Westland Whirlwind

Z Multimediaexpo.cz

Westland Whirlwind
Westland Whirlwind
Základní charakteristika
Určení	stíhací letoun
Výrobce	Westland Aircraft
Konstruktér	Teddy Petter
První let	11. října 1938
Zařazen	červen 1940
Vyřazen
Výroba	1940 – leden 1942
Vyrobeno	114 ks
Varianty
Uživatel	Velká Británie (RAF)

Westland Whirlwind byl první britský rychlý dvoumotorový jednomístný stíhací letoun, který měl však smůlu v tom, že RAF brzy rezignovalo na obtíže spojené s nevyzrálými pohonnými jednotkami. Letoun byl rychlejší, lépe vyzbrojený a údajně i obratnější než Hawker Hurricane, a mohl se stát ekvivalentem německého letounu Messerschmitt Bf 110. Kromě problémů s motorem měl i křehký podvozek, takže zájem britského letectva o tento stroj rychle opadal. Celkem bylo vyrobeno 114 kusů (původně bylo objednáno 200 + 200 kusů. První objednávka byla snížena na 114 kusů a druhá zrušena).

Obsah 1 Vývoj 2 Služba 3 Varianty 4 Technické údaje 5 Literatura

Vývoj

Stroj byl vyvíjen na základě specifikací F.37/35 z roku 1935. Výboj vedl šéfkonstruktér Teddy Petter (který stál později u zrodu úspěšných proudových letadel Foland Gnat a English Electric Canberra). Projekt P.9 byl v roce 1936 přijat a v roce 1937 byly objednány dva prototypy. První prototyp Whirlwindu poprvé vzlétl 11. října 1937. Stroj poháněla dvojice dvanáctiválců do V, Rolls Royce Peregrine I. Ty měly slibný výkon, ale byly nevyzrálé, nespolehlivé a měly nedostatečné parametry ve velkých výškách.

Whirlwind nesl na svou dobu velice silnou výzbroj v podobě 4 kanónů Hispano ráže 20 mm. Jeden stroj nesl pokusně jeden kanón ráže 37 mm a další s 12 kulomety, ale testy nebyly uspokojivé. Zkoušky přinesly optimistické výsledky. Letoun byl rychlý a obratný. Po prvních testech na továrním letišti Westlandu v Yeovilu, se pokračovalo na výzkumné základně ve Farnborough.

Druhý prototyp byl dokončován souběžně s první sérii a vzlétl počátkem roku 1940. První sériový kus byl připraven ke vzletu v květnu 1940 a první jednotkou, která měla Whirlwindy používat byla 25. squadrona RAF (nakonec ho však nepoužívala operačně). Whirlwind sloužil po přestavbě v malých počtech jako stíhací bombardér. Verze Mk.IA měla pumové závěsníky. Takto upravené kusy dostaly přezdívku Whirlybomber. Jeden kus byl testován jako noční stíhací, ale ve službě taková varianta nebyla realizována.

Především pro potíže s motory byla objednávka tohoto typu zmenšena a přes snahu firmy Westland už nedošlo k vylepšení motorů, ani dalším objednávkám ze strany RAF. Poslední kusy byly vyrobeny v lednu 1942.

Služba

Whirlwind sloužil operačně u 263. squadrony a 137. squadrony RAF. Protože měly nejlepší výkony v malých výškách, byly používány především pro bitevní akce. V této roli je časem vytlačil úspěšný typ Hawker Typhoon. Ze služby byly Whirlwindy staženy v roce 1943. Jeden kus sloužil ještě krátce pro civilní účely.

První dva kusy získala 263. squadrona v červnu 1940, ale ještě v říjnu měla, díky zpožďující se výrobě, pouze 8 strojů. Provizorně byla vyzbrojena stroji Hawker Hurricane. Od počátku prosince byla squadrona bojově nasazena. V polovině ledna 1941 si dva z pilotů 263. squadrony připsaly poškození německého bombardéru Ju 88. Prvním sestřelem byla likvidace německého plovákového letounu Arada Ar 196 v únoru 1941. Letouny se věnovaly především ochraně spojeneckých konvojů. Podnikají i řadu bitevních náletů na cíle v okupované Evropě. Poslední kusy Whirlwindu přestala 263. squadrona používat v prosinci 1943.

Druhá squadrona, která tento typ používala (137. squadrona), používala Whirlwind od září 1941 do června 1943. Ta je také používá především pro doprovod konvojů a operace Rhubarb - útoky proti pozemním cílům v okupované Evropě.

Varianty

P.9 - prototyp Whirlwind I - základní varianta Whirlwind IA - přidány pumov0 závěsníky, modifikováno nejméně 67 kusů

Technické údaje

• Pohon: 2x motor Rolls-Royce Peregrine I
• Výkon: 2x 885 hp
• Rozpětí: 13,72 m
• Délka: 9,83 m
• Plocha křídel: 23,22 m²
• Hmotnost prázdná: 3768 kg
• Hmotnost max.: 5175 kg
• Rychlost: 580 km/h
• Dostup: 9240 m
• Dolet max.: 1300 km
• Výzbroj: 4x 20mm kanón; 453 kg bomb

Literatura

• Bingham, Victor. Whirlwind, The Westland Whirlwind Fighter. Shrewsbury, UK: Airlife Publishing Ltd., 1987. ISBN 1-85310-004-8.
• Dvořáka, Pavel. Westland Whirlwind. HMP 8/1992
• Green, William. Warplanes of the Second World War, Fighters, Vol. 2. London: Macdonald, 1961.
• Green, William and Swanborough, Gordon. WW2 Aircraft Fact Files - RAF Fighters, Part 3. London: Jane's, 1981. ISBN 0-7106-0119-0.
• Hall, Alan W. Westland Whirlwind F.Mk.I, Warpaint Series no.54. Luton, Berfordshire, UK: Warpaint Books, 2006. No ISBN.
• James, Derek N. Westland: A History. Gloucestershire, UK: Tempus Publishing Ltd., 2002. ISBN 0-7524-2772-5.
• _______. Westland (Images of England). Gloucestershire, UK: Tempus Publishing Ltd., 1997. ISBN 0-7524-0799-6.
• Mason, Francis K. Royal Air Force Fighters of World War Two, Volume One. Windsor, Berkshire, UK: Hylton Lacy Publishers Ltd., 1969.
• Mondey, David. Westland (Planemakers 2). London: Jane's Publishing Company, 1982. ISBN 0-7106-0134-4.
• Ovcacik, Michal and Susa, Karel. Westland Whirlwind: Mk.I Fighter, Mk.I fighter-bomber. Prague, Czech Republic: Mark 1 Ltd., 2002. ISBN 80-902559-6-5.
• Robertson, Bruce. Westland Whirlwind Described. Dandenong, Victoria, Australia: Kookaburra Technical Publications, 1970. ISBN 0-85880-004-7.
• Taylor, John W.R. „Westland Whirlwind“ Combat Aircraft of the World from 1909 to the present. New York: G.P. Putnam's Sons, 1969. ISBN 0-425-03633-2.
• VÁLKA, Zbyněk. Stíhací letadla: 1939-45/ Velká Británie - Německo. Olomouc : Votobia, 1996. 110 s. ISBN 80-7198-260-1.  

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Westland Whirlwind

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii