Ebenovité

Z Multimediaexpo.cz

Lesík Ebenu (Diospyros ebonum)
Detail květu Tomelu japonského

Ebenovité (Ebenaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu vřesovcotvaré (Ericales).

Obsah

Charakteristika

Ebenovité jsou dvoudomé nebo jednodomé keře a stromy s jednoduchými střídavými a obvykle dvouřadě uspořádanými listy bez palistů. Čepel listů je celokrajná, s peřenou žilnatinou. Na lícové straně listů jsou často nektariové žlázky.

Květenství jsou úžlabní, často redukovaná na jediný květ. Květy jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné (Lissocarpa), pravidelné. Kalich i koruna jsou složeny ze 3 až 7 srostlých lístků. Tyčinek je obvykle 6 až mnoho, obvykle přirůstají ke koruně. Semeník je svrchní (Diospyros) nebo spodní (Lissocarpa), srostlý ze 3 až 8 plodolistů. V každé komůrce je 1 až 2 vajíčka. Plodem je bobule nebo peckovice.[1]

Nejčastěji jsou opylovány hmyzem, semena šíří ptáci a savci.[1] Název čeledi je odvozen od dřeva eben, získávaného z některých druhů tomelu (Diospyros), zejména z D. ebonum.

Rozšíření

Ebenové dřevo (Diospyros ebonum)

Čeleď je rozšířena v tropech a subtropech celého světa, několik opadavých druhů přesahuje do mírného pásu. Největším rodem je tomel (Diospyros).[1] V tropické Americe jsou soustředěny především v nížinném deštném lese, několik druhů však roste i na venezuelských stolových horách a v Andách.[2] Ebenovité tvoří důležitou součást lesů tropické Afriky.[1]

Taxonomie

Ebenovité tvoří v rámci řádu Ericales monofyletickou skupinu spolu s čeleděmi zapotovité (Sapotaceae) a prvosenkovité (Primulaceae). Do ebenovitých byla vřazena dříve samostatná čeleď Lissocarpaceae.[3] Rod Royena bývá slučován s rodem Diospyros.

Obsahové látky

Charakteristický je obsah černých barviv na bázi naftochinonů.[1]

Využití

Některé druhy jsou pěstovány pro jedlé plody, zvláště tomel japonský (Diospyros kaki), v menší míře i severoamerický tomel viržinský (D. virginiana) a asijský tomel obecný (D. lotus). Jedlé plody mají i další africké, asijské a americké druhy tomelu.[4]

Některé africké a asijské druhy poskytují cenné dřevo známé jako eben. Černé dřevo poskytuje např. druh Diospyros ebenum, zatímco D. quaesita poskytuje dřevo žíhané.[2]

V Africe, Malajsii i Francouzské Guyaně jsou některé druhy využívány k přípravě jedu pro lov ryb. Ze semen a plodů je získáváno černé barvivo.[2]

V České republice je občas pěstován jako okrasná dřevina tomel viržinský (D. virginiana). Je vysazen v Dendrologické zahradě v Průhonicích i v Pražské botanické zahradě v Tróji.[5]

Přehled rodů

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 JUDD, et al.. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.] : Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton : Princeton University Press, 2003. ISBN 069111694.
  3. ↑ STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
  4. ↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
  5. ↑ Florius - katalog botanických zahrad

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ebenovité
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ebenovit%C3%A9“