V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Kalifornie

Z Multimediaexpo.cz

State of California
Vlajka amerického státu Kalifornie Pečeť amerického státu Kalifornie
Vlajka státu Kalifornie Pečeť státu Kalifornie
Přezdívka: The Golden State
Česky: Zlatý stát
Kalifornie na mapě USA
Úřední jazyky angličtina
Hlavní město Sacramento
Největší město Los Angeles
Rozloha
 - Celkem
 - Z toho souš
 - Z toho vodstvo 		3. v USA
410 000 km²
390 730 km²
19 270 km² (4,7 %)
Obyvatelstvo
 - Obyvatel
 - Hustota zalidnění 		{{{Pořadí počtu obyvatel}}}. v USA
35 278 768 (2005)
83,85/km² {{{Pořadí hustoty zalidnění}}}. v USA
Počet okresů 58
Časové pásmo UTC−8/−7(letní čas)
Souřadnice
 - Zeměpisná šířka
 - Zeměpisná délka
32°30′ s.š. – 42°0′ s.š.
114°8′ z.d. – 124°24′ z.d.
Nadmořská výška
 - Nejvyšší bod
 - Průměrná výška
 - Nejnižší bod
4421 m
884 m
−86 m
Guvernér Arnold Schwarzenegger (R)
Senátoři Dianne Feinstein (D)
Barbara Boxer (D)
Oficiální zkratky
 - Oficiální (též poštovní) zkratka
 - Tradiční zkratka
 - ISO 3166-2
CA
Calif.
US-CA
Přistoupení do unie 9. září 1850 (31.)
Oficiální web www.ca.gov

Kalifornie, anglicky a španělsky California (anglická výslovnost zvuk [kælɪˈfɔrnjə]), je stát v USA. Patří k nejbohatším, ekonomicky nejaktivnějším a nejlidnatějším členům federace. Má 35,3 milionu obyvatel a po Aljašce a Texasu je třetím největším státem USA. Hlavním městem je Sacramento. Nejvýznamnějšími městy jsou San Francisco, Fresno, Los Angeles, San Diego a Long Beach. Na jihu hraničí s Mexikem, na východě s Nevadou, na severu s Oregonem, a ze západu ji ohraničuje Tichý oceán. Podnebí je suché a horké, vyskytují se častá zemětřesení – nejsilnější byla v roce 1906 a 1989. Průmyslově je nejdůležitější Los Angeles a Silicon Valley – Mekka elektronického průmyslu. V Kalifornii se nachází i Hollywood. Guvernérem země je Arnold Schwarzenegger za Republikánskou stranu.

Obsah

Historie

Po vyhnání nepočetných indiánských kmenů se území Kalifornie stalo severní výspou španělské říše na severoamerickém kontinentu. Kalifornie spadala pod španělské místokrálovství Nové Španělsko. Z této kolonie vzniklo Mexiko. V roce 1847 proběhla mexicko-americká válka, po níž bylo území historické Kalifornie rozděleno mezi oba státy. Mexická, jižní část Kalifornie byla dále rozdělena na dva územní celky a americká, severní část Kalifornie byla ustanovena jako stát Kalifornie, který byl v roce 1850 připojen k Unii.

Geografie

Západní část Kalifornie omývá Tichý oceán, na severu sousedí se státem Oregon. Východní hranici má společnou s Nevadou a na jihovýchodě leží Arizona. Na jihu sousedí s Mexikem. Kalifornie má velice úrodné centrální údolí, kde se daří zemědělství. Na východě státu jsou velké hory, kde je i pohoří Sierra Nevada a horké suché pouště. V Sierra Nevada je i slavný Yosemitský národní park a hluboké sladkovodní jezero Tahoe. Co do rozlohy se jedná o třetí největší stát USA. Většina velkých měst je soustředěna u pacifického pobřeží, kde panuje příjemné středomořské podnebí. Na jihu leží velké slané jezero Salton Sea a poušť Mojave. V severovýchodní části této pouště leží údolí Smrti, kde je nejnižší bod na území severoamerického kontinentu. Údolí Smrti je i nejsušší místo na Zemi. Kalifornie je i známá výskytem častých a velice intenzivních zemětřesení. Známé je zemětřesení, které postihlo v roce 1906 San Francisco. Zeměpisné rekordy:

  • nejvyšší bod je 4418 m nad mořem,
  • nejnižší bod je 86 m pod mořem,
  • průměrná nadmořská výška je 884 m,
  • šířka státu je 403 km,
  • délka státu je 1240 km.

Ekonomika

Kalifornie je stát s nejvyšším HDP v USA. Tvoří celých 14 % ekonomiky Unie. HDP Kalifornie činí 1,4 bilionu dolarů. Po Japonsku, Číně, Německu a Velké Británii to je největší HDP na světě. Roční příjem na obyvatele je 47 000 dolarů (tj. 3 916 dolarů měsíčně, v přepočtu 74 500 Kč). To je o 1/3 víc než celostátní průměr. Průmysl je třikrát větší než zemědělství. Kalifornie je největším centrem počítačového průmyslu na světě, který je soustředěn v Silicon Valley. V Kalifornii se vyrábí nejvíce filmů na světě (kromě indického Bollywoodu). Průměrný rozpočet filmu je 100 milionů dolarů (1,9 miliardy korun). Filmový průmysl je soustředěn ve městě Los Angeles, čtvrti Hollywood. Nezaměstnanost v Kalifornii za posledních 20 let rapidně klesla a v roce 2006 byla 4,9%. Ač je ekonomika Kalifornie velmi rozvinutá, je zde mnoho lidí žijících na hranici chudoby a je zde mnoho bezdomovců, i přesto že bydlení je levné a volných pracovních míst je mnoho. Zejména v okolí velkých měst, jako je Los Angeles. Ve větší míře jde o přistěhovalce z chudšího Mexika a Latinské Ameriky, kteří se jen velmi těžko uplatňují na trhu práce. To je způsobeno nejen rasovou diskriminací, ale i negramotností a složitou integrací těchto menšin do společnosti.

  • Hlavní zemědělské produkty: ovoce, zelenina, chov dobytka, mléko a mléčné výrobky, vinařství.
  • Hlavní průmyslová odvětví: počítačový průmysl, filmový průmysl, letecký průmysl, těžba a zpracování nerostných surovin, zpracování potravin, chemický průmysl, textilní průmysl, strojní výroba, výroba elektrických strojů, cestovní ruch.

Energetika

Kalifornie má relativně k ostatním státům velkou spotřebu energie (28–30 GW v zimě a asi polovinu v létě), ale její elektrárny mají kapacitu přibližně 45 GW. V roce 1996 připravoval guvernér Pete Wilson legislativu umožňující deregulaci trhu s energií v tomto státě, který se opíral o principy volného trhu. Energetický gigant Enron v roce 1999 akvizicí získal firmu PGE a tím i přístup ke kalifornskému deregulovanému trhu.[1] V létě 2000 Kalifornie zažila rozsáhlé, opakované výpadky proudu. Kolem roku 2003 přešla ze státu do soukromých rukou řada elektráren. Cena energie v Kalifornii se od začátku století zněkolikanásobila.

Demografie

Golden Gate Bridge, v San Francisku
Vodopády v Yosemitském národním parku

S populací 35 278 768 obyvatel je Kalifornie nejlidnatější stát USA. Hustota zalidnění je 88 obyvatel na čtvereční kilometr. Nejpočetnější skupinou obyvatel jsou běloši, následovaní Hispánci, černochy a asiaty. Kolem roku 2040 se patrně stanou nejpočetnější skupinou Hispánci. Hlavním důvodem je jednak vysoká porodnost této skupiny obyvatel, jednak emigrace z Mexika a Latinské Ameriky. Nejrozšířenější náboženství je římsko-katolické. Velkým problémem Kalifornie je kriminalita. Mnoho přistěhovalců z chudého amerického jihu, či ilegálních imigrantů, se velice obtížně začleňuje do majoritní společnosti. To vede k nárůstu kriminality a spotřeby drog. V Los Angeles je mnoho čtvrtí (ghett) proslulých zločinem, prodejem drog a prostitucí. Problém je to velice těžko řešitelný a s narůstající hispánskou populací se bude i nadále prohlubovat. Významná sídla:

Etnické skupiny

Město Mount Shasta, v pozadí stejnojmenná hora

Rasové složení:[2]

Obyvatelé hispánského původu, bez ohledu na rasu, tvořili 35,5 % populace.

Požáry

V roce 2007 Kalifornii postihly ničivé požáry, které vyhnaly z domovů mnoho lidí včetně hollywoodských hvězd. K 26. říjnu si vyžádaly 12 obětí.

Poznámky

  1. ↑ dokument Enron: The Smartest Guys in the Room, kapitola California, přibližně od 1. hodiny, 3. minuty.
  2. ↑ Podle: United States Census Bureau, odhad z roku 2005

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kalifornie
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kalifornie
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Kalifornie“