.

Obsah

Historie

Krkonošský národní park byl vyhlášen 17. května 1963 vládním nařízením č. 41/1963, čtyři roky po polském Karkonoskem Parku Narodowem, který byl založen 16. ledna 1959. Roku 1986 byl národní park rozšířen o ochranné pásmo vyhláškou vlády č. 58/1986 Sb. Vládním nařízením č. 165/1991 Sb. byl znovu vyhlášen statut Krkonošského národního parku.

Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k ekologicky únosné turistice a rekreaci nezhoršující životní prostředí.“ (Nařízení č. 165/1991 Sb.)

Současně s tím bylo rozhodnuto o rozdělení parku do tří zón – přísná přírodní, řízená přírodní a okrajová. Roku 1992 byly oba národní parky na české i polské straně společně zařazeny do sítě biosférických rezervací UNESCO.

Sídlem ředitelství správy KRNAP je Vrchlabí, terénní služba sídlí ve Špindlerově Mlýně.

Příroda

Geomorfologické poměry

Hlavní článek: Krkonoše

Krkonošský národní park leží převážně v geomorfologickém celku Krkonoše v Krkonošsko-jesenické soustavě. Nejvyšším bodem parku je Sněžka s 1602 metry nad mořem. Dělí se na Vrchlabskou vrchovinu a Krkonošské rozsochy na jihu, a Krkonošské hřbety při severní hranici. Jsou zde patrny vlivy posledního zalednění – kary, nivační kary, morény, tory, kamenná moře a další relikty. Ve východní části parku v okolí Albeřic se vyskytují také krasové jevy – Albeřické lomy.

Geologické poměry

Hlavní článek: Geologie Krkonoš

Od severozápadu zasahuje na území parku krkonošsko-jizerský pluton tvořený granitoidy. Tvoří hlavní hřbet od Mrtvého vrchu (1060 m) až k západnímu úpatí Sněžky (1602 ). V kontaktním dvoře, který se táhne od Hvězdy (959 m), přes Čertovu horu (1210 m) ke Svorové hoře (1411 m), jsou šedé svoryfylity. Východní část je pak tvořena krkonošskými rulami a fylity, západní část je tvořena fylity ponikelské skupiny.

Externí odkazy