Botanická zahrada hl. m. Prahy

Z Multimediaexpo.cz

Botanická zahrada hl. m. Prahy (původně Pražská botanická zahrada) je botanická zahrada v Praze-Troji. Její nejznámější částí je skleník Fata Morgana, ale k zahradě patří také venkovní expozice včetně vinice. Název zahrady je rovněž názvem městské organizace, která ji spravuje. Zahrada je stále ve stadiu rozvoje, výstavba je plánována zhruba do roku 2017.

K zahradě patří celková plocha asi 52 hektarů (podle jiného zdroje 46,7 ha), z toho oplocená část tvoří 27 ha. Ředitelem Botanické zahrady je Oldřich Vacek.

Obsah 1 Historie 2 Expozice 2.1 Japonská zahrada 2.2 Vinice 2.3 Skleník 2.4 Severní expozice 2.5 Havránka 3 Ředitelé 4 Příprava sloučení se Zoo Praha 5 Členství v organizacích 5.1 Související články 6 Reference 7 Externí odkazy

Historie

Univerzitní botanická zahrada byla v Praze již před vznikem městské botanické zahrady, od roku 1775; původně na Smíchově, po roce 1890 pak byla přesunuta do prostoru dnešní Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze Na Slupi.^[1]

Počátky snah o vybudování městské botanické zahrady spadají do období 30. let minulého století, kdy začalo být jasné, že stísněné prostory univerzitní zahrady Na Slupi nebudou brzy vyhovovat.^[2] K realizaci těchto plánů však došlo až v polovině 60. let, kdy byla v roce 1966 zřízena Pražská botanická zahrada jako osvětově naučné zařízení pro krátkodobou rekreaci obyvatel Prahy.^[2]

Podle původního záměru měla zahrada zaujímat v Troji plochu 130 hektarů. K tomu však nikdy nedošlo; značně okleštěný původní záměr se začal realizovat až v 70. a 80. letech.

V roce 1992 byla na ploše 3 ha otevřena tzv. úvodní expozice. Vévodí jí velká louka, na které se pravidelně konají výstavy soch. Obklopují ji menší expozice, rybníček apod.

Expozice

Japonská zahrada

V květnu 1997 přibyla expozice japonské zahrady, zakládaná od roku 1995. Japonská zahrada a expozice Turecka a Středomoří zaujímají asi 1,5 hektaru, z toho samotná japonská zahrada 0,67 hektaru. V hlavní části japonské zahrady je umělý horský potůček, japonské javory, rododendrony a bambusy. Ve vodě žijí červení koi-kapři, symboly štěstí a blaženosti. Rovněž další prvky zahrady vyjadřují japonskou symboliku. Části zahrady jsou propojeny plochou se sbírkou vřesovištních rostlin.

Vinice

Od dubna 2004 je pro veřejnost zpřístupněna památkově chráněná vinice svaté Kláry, pocházející přinejmenším ze 13. století, avšak v průběhu historie několikrát rušená a znovu obnovovaná. Od 17. století patřila k Trojskému zámku. V letech 1950–1953 byla obnovena, od roku 1995 je ve správě Pražské botanické zahrady. Svou rozlohou 3,56 ha je největší pražskou vinicí a tvoří významný podíl z celkových 11 ha aktuálně registrovaných pražských vinic.

Skleník

V červnu 2004 byl otevřen tropický skleník Fata Morgana, který leží mimo území vlastní botanické zahrady. Jeho vnitřní expozice jsou rozděleny do 3 oddělených částí - tropické suché, tropické vlhké a chlazené. Tropická vlhká část obsahuje i velké akvárium (jezírko) s podvodním tunelem.

Severní expozice

V roce 2007 byla částečně otevřena tzv. Expozice sever u sídliště Bohnice s pivoňkovou loukou, mokřady a květenou Mexika.

Havránka

Botanická zahrada má ve správě i území přírodní památky Havránka. Je zřizovatelem 3 kilometry dlouhé naučné stezky s 9 zastaveními s informačními tabulemi, vedoucí touto oblastí vně placené části zahrady.

Ředitelé

• Jan Jager (1969 – 1973)
• Josef Vyskočil (1973 – 1989)
• Vladimír Huml – pověřen vedením (1989)
• Evžen Pechman (1989 – 1993)
• Vladimír Huml – pověřen vedením (1994)
• Jiří Haager (1995 – 2001)
• Pavel Sekerka – pověřen vedením (2001 – 2002)
• Milan Press (2002 – 2003)
• Oldřich Vacek (2003 – dosud)^[3]

Příprava sloučení se Zoo Praha

V roce 2008 bylo oznámeno, že se již několik let uvažuje o sloučení Zoo Praha a Botanické zahrady hl. m. Prahy.^[4] Proti sloučení a proti výsledkům auditu botanické zahrady se vyslovili někteří zaměstnanci botanické zahrady i Ministerstva zemědělství.^[4][5] Mluvčí botanické zahrady Marcela Uhlíková však tyto námitky odmítla.^[4]

Rada hlavního města Prahy měla návrh projednat 22. září 2009.^[6] V budoucnu by sloučenému subjektu měl přibýt do správy i Trojský zámek.^[6]

Členství v organizacích

• Unie botanických zahrad ČR
• Botanic Gardens Conservation International – BGCI [1]

Související články

• Botanická zahrada Univerzity Karlovy
• Botanická zahrada Malešice

Reference

1. ↑ Botanická zahrada PFUK
2. ↑ ^{2,0 2,1} Botanická zahrada HLMP
3. ↑ Kontakty [online]. Pražská botanická zahrada., [cit. 2008-11-04]. Dostupné online.  
4. ↑ ^{4,0 4,1 4,2} BRODNÍČEK, Jan. Botanická zahrada a zoo by se mohly sloučit po roce 2010. Pražský deník [online]. 200/-09-11 [cit. 2009-11-2]. Dostupné online.  
5. ↑ Karel Jan Štolc: Podstatná poznámka ke spojení Pražské botanické zahrady a ZOO Praha, botany.cz, 25. 6. 2008
6. ↑ ^{6,0 6,1} Pražští radní projednají sloučení zoologické a botanické zahrady, Regiony24, 22. 9. 2009, Mediafax

Externí odkazy

• Pražská botanická zahrada, vlastní stránky (alternativní adresa http://www.botgarden.cz/)
• Naučná stezka Pražské botanické zahrady v Troji (v přehledu naučných stezek), Naučná stezka Troja (na stránkách zahrady)
• Botanická zahrada Praha na botany.cz

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Botanická zahrada hl. m. Prahy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii