V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Češi

Z Multimediaexpo.cz

Češi jsou západoslovanský národ, obývající hlavně Českou republiku; menší komunity žijí na Slovensku, USA, Brazílii, Kanadě, Rakousku, Německu, Rusku, Ukrajině (tzv. Volyňští Češi), Chorvatsku, Srbsku a Rumunsku.

Obsah

Počet, jazyk a náboženství

Osob hlásících se k české národnosti je dohromady okolo jedenácti miliónů. Většina Čechů žije v České republice. Počet Čechů v jiných státech je odhadován na stovky tisíc až miliony.[1]

Češi hovoří většinou češtinou, západoslovanským jazykem. Nábožensky jsou nejednotní. V České republice převažují lidé bez vyznání (61%), z věřících se nějvětší část Čechů (84%) hlásí k římskokatolické církvi. Dále se také věřící Češi hlásí k Českobratrské církvi evangelické (3.8%), či Církvi československé husitské (3.3%).[2]

Etnografické skupiny

Hanačka v kroji
Valach od Vsetína a Brumova okolo roku 1787

V rámci Čechů jako národa existuje několik etnografických skupin českých (Chodové, Plzeňáci, Blaťáci, Doudlebi) moravských (Horáci, Hanáci, Moravští Slováci, Podlužáci, Valaši, Laši a další) a slezských (Goralové),[3] které se v minulosti lišily některými kulturními rysy a dialektem. Tyto rozdíly se začaly, zejména po druhé světové válce, stírat, některé krajové zvláštnosti se však dosud udržují.

Etnogeneze

Etnogeneze Čechů započala v 10. století, kdy došlo ke sjednocení západoslovanských kmenů, usídlených od 5. a 6. století na území Čech (Čechové, Děčané, Doudlebi, Charváti, Chebané, Litoměřici, Lučané, Zličané a další), kmenem Čechů pod vládou rodu Přemyslovců. Po připojení Moravy k přemyslovskému státu v první polovině 11. století se začal formovat středověký český „národ“[4] zahrnující i moravské západoslovanské kmeny (sjednocené už na počátku 9. století)[5] a slezské Holasice. Od 13. století započala německá kolonizace českých zemí, jejímž důsledkem bylo prakticky celé pohraničí německojazyčné a několik německých jazykových ostrovů vzniklo i uprostřed českojazyčné oblasti.

Moderní národ Čechů se začal konstituovat od konce první poloviny 19. století.[6] Po skončení druhé světové války došlo v důsledku odsunu Němců z Československa na území Česka k vytvoření národnostně homogenního státu. V důsledku této změny Češi procházejí vývojem od národa středoevropsko-východního typu (obranné společenství, vymezené kulturně a jazykově, „společenství krve“) v národ západoevropského typu (státně-národní identifikace).[7]

Česká národnost

V roce 1991 se dříve jednotná česká národnost, podle závěrů Českého statistického úřadu do určité míry uměle v důsledku medializace moravské národnostní problematiky,[8] rozložila na českou, moravskou a slezskou.[9]

Ve sčítání lidu v tomto roce se přihlásilo k moravské národnosti 1 362 313 občanů České republiky, tj. 13,2% obyvatelstva. V posledním sčítání lidu v roce 2001 došlo výraznému poklesu a k moravské národnosti se hlásilo pouze 380 474 občanů České republiky, tj. 3,7% obyvatelstva. Ve srovnání s rokem 1991 se při sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo téměř milion osob opět k národnosti české.[10]

Stejně tomu tak bylo u národnosti slezské, k níž se v roce 1991 hlásilo 44 446 osob a v roce 2001 již jen 10 878 osob.[11]

V současnosti je otázka samostatné moravské národnosti, odlišné od národnosti české, spojována se snahami o nezávislost Moravy. Podle politické strany Moravané je existence zvláštní moravské národnosti jedinou možností, jak tohoto cíle dosáhnout.[12][13] Politická strana Moravané proto požaduje, aby v nacházejícím sčítání lidu v roce 2011 byla moravská národnost výslovně uvedena na sčítacích arších.[14]

Literatura

  • FIALOVÁ, Ludmila; HORSKÁ, Pavla; KUČERA, Milan a kol. Dějiny obyvatelstva českých zemí. Praha : Mladá fronta, 1998. ISBN 80-204-0720-0.
  • MASARYK, Tomáš Garrigue. Česká otázka. Praha : Melantrich, 1969 (první vydání z roku 1895).
  • TŘEŠTÍK, Dušan. Češi a dějiny v postmoderním očistci. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-786-5.
  • HUBINGER, Václav; HONZÁK, František; POLIŠENSKÝ, Jiří. Národy celého světa (Malé encyklopedie). Praha : Mladá fronta, 1985.
  • HOLÝ, Ladislav. Malý český člověk a velký český národ : národní identita a postkomunistická transformace společnosti. Praha : Sociologické nakladatelství, 1998. ISBN 80-85850-97-4. S. 209.
  • TYRŠOVÁ, Renáta. Lidový kroj v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku. Praha : Topič, 1918.

Související články

Reference

  1. ↑ Chybná citace Chyba v tagu <ref>; citaci označené JPPI2006 není určen žádný text
  2. ↑ Výsledky sčítání lidu z roku 2001
  3. ↑ Hubinger a kol. (1985), str. 69
  4. ↑ z nedostatku vhodnějšího pojmenování se používá tento novodobý termín, ovšem v uvozovkách nebo ve spojení „středověký národ“, aby se do středověké reality nezanášely anachronické pojmy, související až s moderním nacionalismem,
  5. ↑ Hubinger a kol. (1985), str. 70
  6. ↑ http://www.sendme.cz/trestik/narodanaroddejiny.htm
  7. ↑ http://www.sendme.cz/trestik/narodanaroddejiny.htm
  8. ↑ Český statistický úřad: Základní informace o vývoji obyvatelstva, domácností, domů a bytů, část 5. Národnost a mateřský jazyk
  9. ↑ Český statistický úřad: Základní informace o vývoji obyvatelstva, domácností, domů a bytů, část 5. Národnost a mateřský jazyk
  10. ↑ Český statistický úřad: Základní informace o vývoji obyvatelstva, domácností, domů a bytů, část 5. Národnost a mateřský jazyk
  11. ↑ Národnost a Mateřský jazyk publikováno ČSÚ
  12. ↑ http://www.moravane.cz/index.php?aktNum=3
  13. ↑ http://www.moravane.cz/prohlaseni.php
  14. ↑ http://www.moravane.cz/index.php?aktNum=3

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Češi
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C4%8Ce%C5%A1i“